Eva Švankmajerová: Běda obrazu, DOX    Foto: Petr Šálek

„Do dlouhodobějšího konceptu DOXu tato výstava skvěle zapadá. Probíhá ve stejné době jako výstava Davida Lynche a velmi nás těší, že k tomuto setkání došlo,“ říká hlavní kurátor centra Otto M. Urban.

Eva Švankmajerová, foto: Jan Švankmajer

Dvacet let od úmrtí malířky, scénografky, kostýmní návrhářky a také spisovatelky Evy Švankmajerové (1940-2005) připomíná retrospektivní přehlídka v pražském Centru současného umění DOX. Výstavní projekt nazvaný Eva Švankmajerová: Běda obrazu….odkazuje na autorčin citát „Běda obrazu, který potřebuje slovní výklad“. To však  v případě Evy Švankmajerové vyznívá trochu paradoxně, protože k mnoha dílům psala s oblibou vlastní komentáře.

Eva Švankmajerová, Osamělé zvíře, 1977, foto: Petr Šálek

Chronologicky koncipovaná výstava prezentuje různé tematické okruhy díla mnohostranné tvůrkyně. Přestože výstava neopomíná spolupráci Evy Švankmajerové na filmech Jana Švankmajera, Jiřího Brdečky nebo Juraje Herze, prezentuje ji především jako autorku velmi originálních obrazů, kreseb a keramických objektů. Její díla se vyznačují karikaturním humorem i nekompromisní osobní výpovědí, kterými autorka zpracovává své životní zkušenosti. Vyrovnává se tak s nepochopením v dětství, nevýhodami ženského postavení ve společnosti nebo i s politickou frustrací. Dělá to poeticky, s humorem a nadsázkou a nešetří přitom ani sebe. „V jejím výtvarném díle se protíná obdiv k tvorbě Celníka Rousseua se surrealistickou imaginací a sarkastickým humorem“, říká kurátorka výstavy Anna Pravdová.

Eva Švankmajerová: Běda obrazu, DOX, kurátorka výstavy Anna Pravdová, foto: Petr Šálek

Vedle několika autoportrétů a obrazů s rodinnou tématikou je na výstavě zastoupen i originální cyklus Galerie starých mistrů. Švankmajerová v něm paroduje známá plátna. V obrazu Návštěva raného Picassa u van Gogha v Arles z r. 1970 propojuje ikonická díla obou malířů.

Eva Švankmajerová: Běda obrazu, DOX      Foto: Petr Šálek

V tzv. Emancipačním cyklu zase nahrazuje mužské postavy za ženské. Boticelliho Zrození Venuše tak přetváří na Zrození Venouše. Jako surrealistickou malířku ji zaujal také archimboldovský princip v malbě nebo téma Vanitas. Velmi expresivně působí její obrazy na téma ženské tělesnosti a ženského údělu nebo erotiky. Tato témata zpracovává i ve svých keramických objektech nebo nábytku.

Eva Švankmajerová: Běda obrazu, DOX       Foto: Petr Šálek

V závěru expozice jsou k vidění originální návrhy filmových plakátů, mediumní kresby nebo kresby z posledního cyklu Vlci byli opět vysazeni na Šumavě (2004).
Výstavu Eva Švankmajerová Běda obrazu… je v centru DOX možné zhlédnout do 15.února 2026.

Eva Švankmajerová: Běda obrazu, DOX       Foto: Petr Šálek

Více na: dox.cz     Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

Summary

A retrospective exhibition at the DOX Center for Contemporary Art in Prague commemorates 20 years since the death of painter, set designer, costume designer, and writer Eva Švankmajerová (1940-2005). Show entitled Woe to the Painting….presents her primarily as the author of very original paintings, drawings and ceramic objects. Her works are characterized by caricature humor and uncompromising personal statements, with which the author processes her life experiences. In this way, she copes with childhood misunderstanding, the disadvantages of women’s position in society or even political frustration. She does it poetically, with humor and exaggeration, and does not spare even herself.  The exhibition is on show at the DOX center until February 15, 2026.

The post Eva Švankmajerová: Běda obrazu… na závěr letošní výstavní sezóny DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Virtuální prohlídka výstavy zde:

Foto: PetrSalek.com

Z širokého okruhu témat, kterými se během své více než 40leté umělecké kariéry zabývá, se výstava nazvaná Miquel Barceló a světy slov zaměřuje na umělcův dlouhodobý a intenzivní vztah k literatuře. Ve třech podlažích galerie DOX prezentuje obrazy, bronzové plastiky, keramické objekty, grafiky a knihy, které vytvořil v reflexi na literární díla nebo na jejich autory. O jeho těsném propojení se světem literatury svědčí i skutečnost, že kurátorem expozice je umělcův přítel a spolupracovník na různých literárních a uměleckých projektech – básník Enrique Juncosa.

Miquel Barceló a světy slov – Centrum současného umění DOX, na snímku Miquel Barceló a básník a kurátor Enrique Juncosa.  foto© PetrSalek.com

První část výstavy ukazuje především akvarely na téma autorových oblíbených literárních děl. Jednou z prvních knih, které podle jeho slov na něj silně zapůsobily, byla Kafkova Proměna. Jako další pak uvedl Goetheho Fausta a Danteho Božskou komedii. Právě akvarely k Božské komedii, které byly v roce 2004 vystavené v pařížském Louvru, udělaly z Barcelóa nejmladšího umělce, jehož díla kdy v tomto muzeu byla vystavena.

