<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Vídeň Archivy - ARTmagazin.eu</title>
	<atom:link href="https://artmagazin.eu/tag/viden/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://artmagazin.eu/tag/viden/</link>
	<description>Internetový magazin pozitivně smýšlející o umění.</description>
	<lastBuildDate>Fri, 07 Feb 2025 17:05:30 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	

<image>
	<url>https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2016/05/faviconAM-16b.gif</url>
	<title>Vídeň Archivy - ARTmagazin.eu</title>
	<link>https://artmagazin.eu/tag/viden/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Chagall – dechberoucí retrospektiva ve vídeňské Albertině.</title>
		<link>https://artmagazin.eu/chagall-dechberouci-retrospektiva-ve-videnske-albertine/</link>
					<comments>https://artmagazin.eu/chagall-dechberouci-retrospektiva-ve-videnske-albertine/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Šálek]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 07 Feb 2025 16:34:47 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Galerie]]></category>
		<category><![CDATA[Historie inspiruje]]></category>
		<category><![CDATA[Náš tip]]></category>
		<category><![CDATA[Albertina]]></category>
		<category><![CDATA[Albertina Modern]]></category>
		<category><![CDATA[Chagall]]></category>
		<category><![CDATA[Modern]]></category>
		<category><![CDATA[Vídeň]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://artmagazin.eu/?p=21973</guid>

					<description><![CDATA[<p>Největším magnetem slavné vídeňské galerie Albertina se stala od loňského podzimu probíhající výstava Chagall. &#160; Konečný počet návštěvníků, kteří výstavu zhlédli, sice ještě není znám, ale podle tlačenice, která před barevnými plátny jednoho z nejslavnějších malířů 20. století každodenně odehrávala, se možná bude jednat o rekord. Je to nesporný doklad o tom, že obrazy Marca Chagalla...</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/chagall-dechberouci-retrospektiva-ve-videnske-albertine/">Chagall – dechberoucí retrospektiva ve vídeňské Albertině.</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<h6 style="text-align: center;">Největším magnetem slavné vídeňské galerie Albertina se stala od loňského podzimu probíhající výstava Chagall.</h6>
<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class="size-full wp-image-21980 aligncenter" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3863.jpg" alt="" width="800" height="534" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3863.jpg 800w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3863-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3863-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3863-150x100.jpg 150w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Konečný počet návštěvníků, kteří výstavu<br />
zhlédli, sice ještě není znám, ale podle tlačenice, která před barevnými plátny<br />
jednoho z nejslavnějších malířů 20. století každodenně odehrávala, se možná bude<br />
jednat o rekord. Je to nesporný doklad o tom, že obrazy Marca Chagalla ani 40 let po<br />
jeho smrti nepřestávají fascinovat svým specifickým světem témat a motivů,<br />
zobrazených s neobyčejnou barevností, hravostí a fantazií.</p>
<p><img decoding="async" class="size-full wp-image-21975 aligncenter" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3708.jpg" alt="" width="800" height="534" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3708.jpg 800w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3708-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3708-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3708-150x100.jpg 150w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /><br />
Marc Chagall (1887 – 1985) patří nepochybně k největším umělcům 20. století.<br />
V průběhu svého dlouhého, téměř století trvajícího života vytvořil obsáhlé dílo, které<br />
dodneška neztrácí na síle a přesvědčivosti. <img decoding="async" class="size-full wp-image-21976 aligncenter" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3711-kopie.jpg" alt="" width="800" height="534" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3711-kopie.jpg 800w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3711-kopie-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3711-kopie-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3711-kopie-150x100.jpg 150w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />Přes hravé pojetí mají jeho obrazy<br />
tajemnou hloubku a duchovní rozměr. Při pohledu na ně diváka osloví nejen osobitý<br />
výtvarný projev, ale i poetika a obsahové sdělení, pramenící z jeho životního příběhu.<br />
Chagall se narodil v roce 1887 v malém židovském štetlu v dnešním Bělorusku.<br />
Během života byl „věčným vyhnancem“ a mnohokrát měnil působiště. Nejvíc mu<br />
učarovala meziválečná Paříž, jako město umění a svobody. <img loading="lazy" decoding="async" class="wp-image-21977 aligncenter" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3729-kopie.jpg" alt="" width="797" height="448" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3729-kopie.jpg 1024w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3729-kopie-300x169.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3729-kopie-768x432.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3729-kopie-150x84.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 797px) 100vw, 797px" />V důsledku dějinných<br />
událostí však musel žít také v Rusku nebo v USA. Přes život v kosmopolitním<br />
prostředí zůstaly zážitky z dětství v chasidské komunitě jeho celoživotní inspirací. Na<br />
svých obrazech tak zobrazuje tradiční, každodenní motivy, jako jsou vesnické scény<br />
s hráči na housle, cirkusem nebo domácími zvířaty.</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="size-full wp-image-21978 alignleft" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3850.jpg" alt="" width="534" height="800" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3850.jpg 534w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3850-200x300.jpg 200w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2025/02/DSC_3850-100x150.jpg 100w" sizes="auto, (max-width: 534px) 100vw, 534px" />Často se v nich objevují i<br />
duchovní motivy spojené s židovským náboženstvím. Nechybí ani univerzální témata<br />
