Nejvýše oceněný film Vlny, foto archiv

Ceny Český lev budou slavnostně předány 8. března v pražském Rudolfinu v přímém přenosu České televize na ČT1. Večer prostřednictvím předávajících bude tentokrát věnován filmovým profesionálům, kteří sice zůstávají v pozadí, ale bez nichž by žádný film nevznikl. Ceremoniálem bude provázet moderátor a youtuber Karel „Kovy“ Kovář.

Více informací na www.ceskylev.cz.

Hlasování ve všech oceňovaných kategoriích 32. ročníku cen Český lev probíhalo od 1. prosince 2024 do 5. ledna 2025. O nominacích rozhodovalo 228 filmových profesionálů z řad akademiků ČFTA. Nejvyššího počtu 14 nominací dosáhlo dobové drama Vlny Jiřího Mádla, které připomíná události roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Za Vlnami se s 13 nominacemi umístil stylizovaný snímek Viktora Tauše Amerikánka inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí, a její touze po svobodě. 10 nominací utržil celovečerní hraný debut režiséra Adama Martince Mord – tragikomedie o vesnické zabijačce. S deseti nominacemi postupuje do druhého kola hlasování rovněž minisérie platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer v režii Pavla Soukupa, která bez příkras ukazuje reálnou policejní práci v tehdejším ČSSR. Po pěti nominacích mají shodně minisérie Dcera národa v režii Matěje Chlupáčka a Cristiny Groșan z produkce CANAL+ i film Smetana režiséra Marka Najbrta a seriál Smysl pro tumor režisérky Terezy Kopáčové z produkce České televize. Se čtyřmi nominacemi se o sošky Českého lva ucházejí seriál České televize Dobré ráno, Brno! II v režii Jana Prušinovského, dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské a hraný film Jiřího Havelky Zahradníkův rok. Tři nominace pak získal animovaný film Kristiny Dufkové Život k sežrání. 

Vojtěch Vodochodský (Vlny) a Petr Dvořák, foto© Petr Šálek

V kategorii nejlepší celovečerní hraný film a shodně v kategorii nejlepší režie mohou Českého lva získat filmy Amerikánka, Mord, Od marca do mája, Vlny a Zahradníkův rok. Nominaci za nejlepší dokumentární film obdržely snímky Architektura ČSSR 58-89, Hranice Evropy, Ještě nejsem, kým chci být, Prezidentka a Válečný zpravodaj. Českého lva za nejlepší minisérii nebo seriál mohou získat minisérie Dcera národa, Metoda Markovič: Hojer, Vlastně se nic nestalo nebo seriály Dobré ráno, Brno! II a Smysl pro tumor. O Českého lva bojuje i trojice animovaných filmů. V březnu si lví sošku může odnést film Hurikán, Velký Pán nebo Život k sežrání. Českého lva může získat i jeden ze tří krátkých filmů: Ani se nenaděješ a už se jmenuješ, Bzukot Země nebo Mezi námi moře.

Šance na Českého lva v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli mají Klára Kitto (Amerikánka), Lucie Žáčková (Manželé Stodolovi), Pavla Beretová (Rok vdovy), Magdaléna Borová (Sucho) a Tereza Ramba (Zápisník alkoholičky). Za vedlejší role pak akademici nominací ocenili Kláru Melíškovou (Amerikánka), Lucii Žáčkovou (Amerikánka), Karin Bílíkovou (Mord), Denisu Barešovou (Smetana) a Tatianu Pauhofovou (Vlny).

Tatiána Pauhofová, foto© Petr Šálek

V kategorii nejlepší herec v hlavní roli se mohou nominací pyšnit Jan Hájek (Manželé Stodolovi), Karel Martinec (Mord), Václav Neužil (Smetana), Vojtěch Vodochodský (Vlny) a Oldřich Kaiser (Zahradníkův rok). V kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli akademiky nejvíce zaujali Jan Zadražil (After Party), Milan Ondrík (Ema a smrtihlav), Antonín Budínský (Mord), Martin Hofmann (Vlny) a Stanislav Majer (Vlny).

foto© Petr Šálek

Ceny v hereckých kategoriích jsou od letošního roku nově samostatně udělovány za herecké výkony v seriálech a minisériích. Českého lva tak mohou získat v kategorii nejlepší herečka v seriálovém díle Antonie Formanová (Dcera národa), Zuzana Zlatohlávková (Dobré ráno, Brno! II) anebo Alžběta Malá (Smysl pro tumor). V kategorii nejlepší herec v seriálovém díle pak byli nominováni Jan Kolařík (Dobré ráno, Brno! II), Petr Lněnička (Metoda Markovič: Hojer) a Filip Březina (Smysl pro tumor). Iva Janžurová (Náhradníci), Sarah Haváčová (Metoda Markovič: Hojer), Simona Lewandowska (Dobré ráno, Brno! II), Jiří Bartoška (Smysl pro tumor), Pavel Řezníček (Smysl pro tumor) nebo Petr Uhlík (Metoda Markovič: Hojer) pak mohou uspět v kategoriích vedlejších rolí v seriálových dílech.