Miquel Barceló a světy slov – Centrum současného umění DOX, foto© PetrSalek.com

Prostřední patro výstavy prezentuje sérii dřevorytů s portréty slavných spisovatelů, například Lva N. Tolstoje, Ezry Pounda, Isaaca Babela nebo básnířky Anny Achmatovové.

Pět expresivních keramických plastik je věnováno filosofům, mezi nimi Platonovi nebo Kantovi. Náměty obrazů jsou inspirovány například novelou Scotta F. Fitzgeralda Prasklina nebo Shakespearovým Hamletem. Expresivní malířův autoportrét ho zobrazuje spícího uprostřed knih s lahví vína a cigaretou.

Nejvyšší patro věže DOXu prezentuje převážně velkoformátová plátna. Největší z nich nazvané Noemova archa z roku 2014 měří 4 x 6 metrů a je dosud největším obrazem Miquela Barcelóa.

Miquel Barceló a světy slov – Centrum současného umění DOX, na snímku největší plátno  nazvané Noemova archa z roku 2014, které  měří 4 x 6 metrů.           foto© PetrSalek.com

Dílo, které předtím bylo vystaveno jen v kostele ve španělské Salamance, je tu prezentováno poprvé v galerijním prostoru. Součástí prezentace jsou i autorské knihy a ilustrace s použitím experimentálních malířských technik.

Miquel Barceló a světy slov – Centrum současného umění DOX, na snímku umělec Miquel Barceló, Karolína Kočí a překladatelka.

Výstava Miquel Barceló a světy slov bude v centru DOX k vidění do 8. března 2026.

Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

Summary

The Czech public has the opportunity to see the works of world-renowned Spanish artist Miquel Barceló (* 1957) for the first time. The exhibition entitled Miquel Barcelo and the Written Worlds focuses on the artist’s long-term and intense relationship with literature. On three floors of the DOX gallery, it presents paintings, bronze sculptures, ceramic objects, graphics and books that he created in reflection on books or their authors

The exhibition Miquel Barceló and the Written Worlds will be on display at the DOX center for contemporary art until March 8, 2026.

The post Miquel Barceló a světy slov – Centrum současného umění DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

DOX – venkovní terasa – ilustrační foto© Petr Šálek

V knihovně Centra současného umění DOX bude od 8. srpna 2025 vystaven výběr z divadelních programů se zaměřením na jejich grafickou podobu. Kurátoři Archivu výtvarného umění Veronika Rubášová a Jan Kuntoš připravili novou výstavu v rámci dlouhodobého cyklu Pohled do Archivu.

Činoherní klub, 1990, Joska Skalník

Představena bude mimo jiné typografická tvorba předních českých výtvarníků, jejichž práce v minulosti spoluvytvářela vizuální identitu českého divadla.

Laterna Magica, 1997, Zdeněk Seydl

Typografická práce se u nás v druhé polovině 20. století stala běžnou součástí tvorby mnoha výtvarných umělců. Práce na knize, propagační tvorba, úprava filmového či divadelního plakátu a programu byla pro mnohé autory jedinečnou šancí výtvarné realizace a dobře placené práce. Na řadě divadelních programů se podíleli významní čeští umělci–typografové, například Libor Fára, Milan Grygar, Aleš Lamr, Zdenek Seydl, Joska Skalník, Jan Solpera, Jiří Rathouský aj.

Divadlo na provázku, 1982, Aleš Lamr

Vedle jejich prací lze nalézt i další neméně zajímavá řešení od dalších výtvarníků. Zřetelný umělecký rukopis jednotlivých umělců se propsal do celkového grafického pojetí divadelních programů (typografické zpracování, ilustrace, úprava obálky), jež ovlivňuje dobovou vizuální identitu divadla.

Divadlo za branou, 1967, Milan Grygar

Divadelní programy jsou v rámci výstavy členěné podle příslušných divadel. Jejich výběr odráží rozmanitost a kvalitu tehdejší typografické scény. V řadě zpracování jsou patrné soudobé výtvarné tendence a jejich postupný vývoj. Mezi na výstavě zastoupená divadla patří například: Činoherní klub, DISK, Divadlo ABC, Divadlo E. F. Buriana, Divadlo na Vinohradech, Divadlo na provázku, Divadlo Na zábradlí, Divadlo S. K. Neumanna, Divadlo za branou, Komorní divadlo, Národní divadlo, Rokoko, Semafor, Státní divadlo v Brně, Studio Ypsilon Naivního divadla.

Knihovna Archivu výtvarného umění v Centru současného umění DOX již více než 12 let slouží jako prostor pro prezentaci současného umění i jako vybavená studovna otevřená veřejnosti. V přilehlém prostoru knihovny se pravidelně konají tematické výstavy zaměřené na činnost archivu. Součástí knihovny je také netradiční výstavní prostor Polička/Shelf, umístěný v jedné z polic knihovny, kde jsou představovány originální autorské knihy.

Činoherní klub, 1977, Libor Fára

Výstava Pohled do Archivu 17 – Divadelní program, , bude otevřena v pátek 8. srpna 2025 v Knihovně Archivu výtvarného umění v Centru současného umění DOX (Poupětova 1, Praha 7). Výstavu bude možné navštívit do 12. října 2025 v rámci otevírací doby středa–neděle 11–19 hodin.