jako narození, mateřství, láska a smrt. Nikdy však nejde jen o popis, obrazy překypují<br />
skrytými odkazy a fantaskními ději. Výsledkem je zcela osobitý a nezaměnitelný<br />
umělecký projev.<br />
Vídeňská přehlídka je unikátní tím, že shromáždila okolo 100 Chagallových obrazů z<br />
renomovaných výstavních institucí a soukromých sbírek z Evropy, USA nebo<br />
Japonska. Obsahuje rané práce vzniklé v letech 1908 až 1910 v carském Rusku,<br />
plátna ze šťastných pařížských let 1910 až 1914, i velké formáty, které Chagall<br />
maloval koncem života v jižní Francii až do 80. let 20. století.<br />
<strong>Poslední možnost navštívit mimořádnou přehlídku Chagall v galerii Albertina je</strong><br />
<strong>víkend 8. a 9. února 2025.</strong></p>
<p><strong>Text: Soňa Šálková Foto©: Petr Šálek</strong></p>
<hr />
<p>Summary<br />
Since last autumn the famous Albertina Gallery has been presenting a major<br />
retrospective entitled very briefly Chagall. The great public interest in the exhibition<br />
confirms that even 40 years after artist´s death, the paintings by Marc Chagall (1887-<br />
1985) continue to fascinate with their specific world of themes and motifs, depicted<br />
with extraordinary colors, playfulness and fantasy.</p>
<p>Around 100 paintings represent all significant periods of the work of one of the most<br />
remarkable painters of the 20th century.<br />
The last chance to visit the extraordinary Chagall exhibition at the Albertina Gallery in<br />
Vienna is the weekend of February 8 and 9, 2025.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/chagall-dechberouci-retrospektiva-ve-videnske-albertine/">Chagall – dechberoucí retrospektiva ve vídeňské Albertině.</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://artmagazin.eu/chagall-dechberouci-retrospektiva-ve-videnske-albertine/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Michelangelo a jeho následovníci v Albertině</title>
		<link>https://artmagazin.eu/michelangelo-a-jeho-nasledovnici-albertina-2/</link>
					<comments>https://artmagazin.eu/michelangelo-a-jeho-nasledovnici-albertina-2/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Šálek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 12 Dec 2023 18:32:44 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Galerie]]></category>
		<category><![CDATA[Historie inspiruje]]></category>
		<category><![CDATA[Náš tip]]></category>
		<category><![CDATA[Umění s příběhem]]></category>
		<category><![CDATA[Albertina]]></category>
		<category><![CDATA[Michelangelo]]></category>
		<category><![CDATA[Vídeň]]></category>
		<category><![CDATA[Wien]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://artmagazin.eu/?p=20215</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zobrazování lidského těla ve výtvarném umění se od renesance až do 20. století z velké<br />
míry inspirovalo antickým ideálem, který jako první znovuobjevil Michelangelo. Jeho pojetí<br />
idealizovaných, převážně mužských těl pak ovlivňovalo Michelangelovi následovníky - slavné<br />
evropské umělce Paula Rubense, Raphaela, Dürera, Tintoreta a mnoho dalších.</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/michelangelo-a-jeho-nasledovnici-albertina-2/">Michelangelo a jeho následovníci v Albertině</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>&nbsp;</p>
<p style="text-align: center;"><img loading="lazy" decoding="async" class="aligncenter wp-image-20235 " src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2395-kopie-300x121.jpg" alt="" width="744" height="300" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2395-kopie-300x121.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2395-kopie-768x309.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2395-kopie-150x60.jpg 150w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2395-kopie.jpg 1024w" sizes="auto, (max-width: 744px) 100vw, 744px" />Zobrazování lidského těla ve výtvarném umění se od renesance až do 20. století z velké<br />
míry inspirovalo antickým ideálem, který jako první znovuobjevil Michelangelo. Jeho pojetí<br />
idealizovaných, převážně mužských těl pak ovlivňovalo Michelangelovi následovníky &#8211; slavné<br />
evropské umělce Paula Rubense, Raphaela, Dürera, Tintoreta a mnoho dalších.</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="size-full wp-image-20218 aligncenter" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2417-kopie.jpg" alt="" width="869" height="281" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2417-kopie.jpg 869w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2417-kopie-300x97.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2417-kopie-768x248.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2417-kopie-150x49.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 869px) 100vw, 869px" /></p>
<p style="text-align: center;">Výpravná výstava Michelangelo a následovníci (Michelangelo und die Folgen) ve vídeňské<br />
Albertině tento vývoj sleduje na ukázkách Michelangelových děl a prací jeho významných<br />
současníků i pokračovatelů. Snaha o perfektní zobrazení člověka je přivedla k důkladnému<br />
studiu lidských proporcí po vzoru etalonu. jejich pojetí se tak prolíná antické idealizování s<br />
novějším studiem anatomie..</p>
<div id="attachment_20216" style="width: 1034px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-20216" class="wp-image-20216 size-full" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2415-kopie.jpg" alt="" width="1024" height="684" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2415-kopie.jpg 1024w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2415-kopie-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2415-kopie-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2415-kopie-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><p id="caption-attachment-20216" class="wp-caption-text">Michelangelo</p></div>
<p style="text-align: center;">V 17. století však u některých pokračovatelů figurální tvorby dochází k odklonu od<br />
idealizovaných postav. Místo atletických těl plných síly a dynamiky se v kresbách, obrazech<br />
nebo sochách začínají objevovat skuteční lidé, s nedostatky, příznaky stáří a bez příkras.</p>
