Aktuální výstava je první z pravidelných výstav prací studentů VŠUP , kterými se na základě vzájemného memoranda o spolupráci obou institucí budou studenti ve vile prezentovat dvakrát do roka. Majitel Winternitzovy vily David Cysař při zahájení výstavy řekl, že právě výstavy zaměřené na architekturu jsou naplněním záměru propojit prostor od velkých architektů s nadějnými „malými Lhoty a Loosy“. Kromě organizace společných výstav umožní spolupráce bezplatný vstup do vily studentům a spolupracovníkům VŠUP , areál vily bude k dispozici jako výstavní prostor pro studenty katedry volného umění a studenti také vytvoří knižního průvodce po vile. Studentský projekt zaměřený na vydání takové publikace pak přiblížila studentka Katedry teorie a dějin umění Nikol Vlčková. Přibližně 60-ti stránková publikace bude kolektivní prací studentů několika studijních oborů. Katedra teorie a dějin umění vytvoří textovou část zaměřenou na historii vily, její popis, stylové zařazení, urbanistický kontext a také osobnosti Adolfa Loose a Karla Lhoty a jejich podíly na konečné podobě stavby. O vizuální stránku se postarají ateliéry fotografie a grafického designu. Průvodce vydá nakladatelství UMPRUM na podzim 2018 v české a anglické verzi.
Koncepci výstavy Architektura na UMPRUM 2018 objasnil její kurátor doc. ak. arch. Bohumil Chalupníček. Výběr klauzurních prací je autonomní výběr čtyř ateliérů architektury a představuje tak pouze zlomek z mozaiky asi 50 klauzur, vznikajících každý semestr v těchto ateliérech. Expozice zasahuje do hlavní obytné části domu jen minimalisticky ve formě informačních bannerů, z nichž dva symbolicky zakrývají postranní okno, které není zakresleno v původním Loosově návrhu. V  suterénu budovy se promítají osobní vize studentů ateliéru II na téma Můj svět. V horním podlaží jsou pak umístěny návrhy studentů zbývajících tří ateliérů na řešení výstavních prostor pro Muchovu Slovanskou epopej v Praze, akustickou jeskyni jako pavilon pro Mezinárodní salón nábytku v Miláně – a výstavbu společného bydlení v historickém jádru města.
Výstavu je možno navštívit do 4.dubna 2018 v rámci prohlídky celé Winternitzovy vily, která je pro veřejnost přístupná vždy od neděle do středy mezi 12. a 18 hod. a každou sobotu v rámci komentovaných prohlídek.
Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

The post Architektura na UMPRUM se prezentuje ve Winternitzově vile appeared first on ARTmagazin.eu.

WINTERNITZOVA VILA

Od roku 2017 je pro veřejnost trvale zpřístupněna druhá pražská vila slavného funkcionalistického architekta Adolfa Loose. Rodinný dům v ulici Na Cihlářce v páté městské části navrhl Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou pro rodinu právníka JUDr. Josefa Winternitze v roce 1932 a je tak Loosovou poslední dokončenou stavbou. Na rozdíl od své honosnější sestry, známé Müllerovy vily v pražských Střešovicích z roku 1930, je Winternitzova vila skromnější ve vnitřním vybavení a použitých materiálech a kromě pevně zabudovaných skříní se v ní nedochoval žádný původní nábytek. Odlišný je i osud obou budov po sametové revoluci. Zatímco Müllerovu vilu od dědiců odkoupila Praha a po velmi nákladné rekonstrukci ji svěřila do správy Muzeu hlavního města Prahy, byl osud Winternitzovy vily o poznání složitější. Potomci původních vlastníků vilu zrestituovali v roce 1997 ve značně dezolátním stavu. Jenom díky jejich nezměrnému úsilí a s přispěním dotace od hlavního města se jim v roce 2012 podařilo stavbu odborně zrekonstruovat a částečně ji vrátit původní lesk. Po 5 letech pronajímání soukromým subjektům se pak v roce 2017 rozhodli otevřít svou vilu veřejnosti, podělit se s ní o zážitek z jedinečné památky a zároveň připomenout její historii a nelehké osudy původních majitelů.

Jako v Müllerově vile je i ve Winternitzově vile zcela zřetelně uplatňován loosovský princip koncepce prostoru tzv. Raumplan.  Budova připomíná stavebnici, má vice úrovní, některé z nich jsou propojené průhledy, výšky místností se liší podle účelu a spojují je průchody a schodiště. Od nenápadného zádveří se vystoupá po pár schodech do největší společenské místnosti, která má dvě úrovně. Dolní část s krbem, podle původního plánu tzv. „zimní zahrada“, je otevřená v celé výšce a po její delší straně jsou prosklené dveře vedoucí na terasu se vstupem do zahrady.  Místnost působí vzdušně a přitom velmi útulně. Horní úroveň je menší a rozdělená schodištěm na jídelnu a menší obývací pokoj. Obě části umožňují pohled dolů i do zahrady. Přilehlé místnosti, které sloužily jako kuchyň a knihovna, nejsou pro veřejnost přístupné. Z horní úrovně je vchod na schodiště, vedoucí nahoru do obytných pater a dolů do suterénu s hospodářským zázemím a bytem domovníka. V horních patrech jsou dvě velké terasy. Především ta nejvyšší s mohutnou pergolou nabízí nádherný pohled na město směrem do centra i na Strahovský hřeben až k Motolu. Jasný doklad o tom, jak mistrně Loos dovedl využít přednosti daného místa a přizpůsobit jim koncepci stavby.
Dvě místnosti v nejvyšším patře jsou věnovány historii – jednak jsou zde fotografie a dokumenty o rodině Winternitzových a dále původní plány a korespondence s architekty.

Kromě prohlídek nabízí vila i nápaditý kulturní program. Výstavy, koncerty, přednášky o umění a architektuře, divadelní představení nebo swingovou tančírnu. Zájemci se mohou ve vile i ubytovat.

Otevřením památky dostali milovníci architektury další možnost přesvědčit se, jak promyšlené, účelné a estetické byly stavby architekta Adolfa Loose a celého meziválečného funkcionalismu.   Zároveň je to důvod k zamyšlení, jaké stavby naší současné architektury se v budoucnosti budou těšit obdobnému uznání a zájmu.

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

The post Winternitzova vila od Adolfa Loose – funkcionalistický klenot na Smichově žije appeared first on ARTmagazin.eu.