Summary
A selection of theatre programmes with a focus on their graphic design will be on display
in the library of the DOX Centre for Contemporary Art. As part of the long-term series A
Look into the Archive the exhibition will focus on the typographic work of leading Czech
artists who co-created the visual identity of Czech theatre in 2nd half of the 20th century.

Exhibition entitled A View into the Archive 17 – The Theatre Program organized by
the Archive of Fine Arts collection will be on show from August 8 to October 12, 2025 to
October 12, 2025-(opening hours Wed to Sun from 11 am to 6 pm).

The post Pohled do Archivu 17 – Divadelní program – výstava v Centru současného umění DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7

Autor kultovních filmů Sloní muž, Modrý Samet nebo Mulholland Drive a laureát prestižních filmových cen David Lynch (1946-2025) je u nás známý téměř výhradně jako filmař. To, že byl i skvělý výtvarný umělec, až doposud u nás věděl jen málokdo. Změnu v nazírání na Lynchovo dílo teď podpoří velká událost letní výstavní sezóny – obsáhlá přehlídka umělecké tvorby univerzálního amerického umělce David Lynch: Up in Flames,

kterou pořádá pražské Centrum současného umění DOX.

To, že tvorba Davida Lynche je tak zajímavá, mimořádná a silná a svým způsobem monumentální, to nevěděl v České republice téměř nikdo… Jsme rádi, že jsme průkopnici“, řekl na tiskové konferenci k zahájení výstavy ředitel a zakladatel centra DOX Leoš Válka.

Kurátor Otto M. Urban a ředitel DOXu Leoš Válka na tiskové konferenci.

Patrice Forest z pařížského litografického studia Item editions pomohl kurátorskému týmu pod vedením Otto M. Urbana v roce 2024 navázat kontakt se samotným umělcem a jeho studiem. Podle slov dlouholetého Lynchova spolupracovníka Michaela T. Barile z The David Lynch Estate umělce zaujala Praha samotná, DOX jako instituce a skutečnost, že několik jeho děl zde už bylo vystaveno na nedávné výstavě Kafkaesque. Během příprav svět bohužel letos v lednu zastihla zpráva o náhlém úmrtí Davida Lynche. Díky podpoře spolupracovníků Davida Lynche, především Anny Skarbek a Michaela T. Barileho z The David Lynch Estate, se přesto podařilo výstavu s mírným zpožděním zrealizovat.

David Lynch, serie Žena

Výstava prezentuje okolo 400 prací z období od 60. let minulého století až po nejnovější z roku 2024, některé z nich dosud nevystavované. Jsou mezi nimi kresby, akvarely, fotografie, litografie i krátké filmy. Mezi nejstarší patří raná Lynchova kresba Crucifixion (Ukřižování) z roku 1974, k nejnovějším pak cyklus 27 kreseb z roku 2024.
Nechybí ani autorova experimentální filmová tvorba. Krátký animovaný film Six Men Getting Sick z roku 1967 je Lynchovým prvním použitím filmového média ještě během studia na filadelfské výtvarné akademii. Na výstavě jsou i tři projekční místnosti s filmy o celkové stopáži 1,5 hodiny.

David Lynch, Žena přemýšlí, digigrafie, 2008

Nejedná se o klasickou retrospektivu. Autoři výstavy se pokusili o vlastní pojetí, které nachází určité vazby mezi jednotlivými díly z různých období a o jejich vzájemnou komunikaci. “Lynchova tvorba je neobyčejně konzistentní. V průběhu 60 let své tvorby řešil podobná témata z různých úhlů a směrů. Jeho imaginace je neobyčejně bohatá, ale přesto se některé motivy opakují. Důležitý je zejména motiv ohně, motiv lidského těla, které je metamorfováno, hmyz, především mravenci, letící letadlo, osaměle stojící dům…Pokusili jsme se vytvořit dialog mezi díly, která někdy dělí i desetiletí“, vysvětluje kurátor Otto M. Urban.

Zajímavá je i barevnost výstavních sálů, odpovídající přání Davida Lynche, který si nepřál klasické bílé výstavní stěny. Vedle grafitově šedé a světle hnědé je použita i speciální ohňová barva s oficiálním názvem Twin Peaks Red. K navození správné „lynchovské“ atmosféry zní výstavou zvuková stopa, navozující „ambientní šum“.

Tlumočnice Ivana Adamová, Michael T. Barille a Anna Skarbek za The David Lynch Estate, Otto M. Urban, Leoš Válka a Michaela Šilpochová za DOX, David Havas za Český filmový archiv při tiskové konferenci k zahájení výstavy David Lynch: Up in Flames

„David by byl velmi hrdý na to, jak výstava vypadá, a dokonce si myslím, že tu je tak nějak s námi,“ řekl Michael T. Barile na tiskové konferenci.