<div id="attachment_20225" style="width: 694px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-20225" class="wp-image-20225 size-full" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2502-kopie.jpg" alt="" width="684" height="965" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2502-kopie.jpg 684w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2502-kopie-213x300.jpg 213w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2502-kopie-106x150.jpg 106w" sizes="auto, (max-width: 684px) 100vw, 684px" /><p id="caption-attachment-20225" class="wp-caption-text">Rembrandt van Rijn</p></div>
<p style="text-align: center;">Jako jeden z prvních zastánců realistického pojetí v malbě je na výstavě uváděn Rembrandt.<br />
Ještě dále pak šli umělci v 19. a 20. století. Po éterických ženách na obrazech Gustava<br />
Klimta přichází Egon Schiele, s expresivními akty, které jsou vyjádřením duševního<br />
rozpoložení a projevem sexuality.</p>
<div id="attachment_20228" style="width: 956px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-20228" class="wp-image-20228 size-full" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2516-kopie.jpg" alt="" width="946" height="630" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2516-kopie.jpg 946w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2516-kopie-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2516-kopie-768x511.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2516-kopie-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 946px) 100vw, 946px" /><p id="caption-attachment-20228" class="wp-caption-text">Egon Schiele</p></div>
<p style="text-align: center;">Expozice s artefakty ze sbírek Albertiny i mnoha zápůjčkami představuje exkluzivní výběr děl<br />
od 15. do 20. století. Nabízí ideální mužská těla od Michelangela a jeho okruhu až po<br />
smyslné ženské postavy a reinterpretaci aktu v moderní době v pracích jeho pokračovatelů.<br />
Výstava, která stojí za návštěvu, potrvá ještě jen do 14. ledna 2024</p>
<div id="attachment_20230" style="width: 1034px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-20230" class="wp-image-20230 size-full" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2408-kopie.jpg" alt="" width="1024" height="684" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2408-kopie.jpg 1024w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2408-kopie-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2408-kopie-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/12/Z05_2408-kopie-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><p id="caption-attachment-20230" class="wp-caption-text">Massimiliano Soldani-Benzi</p></div>
<p style="text-align: left;">Text: Soňa Šálková     Foto© Petr Šálek</p>
<hr />
<p style="text-align: left;">Summary<br />
From Renaissance to 20th century, depictions of the human body in fine art were largely<br />
inspired by the ancient ideal, having been rediscovered by Michelangelo. His concept of<br />
idealized, mostly male bodies then influenced many of his followers, among them famous<br />
European artists e.g. Paul Rubens, Raphael, Dürer, Tintoretto and many others.<br />
The large exhibition Michelangelo and Beyond (Michelangelo und die Folgen) in the<br />
Albertina Museum of Vienna traces this development showing examples of Michelangelo&amp;#39;s<br />
works and the works of his important contemporaries and successors from both own and<br />
international collections.<br />
The exhibition, which is worth a visit, will only last until January 14, 2024.</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/michelangelo-a-jeho-nasledovnici-albertina-2/">Michelangelo a jeho následovníci v Albertině</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://artmagazin.eu/michelangelo-a-jeho-nasledovnici-albertina-2/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Fotograf Joel Steinfeld a jeho American Prospects  v Albertině</title>
		<link>https://artmagazin.eu/fotograf-joel-steinfeld-a-jeho-american-prospects-v-albertine/</link>
					<comments>https://artmagazin.eu/fotograf-joel-steinfeld-a-jeho-american-prospects-v-albertine/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Šálek]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 23 Nov 2023 17:41:34 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Galerie]]></category>
		<category><![CDATA[Náš tip]]></category>
		<category><![CDATA[Umění s příběhem]]></category>
		<category><![CDATA[Albertina]]></category>
		<category><![CDATA[Joel]]></category>
		<category><![CDATA[Steinfeld]]></category>
		<category><![CDATA[Vídeň]]></category>
		<category><![CDATA[Wien]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://artmagazin.eu/?p=20176</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vídeňská galerie Albertina prezentuje výběr z jedinečného souboru velkoformátových barevných fotografií, které v období 1978 až 1986 vytvořil americký fotograf Joel Steinfeld<br />
(* 1944). Jeho fotografická série nazvaná American Prospects je obrazovým dokumentem doby, kdy v čele USA stáli prezidenti Jimmy Carter a Ronald Reagan. Steinfeld, který v 70. letech objevil barvu pro uměleckou fotografii a stal se významným představitelem tzv. New Color Photography, léta cestoval po Spojených státech, aby vytvořil tuto ojedinělou obrazovou kroniku doby. </p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/fotograf-joel-steinfeld-a-jeho-american-prospects-v-albertine/">Fotograf Joel Steinfeld a jeho American Prospects  v Albertině</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_20181" style="width: 785px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-20181" class="size-full wp-image-20181" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2539.jpg" alt="" width="775" height="518" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2539.jpg 775w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2539-300x201.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2539-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2539-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 775px) 100vw, 775px" /><p id="caption-attachment-20181" class="wp-caption-text"><span style="font-weight: 400;">Americký fotograf </span><b>Joel Steinfeld,  American Prospects </b></p></div>
<p><span style="font-weight: 400;">Vídeňská galerie Albertina prezentuje výběr z jedinečného souboru velkoformátových barevných fotografií, které v období 1978 až 1986 vytvořil americký fotograf </span><b>Joel Steinfeld </b><span style="font-weight: 400;">(* 1944). </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Jeho fotografická série nazvaná </span><b>American Prospects</b><span style="font-weight: 400;"> je dokumentem doby, kdy v čele USA stáli prezidenti Jimmy Carter a Ronald Reagan. Steinfeld, který v 70. letech objevil barvu pro uměleckou fotografii a stal se významným představitelem tzv. </span><i><span style="font-weight: 400;">New Color Photography</span></i><span style="font-weight: 400;">, léta cestoval po Spojených státech, aby vytvořil tuto ojedinělou obrazovou kroniku.</span></p>
<div id="attachment_20182" style="width: 858px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-20182" class="size-full wp-image-20182" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2553.jpg" alt="" width="848" height="684" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2553.jpg 848w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2553-300x242.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2553-768x619.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2553-150x121.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 848px) 100vw, 848px" /><p id="caption-attachment-20182" class="wp-caption-text"><span style="font-weight: 400;">Americký fotograf </span><b>Joel Steinfeld,  American Prospects </b></p></div>
<p><span style="font-weight: 400;"> </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Finanční podpora dvou stipendií od Guggenheimovy nadace fotografovi umožnila řádnou přípravu projektu z hlediska ročních období a rozmanitosti pohledů na americkou společnost druhé poloviny 20. století. Série zachycuje přírodu i lidi v každodenních a mimořádných, někdy až bizarních, situacích. Dokumentuje sílu přírody i vliv člověka na ní. I když si autor od témat zdánlivě zachovává odstup, jeho fotografie zobrazují různé sociální vrstvy a jejich protiklady. </span></p>
<div id="attachment_20184" style="width: 1034px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-20184" class="size-full wp-image-20184" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2585.jpg" alt="" width="1024" height="684" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2585.jpg 1024w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2585-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2585-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2585-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><p id="caption-attachment-20184" class="wp-caption-text"><span style="font-weight: 400;">Americký fotograf </span><b>Joel Steinfeld,  American Prospects </b></p></div>
<p><span style="font-weight: 400;">Volbě motivů i jejich přenesení na velký fotografický formát 8 x 10“ věnoval autor mimořádnou pozornost. Práce s deskovým fotoaparátem je časově náročná a tak mohl vytvořit nanejvýš dva snímky denně. Výsledné kompozičně i technicky dokonalé fotografie místy připomínají monumentální malby po vzoru holandských mistrů. Dokumentární hodnota v kombinaci s výjimečnou estetickou a technickou úrovní vystavených fotografií zaručují nevšední zážitek.</span></p>
<div id="attachment_20185" style="width: 1034px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-20185" class="size-full wp-image-20185" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2587.jpg" alt="" width="1024" height="684" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2587.jpg 1024w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2587-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2587-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2023/11/Z05_2587-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><p id="caption-attachment-20185" class="wp-caption-text"><span style="font-weight: 400;">Americký fotograf </span><b>Joel Steinfeld,  American Prospects </b></p></div>
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="font-weight: 400;">Soubor fotografií ze série American Prospects obdrželo muzeum ALBERTINA darem. Stejnojmenná aktuální výstava, kterou je možné zhlédnout až do 21. dubna 2024, poprvé prezentuje část získaného souboru veřejnosti. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Text: Soňa Šálková, foto© Petr Šálek</span><span style="font-weight: 400;"><br />
</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Summary</span><span style="font-weight: 400;"><br />
</span><span style="font-weight: 400;">Albertina Museum of Vienna presents a selection from a unique collection of large-format color photographs created by the American photographer </span><b>Joel Steinfeld</b><span style="font-weight: 400;"> (* 1944) between 1978 and 1986. Joel Steinfeld, an important protagonist of the </span><i><span style="font-weight: 400;">New Color Photography</span></i><span style="font-weight: 400;">, spent years travelling around the United States to create this unique pictorial chronicle of the time. The series captures nature and people in everyday and extraordinary situations. The compositionally and technically perfect photographs sometimes resemble monumental paintings in style of Dutch masters. The exhibition Joel Steinfeld: </span><b>American Prospects</b><span style="font-weight: 400;"> is on view until 21 April 2024 at the ALBERTINA Museum.</span></p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/fotograf-joel-steinfeld-a-jeho-american-prospects-v-albertine/">Fotograf Joel Steinfeld a jeho American Prospects  v Albertině</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://artmagazin.eu/fotograf-joel-steinfeld-a-jeho-american-prospects-v-albertine/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Modigliani a jeho souputníci ve vídeňské Albertině</title>
		<link>https://artmagazin.eu/modigliani-a-jeho-souputnici-ve-videnske-albertine/</link>
					<comments>https://artmagazin.eu/modigliani-a-jeho-souputnici-ve-videnske-albertine/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Šálek]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 11 Nov 2021 18:44:07 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Galerie]]></category>
		<category><![CDATA[Historie inspiruje]]></category>
		<category><![CDATA[Náš tip]]></category>
		<category><![CDATA[Albertina]]></category>
		<category><![CDATA[Vídeň]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://artmagazin.eu/?p=16953</guid>