Výstavu doprovází široký program zahrnující různé umělecké disciplíny. Stálý soubor DOXu – Farma v jeskyni pod vedením Viliama Dočolomanského uvedl při vernisáži výstavy svou performanci „o odvaze snít a tvořit bez vysvětlování, což je podle kurátorky DOXu Michaely Šilpochové pro práci Davida Lynche charakteristické. V listopadu pak Farma v jeskyni uvede novou, rovněž Davidem Lynchem inspirovanou inscenaci BIG FISH. Ve spolupráci s kinem Ponrepo proběhne na střeše DOX+ celkem devět filmových projekcí v rámci Letního kina. Na literárním festivalu Fall zazní přednáška Otto M. Urbana na téma David Lynch a literatura. Chystají se také hudební produkce, vzdělávací programy a speciální prohlídky pro školy a rodiny s dětmi. Bližší informace na: dox.cz

Výstava potrvá do 8.2.2026.

Text: Soňa Šálková
Foto© Petr Šálek

Summary

A comprehensive exhibition of the art works by the universal American artist entitled David Lynch: Up in Flames, has been launched in the Prague Center for Contemporary Art DOX.

David Lynch, Crucifixion, 1973

The show presents around 400 artifacts from the 1960s to the latest from 2024, some of them beeing exhibited for the first time. Included are drawings, watercolors, photographs, lithographs and short films. Among the oldest the Lynch’s early drawing Crucifixion from 1974, and the most recent a series of 27 drawings from 2024. The author’s experimental film work is represented, too. Preparations of the exhibition began in 2024 but were affected by the artist’s passing in January 2025., Thanks to the support of David Lynch’s collaborators, above all Anna Skarbek and Michael T. Barile from The David Lynch Estate, the show could be realised with a slight delay.

David Lynch: dosud nevystavovaný cyklus 27 kreseb z roku 2024

The exhibition will be on view until February 8, 2026. More information on exhibition and its interdisciplinary accompanying program at: dox.cz

The post Výstava David Lynch: Up in Flames v Centru DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

DOX, výstava Cyberlemon, autor Hynek Martinec do 24.8.2025   Foto© Petr Šálek

Inspiruje se starými mistry a ovládá dokonale tradiční malířské techniky. Jeho hyperrealistické obrazy jsou přitom vrcholně současné a konceptuální. Česko-britský malíř Hynek Martinec na své aktuální výstavě Cyberlemon hravě propojuje minulost se současností nebo organický svět s novými technologiemi a zobrazuje tak paradoxy dnešního světa.

Hynek Martinec (*1980) již 18 let žije a tvoří v Londýně. Na svou první pražskou samostatnou výstavu od roku 2018 připravil výběr prací z poslední doby, ve kterých hlavní úlohu svěřil citronu. „Za posledních 10 let se společnost v Londýně proměnila…. Velké muzejní instituce tu určují trend a tok umění ovlivňuje ideologie. Umělci pak šijí umění na míru muzeím.  Dostáváme se do zvláštní situace, která se podobá až cenzuře. Já na to reaguji tím, že jsem zvolil něco, co je extrémně neutrální, co nikoho neurazí, co zatím nemá žádný příběh. Proč ne citron? Je to trochu ironie, ukázat, kde jako civilizace jsme,“ řekl Hynek Martinec při komentované prohlídce výstavy.

Zleva: redaktor Respektu Jan H. Vitvar, autor výstavy Hynek Martinec, umělecká ředitelka Michaela Šilpochová a hlavní kurátor DOXu Otto Urban   Foto© Petr Šálek

Expozice je koncipovaná do tří podlaží věže Centra pro současné umění DOX a během stoupání graduje. Výstavu uvádí obraz Cyberlemon, který je symbolem celé výstavy. Na první pohled tradiční zátiší zobrazuje citron. Jeho forma však postupně přechází v abstraktní tvary připomínající linie elektromobilu Tesla Cybertrack. Po stranách místnosti obraz obklopují vyrovnané řady reálných citronů a malá galerie surreálních kreseb, zachycujících autorovy sny.

Autor výstavy Cyberlemon Hynek Martinec před svým monumentálním dílem.   Foto© Petr Šálek

Druhá místnost obsahuje převážně zátiší. Množství menších pláten ve stylu starých holandských mistrů skrývá různé drobné nepatřičnosti jako odkazy na současnost. Dvě zátiší dokonce vznikla s využitím umělé inteligence, kterou autor nezavrhuje. Naopak ji považuje za vývojový krok, který bychom měli akceptovat.

DOX, výstava Cyberlemon-Hynek Martinec do 24.8.2025   Foto© Petr Šálek

Opravdovým vyvrcholením výstavy je monumentální nástěnná malba v nejvyšším patře věže.
Přes 29 metrů dlouhou a 8 metrů vysokou kresbu uhlem Hynek Martinec vytvořil za pouhé tři týdny.

Zleva Hynek Martinec, kontakt pro média Karolina Kočí, kurátor výstavy Ben Tufnell s překladatelkou a umělecká ředitelka DOXu Michaela Šilpochová   Foto© Petr Šálek

Inspiraci získal při návštěvě Archeologického muzea v Neapoli. Na třech sousedících stěnách zobrazil středomořskou krajinu, ve které se odehrává střet nového a starého. Naproti klasické antické soše padlého bojovníka umístil hořící Cybertrack. Centrální části pak vévodí obrovská postava boha Atlase, který namísto zeměkoule nese na ramenou citron. Symbolem marnosti a pomíjivosti je pak i skutečnost, že po ukončení výstavy autor dílo sám zničí.