					<description><![CDATA[<p>Museum Albertina, foto© Petr Šálek Amedeo Modigliani (1884-1920) jeden z nejvýraznějších umělců pařížské moderny vytvořil za svůj krátký život pozoruhodné umělecké dílo, které fascinuje svou jednoduchostí a melancholickou krásou. Nezaměnitelné portréty žen s oválnými hlavami, dlouhými krky a mandlovýma očima mají magické kouzlo a okamžitě prozrazují rukopis svého autora. Stejně tak brilantní charakterové studie malířových přátel nebo...</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/modigliani-a-jeho-souputnici-ve-videnske-albertine/">Modigliani a jeho souputníci ve vídeňské Albertině</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_16945" style="width: 1010px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-16945" class="wp-image-16945 size-full" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/DSC0709a.jpg" alt="" width="1000" height="668" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/DSC0709a.jpg 1000w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/DSC0709a-300x200.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/DSC0709a-768x513.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/DSC0709a-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><p id="caption-attachment-16945" class="wp-caption-text">Museum Albertina, foto© Petr Šálek</p></div>
<p>Amedeo Modigliani (1884-1920) jeden z nejvýraznějších umělců pařížské moderny vytvořil za svůj krátký život pozoruhodné umělecké dílo, které fascinuje svou jednoduchostí a melancholickou krásou. Nezaměnitelné portréty žen s oválnými hlavami, dlouhými krky a mandlovýma očima mají magické kouzlo a okamžitě prozrazují rukopis svého autora. Stejně tak brilantní charakterové studie malířových přátel nebo anonymních modelů vydávají svědectví o mimořádném tvůrci, kterým se trvale zapsal do dějin výtvarného umění. Současná výstava ve vídeňské Albertině měla být připomínkou 100. výročí umělcovy smrti, ale v důsledku pandemické situace probíhá až nyní.</p>
<p style="text-align: center;"><em>Proklik na sférické 360 fotky na obrázku, stačí kliknout na šipku.<br />
Sledujete na mobilu? Stiskněte pak symbol obrazovky&#8230;Foto: Petr Šálek</em><iframe loading="lazy" style="width: 100%; height: 640px; border: none; max-width: 100%;" src="https://kuula.co/share/collection/7kQVW?logo=1&amp;card=1&amp;info=1&amp;logosize=40&amp;fs=1&amp;vr=0&amp;gyro=0&amp;initload=0&amp;autorotate=0.16&amp;autop=20&amp;autopalt=1&amp;thumbs=1&amp;margin=8&amp;alpha=0.60" width="100%" height="640" frameborder="0" scrolling="no" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<p>Název výstavy <strong>Modigliani – Revoluce primitivismu</strong> zasazuje Modiglianiho tvorbu do málo známého kontextu. V roce 1906, kdy se z rodné Itálie přestěhoval do Paříže, rezonovalo v kruzích pařížské umělecké avantgardy umění starých a mimoevropských kultur. Koloniální velmoc Francie koncem 19. století prezentovala domorodé umění z ovládnutých území Afriky a Asie na výstavách a etnografických sbírkách v Paříži. Pod vlivem expresivních artefaktů se v kruzích pařížské moderny zrodil revoluční umělecký směr primitivismus jako protiklad k tehdejšímu akademickému přístupu. K zastáncům primitivismu patřil v té době nejen Amedeo Modigliani, ale i Pablo Picasso, Andre Derain nebo Constantin Brancusi. Vídeňská expozice sleduje Modiglianiho tvorbu právě v tomto kontextu. V úvodu prezentuje jeho prvotní plastiky, kresby a obrazy v dialogu s díly jeho čtyř současníků a také několika ukázkami prehistorického a přírodního umění. Druhá polovina přehlídky je už věnována jen Modiglianimu a jeho vrcholné tvorbě, kterou stihl vytvořit během svého krátkého a bouřlivého života.</p>
<div id="attachment_16946" style="width: 1010px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-16946" class="wp-image-16946 size-full" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/20211027_114656-kopie.jpg" alt="" width="1000" height="486" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/20211027_114656-kopie.jpg 1000w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/20211027_114656-kopie-300x146.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/20211027_114656-kopie-768x373.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2021/11/20211027_114656-kopie-150x73.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><p id="caption-attachment-16946" class="wp-caption-text">Museum Albertina-Modigliani – Revoluce primitivismu, foto© Petr Šálek</p></div>
<p>Unikátní retrospektiva obsahuje celkem 130 uměleckých děl ze sbírek renomovaných muzeí, jakým je například Museé Picasso-Paris, nebo i ze soukromých sbírek. 80 prací z tohoto počtu je dílem Modiglianiho. Jedná se tedy o historicky nejobsáhlejší přehlídku prací jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. století. Teprve pohled na originály ukáže jedinečné světelné i barevné ladění jednotlivých portrétů a figurálních maleb. Obličeje jsou velmi stylizované, jako by se autor nesnažil o zachycení vnější podoby, ale mířil pod povrch až do duše portrétovaných. Modigliani nikdy nemaloval na zakázku, a proto si mohl dovolit téměř karikaturně akcentovat detaily odkazující na charakter jeho modelů. Mexického malíře a bouřliváka Diega Riveru například zachytil v sebevědomém záklonu a s rozžhavenou dýmkou v ruce. Svou snoubenku Jeanne Hébuterneovou, která po jeho smrti spáchala sebevraždu, maloval, oblečenou i nahou, vždy důstojně a s velkým citem. Kromě výrazných očí, často prázdných a bez panenek, věnoval velkou pozornost rukám zobrazovaných osob. Naopak prostředí, ve kterém se portrétované osoby nacházely, nehraje na jeho obrazech žádnou roli.</p>
<p>Své akty se pokusil prezentovat na jediné své autorské výstavě v roce 1917, kde vzbudily takové pohoršení, že byla po prvním dni ukončena, aniž by se prodal jediný obraz. Výstava obsahuje i reprodukce dobových fotografií, ukazující pohledného sebevědomého mladíka v ateliéru nebo ve společnosti Pabla Picassa a dalších přátel. Umělce s chatrným zdravím a bez peněz, který díky svému talentu a vytrvalosti po sobě zanechal díla, dosahující dnes na aukcích miliónové dolarové částky.</p>
<p>Výstavu ve vídeňské Albertině je možné navštívit do 9. ledna 2022. Bližší informace na <a href="http://www.albertina.at">www.albertina.at</a></p>
<p>Text: Soňa Šálková</p>
<hr />
<p>Summary</p>
<p>Amedeo Modigliani (1884-1920), one of the most famous artists of Parisian modernism, created a remarkable work of art fascinating with its simplicity and melancholic beauty. The unmistakable portraits of women with oval heads, long necks and almond eyes have a magical charm and immediately reveal the author&#8217;s painting style. Likewise, the brilliant character studies of the painter&#8217;s friends or anonymous models bear witness to an extraordinary artist who during his short life has made a lasting mark on the history of fine arts. The current exhibition Modigliani – Revolution of Primitivism in the Albertina in shows Modigliani&#8217;s work in a not very well-known context. In 1906, when he moved from his native Italy to Paris, the art of ancient and non-European cultures resonated in the circles of the Parisian artistic avant-garde. Under their influence the revolutionary artistic style of primitivism was created as opposite to the academic approach of the time. Among the proponents of primitivism were not only Amedeo Modigliani, but also Pablo Picasso, Andre Derain and Constantin Brancusi. In the introduction, he presents Modigliani´s original sculptures, drawings and paintings in dialogue with the works of his four contemporaries, as well as several examples of prehistoric and natural art. The second half of the show is dedicated only to Modigliani and his masterpieces, which he managed to create during his short and tumultuous life.</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/modigliani-a-jeho-souputnici-ve-videnske-albertine/">Modigliani a jeho souputníci ve vídeňské Albertině</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://artmagazin.eu/modigliani-a-jeho-souputnici-ve-videnske-albertine/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Albertina Modern – nové muzeum moderního umění ve Vídni  </title>
		<link>https://artmagazin.eu/albertina-modern-nove-muzeum-moderniho-umeni-viden/</link>
					<comments>https://artmagazin.eu/albertina-modern-nove-muzeum-moderniho-umeni-viden/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Šálek]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 02 Feb 2020 18:20:12 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Galerie]]></category>
		<category><![CDATA[Historie inspiruje]]></category>
		<category><![CDATA[Albertina]]></category>
		<category><![CDATA[Albertina Modern]]></category>
		<category><![CDATA[Hans-Peter Haselsteiner]]></category>
		<category><![CDATA[Klaus Albrecht Schröder]]></category>
		<category><![CDATA[Strabag]]></category>
		<category><![CDATA[Vídeň]]></category>
		<category><![CDATA[Wien]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://artmagazin.eu/?p=14051</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vídeň jako významné kulturní centrum je u nás oblíbené pro své historické poklady, krásnou architekturu, operu nebo velké množství klasických uměleckých sbírek a expozic. Pro většinu návštěvníků je Vídeň sice velmi současná a živoucí metropole však stále spojená s nádherou a nostalgií rakousko-uherské monarchie. Za moderním uměním se tedy v Evropě vydáváme někam jinam: do Paříže, do Londýna, do Zürichu nebo Bilbaa. To se teď má změnit, protože ve Vídni vzniklo zcela nové centrum moderního umění – Albertina Modern, které je součástí slavné galerie Albertina.</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/albertina-modern-nove-muzeum-moderniho-umeni-viden/">Albertina Modern – nové muzeum moderního umění ve Vídni  </a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_14053" style="width: 1010px" class="wp-caption aligncenter"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-14053" class="wp-image-14053 size-full" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/rendering_dez2019.jpg" alt="" width="1000" height="465" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/rendering_dez2019.jpg 1000w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/rendering_dez2019-300x140.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/rendering_dez2019-768x357.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/rendering_dez2019-150x70.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><p id="caption-attachment-14053" class="wp-caption-text">Albertina Modern, foto: Albertina</p></div>
<p><strong>Vídeň</strong> jako významné kulturní centrum je u nás oblíbené pro své historické poklady, krásnou architekturu, operu nebo velké množství klasických uměleckých sbírek a expozic. Pro většinu návštěvníků je Vídeň sice velmi současná a živoucí metropole však stále spojená s nádherou a nostalgií rakousko-uherské monarchie. Za moderním uměním se tedy v Evropě vydáváme někam jinam: do Paříže, do Londýna, do Zürichu nebo Bilbaa. To se teď má změnit, protože ve Vídni vzniklo zcela nové centrum moderního umění – <strong>Albertina Modern</strong>, které je součástí slavné galerie <strong>Albertina</strong>.</p>
<div id="attachment_14052" style="width: 450px" class="wp-caption alignright"><img loading="lazy" decoding="async" aria-describedby="caption-attachment-14052" class="wp-image-14052" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/dsc05046_c_albertina.jpg" alt="" width="440" height="660" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/dsc05046_c_albertina.jpg 533w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/dsc05046_c_albertina-200x300.jpg 200w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2020/02/dsc05046_c_albertina-100x150.jpg 100w" sizes="auto, (max-width: 440px) 100vw, 440px" /><p id="caption-attachment-14052" class="wp-caption-text">Albertina Modern, foto: Albertina</p></div>
<p>U zrodu projektu stály dvě významné rakouské osobnosti. Generální ředitel galerie Albertina<strong> Klaus Albrecht Schröder</strong> a podnikatel a mecenáš umění <strong>Hans Peter Haselsteiner</strong>. Tito dva pánové hledali důstojné umístění pro významnou sbírku moderního rakouského a světového umění (Sammlung Essl), kterou Haselsteiner získal. Vznikla přitom myšlenka na zcela novou kulturní instituci &#8211; muzeum moderního umění, kde by byla shromážděna všechna další díla současného umění, která Albertina vlastní.  Jejich výběr přitom padl na opomíjenou a zanedbanou budovu v centru Vídně tzv. Künstlerhaus. Komplex v roce 1865 věnoval císař Franz Josef společnosti výtvarných umělců Rakouska. Od té doby se budova ve stylu historismu sice několikrát přestavovala, ale její význam postupně klesal a v posledních 20 letech už nebyla využívána vůbec a dokonce se uvažovalo o jejím zbourání.</p>