Virtuální prohlídku výstavy si můžete projít ZDE

Kurátor a autor koncepce výstavy Ben Tufnell, při zahájení výstavy uvedl: „Je to vždy fascinující s Hynkem pracovat. Posunuje hranice, jak může výstava vypadat. Má klasické malířské vzdělání a zároveň je technicky precizní. Ale nezůstává u konvenčního řemesla. Vždy sleduje své myšlenky a snaží se je výtvarně dál posunovat.“

Kurátor výstavy Cyberlemon Ben Tufnell a překladateka Ivana Adamová   Foto© Petr Šálek

Výstavu Hynek Martinec: Cyberlemon je možné zhlédnout v Centru současného umění DOX až do 24. srpna 2025.

Text: Soňa Šálková    Foto© Petr Šálek

Summary
Inspired by old masters and with perfect mastery of classical painting Czech-British artist Hynek Martinec presents his lastest work at the Prague Centre for Contemporary Art DOX. Martinec´s hyperrealistic paintings are at the same time highly contemporary and conceptual. He playfully connects the past with the present or the organic world with new technologies, thus depicting the paradoxes of today’s world. The exhibition, conceived by curator Ben Turnfell, is on view until August 25, 2025.

More information: www.dox.cz

The post Hynek Martinec: Cyberlemon v DOXu appeared first on ARTmagazin.eu.

Stefan Milkov V DOXU

Těšíme se na objevování Milkovova tajného života hned před vchodem do gigantické výstavy. Vítá nás slunný Pohodář jako socha Svobody v New Yorku. Velkolepé prostory DOXu a jim odpovídající koncept kurátora a ředitele Centra současného umění Leoše Války jsou adekvátní výběru soch, objektů a pláten z osmatřicetileté tvorby sochaře a malíře Stefana Milkova. Některé se rozprchly do světa, jiné byly svezeny a zapůjčeny z různých míst a z fundusu autora.

Scenérii doplňují velkoformátové obrazy, mohutný impakt zápasící s objekty ze stěn ve své černo – šedé dvourozměrnosti. A zápas s giganty dokáží ustát. Milkov se potřebuje na plátnech vyřádit, barevně odreagovat, jak sám podotkl. Maluje „teprve“ 15 – 20 let. Na samém konci této pradávné či jestli chcete futureskní krajiny se v teplém odstínu ve tvaru ukřižovaného tyčí nejmodernější vytuněný letoun B52 s pozitivním názvem Jesus Christ Superstealth. Křesťanské hodnoty se stýkají v nepravděpodobných transcendentálních aspiracích. Těžko se dá odhadnout, jestli jsou technologií smrtící zbraně nebo hledáním lepších lidských hodnot. Leckdy těžko vysvětlitelné popudy, říká umělec Milkov.

Další menší prostor vyplňuje klasický discobolos nazvaný Compact disc, podle autora má připomínat naše připoutání k digitálním nosičům, zároveň je člověk druhou rukou rudimentárně připoután k zemi. Méně rozměrné sochy s dobře rozeznatelným tvaroslovím prací z 80. let jsou Muž zasažený padlou hvězdou, Trůn a Kentaur a ty se řadí k pracem vystihujícím dobu po revoluci 89. Na výstavě v DOXu práce nejstarší.

Ikonické tématické objekty jako je Kouř z roku 2015, ten oslavuje i zatracuje lidskou radost a slabost, chatrný Anděl, jakoby se nechtěl postavit viklavýma nožkama na zkaženou zem, je jakýmsi dělníkem chránícím zbídačelé duše nebo nejkřehčí Výkřik z roku 1990. Je ho slyšet ve své černé nutkavosti jak křičí špičatě do zdi před sebou.

Kurátor Leoš Válka umně využil na tmavo bordó vymalovaného meziprostoru tak, že do jeho koutů usadil sádrově bílé Nositelé radosti a lásky z roku 2022. Kongeniální umístění.

Kurátor Leoš Válka

Použitý materiál se tu střídá od ještě mokrého dřeva, kdy voda stříká umělci při práci do tváře, až po sloučeniny těžkých kovů, železo, bronz či barvený plast nebo sádru. Stefan Milkov používá dřevěné barvené hranoly jako například u nové sytě červené vášnivé a toužebné dvojice na piedestalu uhrančivého roztoužení, Poslední tango.

Dalších několik soch se týká kleteb, bájí a pověstí, od předkřesťanských až po do dnes platící Memento mori. K nim patří socha Nevěřící Tomáš, kříž ručně vytesaný před vyhloubenou temnou dutinou. Dětinský apoštol Tomáš sahá do rány Kristovy, aby se přesvědčil, jestli vstal z mrtvých. Socha ležící u našich nohou, nikoli na oltáři.

Bolestným a přitom vtipně pojatým tématem je zacházení se zvířaty. Podnětem k sousoší je osobní zkušenost při pohledu na fotografii pyramidy zastřelených zajíců před zraky 150 hrdých mužů s pírky na klobouku. Stříbrný zajíc ztrnulý hrůzou před hlásnou troubou nemilosrdného člověka.

Ahasver zaklet do dřeva ve svém dlouhém kroku věčného chodce nebo sousoší svatý Kryštof s textem Kam kráčíš a my se s názvem díla ptáme, kam jdeme my a kým jsme?