<p>Hans Peter Haselsteiner, jako majitel stavební firmy Strabag a zároveň jeden z nejbohatších lidí v Rakousku, se zavázal objekt zrenovovat tak, aby se v něm mohlo umístit celkem 60 tisíc prací od více než 5.000 umělců a vytvořit tak z Albertiny Modern  jedno z největších světových muzeí současného umění. Sbírka obsahuje práce významných Rakušanů, jakými jsou např. Arnulf Rainer nebo Maria Lassnig, ale i světově známých umělců jako např. Andy Warhol, Cindy Sherman, Anselm Kiefer nebo Georg Baselitz. Generální rekonstrukce představovala obrovskou investici ve výši 40 milionů eur. V opraveném objektu má Albertina Modern k dispozici celkem 2.500 m<sup>2</sup> a stále fungující spolek Künstlerhaus pak 900 m<sup>2</sup>. Během tříleté rekonstrukce se vnějším i vnitřním prostorám budovy vrátil nejen původní lesk s originálními výmalbami a fasádou, ale i technické vybavení, která vyhovuje nejnáročnějším požadavkům současnosti. Původní rozloha 150 let staré výstavní budovy se navíc rozšířila o prostory v suterénu a střešní vestavbu.</p>
<p><strong>12. března 2020</strong> se Albertina Modern slavnostně otevře pro veřejnost. Zahajovací výstava se symbolickým názvem: <em><strong>The Beginning.</strong> Umění ve Vídni 1945 až 1980 </em>se soustředí na důležitá díla rakouského poválečného umění do roku 1979, tj. epochy, která byla zásadní pro světové moderní umění na prahu postmoderny.</p>
<p>Text: Soňa Šálková, fotografie: Albertina</p>
<hr />
<p><em>Summary</em></p>
<p><em>The famous Albertina Gallery of Vienna receives a second exhibition venue the Albertina Modern. The Museum of contemporary art will be situated in the historic building of artist´s association Künstlerhaus from 1865. The demanding reconstruction of the building lasted 3 years and was financed by the important entrepreneur, art collector and donator Hans-Peter Haselsteiner. In the refurbished complex the Albertina Modern will have 2500 m<sup>2 </sup>and Künstlerhaus 900 m<sup>2</sup> at their disposal. The collection of art of the new Albertina Modern contains over 60,000 works by 5,000 artists, including the so called Essl Collection of Art, which makes it one of the largest museums of modern art. The first exhibition called </em>The Beginning. Art in Vienna, 1945 to 1980 <em>starts on 12 March 2020. </em></p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/albertina-modern-nove-muzeum-moderniho-umeni-viden/">Albertina Modern – nové muzeum moderního umění ve Vídni  </a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://artmagazin.eu/albertina-modern-nove-muzeum-moderniho-umeni-viden/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Caravaggio &#038; Bernini – díla římského raného baroka na výstavě ve Vídni</title>
		<link>https://artmagazin.eu/caravaggio-bernini-dila-rimskeho-raneho-baroka-na-vystave-ve-vidni/</link>
					<comments>https://artmagazin.eu/caravaggio-bernini-dila-rimskeho-raneho-baroka-na-vystave-ve-vidni/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Šálek]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 29 Nov 2019 06:15:04 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Galerie]]></category>
		<category><![CDATA[Bernini]]></category>
		<category><![CDATA[Caravaggio]]></category>
		<category><![CDATA[Vídeň]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://artmagazin.eu/?p=13689</guid>

					<description><![CDATA[<p>Uměleckohistorické muzeum ve Vídni (KHM), jehož sbírka umění patří k nejvýznamnějším v Evropě, připravilo časově omezenou výstavu obrazů a plastik věnovanou dvěma geniálním umělcům. Malíř Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571-1610) a sochař, malíř a architekt Gian Lorenzo Bernini (1598-1680) se v 1. polovině 17. století svým mistrovstvím a nekonvenčním přístupem k tradičním tématům nejprve prosadili v Římě, který tou dobou...</p>
<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/caravaggio-bernini-dila-rimskeho-raneho-baroka-na-vystave-ve-vidni/">Caravaggio &#038; Bernini – díla římského raného baroka na výstavě ve Vídni</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Uměleckohistorické muzeum ve Vídni (KHM), jehož sbírka umění patří k nejvýznamnějším v Evropě, připravilo časově omezenou výstavu obrazů a plastik věnovanou dvěma geniálním umělcům. Malíř <strong>Michelangelo Merisi da Caravaggio</strong> (1571-1610) a sochař, malíř a architekt <strong>Gian Lorenzo Bernini</strong> (1598-1680) se v 1. polovině 17. století svým mistrovstvím a nekonvenčním přístupem k tradičním tématům nejprve prosadili v Římě, který tou dobou zažíval velký kulturní rozmach, a postupně ovlivnili celou generaci mladých umělců, jež také bývají nazýváni <em>Caravaggisté</em>. Kromě exponátů z vlastních sbírek je na výstavě velký počet významných zápůjček z veřejných i soukromých sbírek.</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="aligncenter size-full wp-image-13698" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3708.jpg" alt="" width="1111" height="800" srcset="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3708.jpg 1111w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3708-300x216.jpg 300w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3708-1024x737.jpg 1024w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3708-768x553.jpg 768w, https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3708-150x108.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1111px) 100vw, 1111px" /></p>
<p><strong> </strong>Expozice ukazuje v pěti velkých sálech klíčová díla obou protagonistů a vedle nich staví obrazy a sochy řady jejich následovatelů. Velkoformátová plátna s převážně biblickými nebo antickými náměty upoutají dokonalou hrou světel a stínů a citovým nábojem, vyjadřujícím silné emoce a psychické rozpoložení zobrazených postav. Pro sochy jsou pak typická dynamická vyjádření pohybu, expresivita výrazu a dokonalé zvládnutí i sebemenších detailů.</p>