No, hlavy máme velký, protože myslivna je na člověku nejdůležitější a tam se ukrývá všechno, shrne stručně umělec.

Text a fotky Háta Hlavatá

The post Výstava Stefan Milkov v DOXU  appeared first on ARTmagazin.eu.

Autor: Stefan Milkov-DOX-KAFKAesque – kafkovské ozvěny v dílech současných umělců, foto© Petr Šálek

Pocit strachu, odcizení nebo sledování, absurdita a krutost světa plného nebezpečí, byrokracie a nejistot – to vše jsou atributy spojované s dílem světově známého spisovatele Franze Kafky (1883-1924). Souborně se pro toto vidění světa zažily výrazy kafkárna“nebo kafkovský“, které se ustálily v běžném jazyce. Jejich mezinárodní equivalent „KAFKAesque“ teď zvolili kurátoři z Centra současného umění DOX jako titul  pro svůj výstavní projekt reflektující kafkovský vesmír.

Autor: Mat Collishaw, DOX-KAFKAesque – kafkovské ozvěny v dílech současných umělců, foto© Petr Šálek

V letošním roce stého výročí od úmrtí slavného pražského rodáka se na výstavě prezentují díla více než 30 současných domácích i zahraničních tvůrců, kteří osobitě a po svém reagují na kafkovská témata v dnešním složitém světě, naplněném obavami. Podle slov kurátorů výstavy Otto M. Urbana a Michaely Šilpochové „každý máme svého Kafku a každá doba má svůj způsob, jak ho vidět a rozumět mu“.

Kurátorka Michaela Šilpochová, kurátor Leoš Válka a kurátor Otto M. Urban zahájili výstavu.

Vedle klasických kreseb, obrazů a soch obsahuje výstava nápadité obrazové i zvukové instalace. Z mezinárodně známých autorů jsou zde zastoupeni například David Lynch, britští vizuální umělci Jake a Dinos Chapmanovi nebo rakouský malíř Gottfried Hellnwein.

Společný snímek autorů, DOX-KAFKAesque – kafkovské ozvěny v dílech současných umělců, foto© Petr Šálek

V úvodu výstavy očekává návštěvníky robotická socha jelena v životní velikosti Insilico, která se pohybuje v závislosti na intenzitě nenávistných projevů na twitteru. Její autor Mat Collishaw se v Praze prezentoval v roce 2018 úspěšnou autorskou výstavou Stojaté vody v pražském Rudolfinu. Velmi působivá jsou reliéfní plátna čínské umělkyně Liou Sia na motivy kreseb Franze Kafky, která vdova po disidentovi a nositeli Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po vytvořila v roce 2022 v exilu.

Z českých umělců se zúčastní například Josef Bolf, Martin Gerboc, Siegfried Herz, Magdalena Jetelová nebo Stefan Milkov. Samozřejmě nechybí díla odborníka na Kafku – malíře a sochaře Jaroslava Róny nebo surrealisty Jana Švankmajera. Uspořádání prací ve dvou patrech budovy DOX se pokouší vytvářet podtémata, která spolu komunikují. Prvky bizarní reality a mystické poetiky připomínající svět Franze Kafky však obsahují všechna vystavená díla.

Nil a Karin Romanovy, DOX-KAFKAesque – kafkovské ozvěny v dílech současných umělců, foto© Petr Šálek

Výstava KAFKAesque v centru DOX potrvá až do 22.září 2024. Více informaci na: www.dox.cz

Text: Soňa Šálková   Foto© Petr Šálek – petrsalek.com

Autor: Jan Švankmajer, DOX-KAFKAesque – kafkovské ozvěny v dílech současných umělců, foto© Petr Šálek

Summary

Feeling of fear, enstrangement or surveillance, absurdity and cruelty of a world full of danger, bureaucracy and uncertainty – these are attributes associated with the work of the world-famous writer Franz Kafka (1883-1924). In this year´s centenary of the death of the famous native of Prague, the exhibition KAFKAesque at the Centre DOX presents the works of more than 30 contemporary domestic and foreign artists who reflect Kafka’s themes in terms of today’s complex world full of fears and danger, among them internationally known artists as e.g. David Lynch, Jake and Dinos Chapman, Mat Collishaw or Gottfried Hellnwein. For the Czech part e.g. Jaroslav Róna, Josef Švankmajer, Josef Bolf, Martin Gerboc, Siegfried Herz, Magdalena Jetelová or Stefan Milkov and many others contribute to the show.

The exhibition KAFKAesque an the Center of Contemporary Art DOX will last until September 22, 2024.

More information at: www.dox.cz

The post DOX-KAFKAesque – kafkovské ozvěny v dílech současných umělců appeared first on ARTmagazin.eu.

Na tiskové konferenci zleva: Otto M. Urban – hlavní kurátor, Michaela Šilpochová – umělecká ředitelka a kurátorka, Leoš Válka – ředitel a kurátor, Markéta Hrehorová – dramaturgyně souboru Farma v jeskyni, Jiří Raiterman – vedoucí vzdělávacích programů

Karolina Kočí – PR a media

Jen vloni v DOXu proběhlo 9 výstav, 40 koncertů a performancí a více než 800 vzdělávacích programů pro veřejnost, školy a rodiny. Centrum DOX pomáhá školám s výchovou mladých lidí ke kritickému myšlení a  orientaci v současném světě. Je to živá instituce, která dokáže rychle reagovat na dění ve světě a podle toho přizpůsobuje svůj program.

„Vnímáme naši roli jako příležitost pro kritickou diskusi o současných otázkách a tématech, která
utvářejí náš svět. Není to umění pro umění, ale umění, které dokáže měnit to, jak přemýšlíme o světě,
ve kterém musíme fungovat“, řekla umělecká ředitelka centra Michaela Šilpochová na tiskové
konferenci k zahájení roku 2024. Potom spolu s hlavním kurátorem Otto M. Urbanem, programovým
ředitelem pro živé umění Villiamem Dočolomanským, dramaturgyní souboru Farma v jeskyni

Michaela Šilpochová

Markétou Hrehorovou a vedoucím vzdělávacích programů Jiřím Raitermanem představili hlavní
programové body letošního roku.

Nejdůležitějším výstavním projektem bude velká skupinová mezinárodní výstava KAFKAESQUE.
U příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele Franze Kafky bude prezentovat práce více než 30 českých i
zahraničních autorů jako současné reflexe kafkovských témat. Mimo jiné ukáže i poměrně rozsáhlý
soubor grafik od amerického filmaře a výtvarníka Davida Lynche. Zahájení výstavy bude již 8.února
2024. Také další chystané výstavy budou spojovat výtvarné umění s literaturou. Turecký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk představí koncem roku v DOXu své Muzeum nevinnosti, které podle stejnojmenné knihy vytvořil v Istanbulu. Instalace v malých kabinetech zde symbolizují jednotlivé
kapitoly Pamukova románu. Je možné, že pro expozici Útěcha věcí v DOXu autor vytvoří nějakou instalaci
speciálně pro Prahu. Interpretaci děl francouzského spisovatele Michela Houellebecqa v dílech současného
českého malíře  Adama Štecha uvede výstava Štech vs Houellebecq.
Expozice Transforman představí nejnovější obrazy Pavla Formana a Tušení souvislosti pak dosud
nevystavené obrazy malíře Josefa Bolfa. Monumentální plastiky z posledních let ukáže výstava
nejnovějších realizací sochaře a malíře Stefana Milkova.
Portréty domácích i zahraničních umělců přinese přehlídka dosud nevystavených fotografií Jaroslava
Brabce jako pokračování projektu Orbis Artis II.
Na podzim se chystá už II.ročník festivalu Fall, který propojuje umění, literaturu a vzdělávání. Mottem
festivalu je empatie v digitální době. Svou účast již přislíbil mezinárodně oceňovaný spisovatel velkých antologií
Alberto Manguel, jehož knihy, například Dějiny čtení nebo Knihovna v noci, jsou známé i u nás.

Programový ředitel pro živé umění Viliam Dočolomanský

Samostatnou programovou nabídku tvoří taneční, divadelní a hudební produkce. Mezi zahraničními
interprety, kteří vystoupí v koncertním sále DOX+, bude francouzský soubor Compagnier D´autres
Cordes s hudebně-vizuální show The Falls od skladatele Francka Vigrouxe. Poprvé přijede do Prahy
„italské Ferrari pohybu“ – slavný soubor současného tance Spellbound Ballet. Současnou českou
hudbu Miroslava Kabeláče a Ondřeje Adámka zahraje hudební formace Percussions de Strasbourg.
Mezi domácími interprety určitě zaujme mladá performerka Eliška Brtnická svou živou instalací Thin
Skin, s prvky nového cirkusu.
Rezidenční soubor Centra DOX Farma v jeskyni bude pokračovat v měsíční frekvenci svých
představení. Trilogii Online Hero letos zakončí sarkastickou inscenací Český hrdina inspirovanou
činem prvního českého teroristy – důchodce J. Baldy. Kromě toho budou dále pokračovat edukační
programy a workshopy pro profesionály i amatéry. Kroužek pro mladší publikum Youth in the Cave se
bude pravidelně scházet a v červnu uvede vlastní inscenaci.

Uvedené tituly jsou jen výběrem z obsáhlého programu Centra pro současné umění DOX na letošní rok.
Podrobné aktuální informace lze najít jako vždy na webu: www.dox.cz
Text: Soňa Šálková  Foto© Petr Šálek

Summary
Last year DOX Contemporary Art Center celebrated 15 years since its foundation. During this time a
total of 235 exhibitions and further 5,600 cultural and educational programs attended by 1.2 million
visitors have been organized there. Over time, our largest independent cultural institution has
evolved into a multi-genre center connecting the visual arts with literature, theater, music and
education. On the occasion of the centenary of death of the writer Franz Kafka, the work of more
than 30 Czech and foreign authors will be presented at a large group exhibition entitled KAFKAESQUE
as a reflection of Kafka´s themes. The show starting on February 8, 2014 will offer e.g. a series of
graphics by the American filmmaker and artist David Lynch.
A comprehensive up-to-date offer of DOX´s exhibitions, performances, workshops and educational
events in 2024 can be found on the website www.dox.cz

The post DOX bilancoval 15 let a představil plán akcí na rok 2024 appeared first on ARTmagazin.eu.

Centrum současného umění DOX – největší nezávislá kulturní instituce u nás a živé místo pro setkávání a vzdělávání – oslavilo začátkem listopadu 2023 neuvěřitelných 15 let od svého vzniku.