<p>Výstava je rozdělena do kapitol podle druhu emocí, kterými se v době raného baroka obvykle charakterizovala umělecká díla: <em>údiv a úžas</em> (meraviglia &amp; stupora), <em>zděšení a hrůza</em> (orrore &amp;terribilita), <em>láska </em>(amore), <em>pohyb a akce (</em>moto &amp; azione), <em>živost </em>(vivacita), <em>utrpění a soucit</em> (passione &amp; compassione, <em>vize</em> (visione) a <em>žert, hříčka</em> (scherzo).</p>
<p><iframe loading="lazy" style="width: 100%; height: 640px; border: none; max-width: 100%;" src="https://kuula.co/share/collection/7lkct?fs=1&amp;vr=1&amp;zoom=1&amp;gyro=0&amp;autorotate=-0.47&amp;thumbs=1&amp;alpha=0.71&amp;chromeless=0&amp;logo=1" width="100%" height="640" frameborder="0" scrolling="no" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<p>Prohlídku zahajuje mramorová busta zasněného <em>Mladíka</em> od Franceska Mochiho z roku 1610 a vedle ní na stěně je  Caravaggův <em>Narcis</em>, zamilovaně sledující svůj obraz na vodní hladině. Následuje slavná <em>Medusa</em> od Berniniho (1637) s hady místo vlasů a expresivní mimikou v obličeji plném strachu ze smrti, za ní pak <em>Chlapec kousnutý ještěrkou</em> (1598) od Caravaggia. Opravdu působivý začátek, který je možné zažít vedle sebe jen ve Vídni, protože všechna čtyři mistrovská díla jsou zahraniční zápůjčky.</p>
<p>A kvalita vystavených prací se nemění ani v dalších sálech. Caravaggiovy obrazy ze sbírek KHM <em>Růžencová madona</em> (1601), <em>Nasazení trnové koruny</em> (1605) nebo <em>David s hlavou Goliáše</em>. Umělec, který žil velmi dobrodružný život a zemřel v pouhých 39 letech, vytvořil dílo, které do dnešních dnů ohromuje estetickou vytříbeností, nekonvenční kompozicí a životností. Emoce, které do svých postav vložil, se stejně jako před 300 lety i dnes přenáší na diváka. Stejně expresivně působí Berniniho sochy. Záhyby šatů <em>sv. Terezy Avilské</em>, rotační pohyb <em>Davida</em> (1623) z petrohradské Ermitáže nebo tělo i vlasy sochy <em>Tritona</em> plovoucího v mušli na vlnách dávají sochám život. Kudrnatá hříva a krajkový límec na mramorové bustě <em>Thomase Bakera</em> (1637) z londýnského Victoria a Albert Museum nebo <em>Busta kardinála</em> <em>Richelieua </em>(1640) z pařížského Louvre naopak představují mistrovské charakterové studie.</p>
<p>Vybraná díla současníků a pokračovatelů, kteří se snažili obdobně uchopit stejná témata, dávají přehled o tvorbě raného baroka mezi léty 1600 a 1650. Sochy Francesca Mochiho, Alessandra Algardiho  nebo Francoise de Quesnoy jsou neméně úchvatné a přesvědčivé, stejně jako plátna Andrea Sachciho, Carla Saraceniho nebo Valentina de Boulogne.</p>
<p><strong><u>Pozor</u></strong>: Ke vstupu na výstavu je třeba si předem zamluvit časové okénko (time slot)!</p>
<p>Výstava  <strong>Caravaggio &amp; Bernini</strong>  v Uměleckohistorickém muzeu potrvá až <strong>do 19. ledna 2020</strong>.</p>
<p>Text: Soňa Šálková Foto: Petr Šálek</p>
<p><span style="color: #ffffff;">#sonasalkova #petrsalek  #artmagazineu #wien #viden #<strong>Caravaggio #Bernini</strong></span></p>

<a title="_DSC3667" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3667.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3667-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3685edit" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3685edit.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3685edit-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3713" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3713.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3713-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3727" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3727.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3727-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3708" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3708.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3708-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3698" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3698.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3698-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3689" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3689.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3689-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3703" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3703.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3703-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3687" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3687.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3687-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3696" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3696.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3696-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3718" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3718.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3718-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3710" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3710.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3710-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3720" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3720.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3720-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3731" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3731.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3731-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3745" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3745.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3745-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>
<a title="_DSC3759" href='https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3759.jpg' rel="lightbox[13689]"><img loading="lazy" decoding="async" width="150" height="150" src="https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2019/11/DSC3759-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail" alt="" /></a>

<p>The post <a href="https://artmagazin.eu/caravaggio-bernini-dila-rimskeho-raneho-baroka-na-vystave-ve-vidni/">Caravaggio &#038; Bernini – díla římského raného baroka na výstavě ve Vídni</a> appeared first on <a href="https://artmagazin.eu">ARTmagazin.eu</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://artmagazin.eu/caravaggio-bernini-dila-rimskeho-raneho-baroka-na-vystave-ve-vidni/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