Zdevastovaný objekt bývalé továrny v pražských Holešovicích se zásluhou soukromých mecenášů v čele se zakladatelem a ředitelem instituce Leošem Válkou proměnil v multifunkční prostor s 3000 m² výstavní plochy, kavárnou, obchodem a prostory na konference, divadelní, filmové či hudební akce. Místo špičkové architektury, nad kterým se vznáší unikátní ocelově-dřevěná Vzducholoď Gulliver,  se od svého vzniku stalo neodmyslitelnou součástí kulturní scény nejen našeho hlavního města, ale jeho dobrá pověst se rozšířila i do zahraničí. DOX totiž patří k zahraničními návštěvníky nejvíce navštěvovaným institucím u nás.

Stabilita a občanská podpora pomohla DOXu překonat velmi těžké období kovidových omezení.

Po 15 letech své existence, možná stovkách výstavních projektů, festivalů, přednášek, konferencí, projekcí a vzdělávacích akcí pro dospělé, mládež i rodiny s dětmi stojí DOX dál pevně na principech rozvíjení kritické reflexe a výměny názorů o aktuálních společenských tématech. Je inspirací pro společnost, výzvou k vzájemnému respektu, poznávání a vzdělávání.

Neformální oslava 15-letého výročí s opékáním buřtíků a diskotékou proběhla 2. listopadu 2023 na nádvoří areálu DOX za účasti umělců, spolupracovníků a příznivců centra. Zároveň to byla i příležitost pogratulovat Leoši Válkovi k významnému životnímu jubileu.

Připojujeme se ke gratulantům a přejeme Centru DOX i jeho týmu další úspěšné roky!

Redakce ARTmagazin.eu

Summary

The Center for Contemporary Art DOX – the largest independent cultural institution in our country and a lively place for meeting and learning – celebrated an incredible 15 years since its establishment.

After 15 years of its existence, hundreds of exhibitions, festivals, lectures, conferences, screenings and educational events for adults and youth, DOX continues to stand firm on the principles of developing critical reflection and exchange of views on current social topics and issues.

An informal celebration of the 15-year anniversary with bonfire and music took place on November 2, 2023 in the courtyard of the DOX complex. Artists, collaborators and supporters of the center took part in the celebration. It was also an opportunity to congratulate the DOX-founder and director Leoš Válek on his significant life
anniversary.
We would like to join them and wish the DOX Center and its team many more
successful years!

The post 15 let Centra současného umění DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Objekty : Volker März

Souběh obrazu a slova v knize. Nebo prolnutí umění vidět s uměním číst.
Vytvářet si sochy z pomyslných, svraštělých, vyřezávaných, pomalovaných nechtěných anebo nečtených knih. Vytvářet si mapy, zbytková bludiště a rezidua z knih a jejich textů. Nová výstava ve třech patrech věže Centra součaného umění DOX zkoumá způsoby, jimiž literární kultura nachází odezvu v dílech současných českých i cizích umělců, píše kurátorka výstavy a umělecká ředitelka DOXu Michaela Šilpochová.

Kurátorka výstavy ZA SLOVY Michaela Šilpochová

Ptáme se podle renesanční paragone, co je nadřazeno čemu? Odpověd’
nabízejí Univerzální ruiny vyřezané z knih coby objekty a nástěnné reliéfy od
Briana Dettmera, animace knižní vizualizace ve videu slavného Williama
Kentridge, obsahové ztvárnění Rajské zahrady od Radky Bodzewiczové,
klasické pojetí inspirací knižní vazbou, papírem či textových inzercí od
Vladimíra Doležala, satirické příběhy ze života protagonistů románů Kafky,
práce Nietscheho či Marcela Duchampa ve figurkách od Volkera Märze,
stlačené a zmuchlané knihy krátce před stoupí či chemickým rozmělněním od
Mateje Kréna nebo gigantická betonovo-literární věž od Krištofa Kintery.

Zabetonované knihy od Krištofa Kintery

„Záměrem bylo představit zajímavé a méně obvyklé příklady výtvarného
uvažování o literární kultuře, díla, která nás nepřímo vedou k zamyšlení nad
způsobem, jakým čteme a chápeme svět, nad důležitostí příběhů v našich
životech, nad vztahem mezi autorem a čtenářem nebo nad možnostmi a limity
nových technologií či budoucnosti knihy v našemdigitálním věku“, dále píše
kurátorka výstavy.
Skupinový výstavní projekt, který doprovodil v půlce září otevření prvního
ročníku pětidenního literarního sympózia FALL na půdě DOXu a do ktrého se
hned napoprvé zapojila plejáda 12 tuzemských i zahraničních výtvarníků s
různorodým přesahem do literatury a s celou šíří mnoha různých přístupů
napříč generacemi. Nejde tu však o o klasické knižní ilustrace ani komiks.
Proč tento název výstavy? Vystavená díla mluví o schopnosti obrazu a
představivosti zachytit to těžko uchopitelné, nevyslovitelné, nepopsatelné cosi,
co se nachází ZA SLOVY. Proto na výstavu do DOXu.

The post Setkání literatury a vizuálního umění na výstavě ZA SLOVY v DOXu do 11.2. 2024 appeared first on ARTmagazin.eu.