Na dnešní tiskové konferenci ČFTA byly tradičně předány i nestatutární ceny Českého lva. Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s filmovým portálem ČSFD.cz, získal snímek Jiřího Mádla Vlny. Cenu za nejlepší filmový plakát získali Jan Kadlec a Jan Poukar, autoři plakátu k filmu Amerikánka. 

Petr Dvořák, foto© Petr Šálek

K cenám Český lev neodmyslitelně patří i nestatutární Cena Magnesia za nejlepší studentský film, jež je pravidelně udělována ve spolupráci s Mattoni 1873 a Státním fondem kinematografie. Do pětice nominovaných filmů se probojovaly se svými snímky režisérky Marie-Magdalena Kochová (3MWh), Ema Hůlková (Ani se nenaděješ a už se jmenuješ), Greta Stocklassa (Bzukot Země), Tereza Kovandová (Humanity) a Pola Kazak (Plevel). Cena pro studenty je spojená s finanční odměnou od společnosti Mattoni 1873 ve výši 100 000 Kč.

Z filmové produkce za rok 2024 hodnotili akademici ČFTA celkem 41 celovečerních hraných filmů, 16 dokumentárních filmů, které vybrala předvýběrová komise sestavená ze členů akademie z celkového počtu 42 snímků, 10 animovaných či loutkových filmů a také 10 krátkých filmů, které komise složená z akademiků vybrala z celkem 26 přihlášených snímků. Akademici posuzovali i 16 seriálů a minisérií přihlášených jejich vysílateli/producenty, které byly uvedeny na televizních obrazovkách nebo na online platformách. Pro nadcházející ročník cen Český lev došlo k několika změnám v oceňovaných kategoriích. Vedle nových kategorií pro herecké výkony v seriálech a minisériích byly televizní minisérie a seriály nově sloučeny do jedné kategorie a televizní filmy jsou posuzovány v rámci celovečerního hraného filmu. 

Ve spolupráci se streamovací platformou DAFilms ČFTA opět připravuje přehlídku vybraných nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Filmy bude možné zhlédnout od 24. února do 16. března online na www.ceskylev.cz a na www.dafilms.cz. Nominované filmy na Českého lva nabídne v rámci samostatné přehlídky i síť multikin Cinestar. 

32. ČESKÝ LEV – NOMINACE

NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM

Amerikánka – producent Viktor Tauš

Mord – producent Matěj Paclík

Od marca do mája – producent Tomáš Pertold

Vlny – producentka Monika Kristl

Zahradníkův rok – producent Jiří Tuček

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM

Architektura ČSSR 58-89 – režie Jan Zajíček – producenti Karla Stojáková, Pavel Berčík, Vladimír Brož, Maroš Hečko, Peter Veverka

Hranice Evropy – režie Apolena Rychlíková – producenti Tereza Horská, Vít Klusák, Filip Remunda 

Ještě nejsem, kým chci být – režie Klára Tasovská – producenti Lukáš Kokeš, Klára Tasovská 

Prezidentka – režie Marek Šulík – producentka Barbara Janišová Feglová

Válečný zpravodaj – režie David Čálek, Benjamin Tuček – producent Václav Flegl

NEJLEPŠÍ REŽIE

Amerikánka – Viktor Tauš

Mord – Adam Martinec

Od marca do mája – Martin Pavol Repka

Vlny – Jiří Mádl

Scénárista a režisér Jiří Mádl, foto© Petr Šálek

Zahradníkův rok – Jiří Havelka

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI

Amerikánka – Klára Kitto

Manželé Stodolovi – Lucie Žáčková

Rok vdovy – Pavla Beretová

Sucho – Magdaléna Borová

Zápisník alkoholičky – Tereza Ramba

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE

Dcera národa – Antonie Formanová

Dobré ráno, Brno! II – Zuzana Zlatohlávková

Smysl pro tumor – Alžběta Malá

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI

Manželé Stodolovi – Jan Hájek

Mord – Karel Martinec

Smetana – Václav Neužil

Vlny – Vojtěch Vodochodský

Vojtěch Vodochodský, foto© Petr Šálek

Zahradníkův rok – Oldřich Kaiser

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE

Dobré ráno, Brno! II – Jan Kolařík

Metoda Markovič: Hojer – Petr Lněnička

Smysl pro tumor – Filip Březina

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI

Amerikánka – Klára Melíšková 

Amerikánka – Lucie Žáčková

Mord – Karin Bílíková

Smetana – Denisa Barešová

Vlny – Tatiana Pauhofová

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE

Dobré ráno, Brno! II – Simona Lewandowska

Metoda Markovič: Hojer – Sarah Haváčová

Náhradníci – Iva Janžurová

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI

After Party – Jan Zadražil 

Ema a smrtihlav – Milan Ondrík

Mord – Antonín Budínský

Vlny – Martin Hofmann

Vlny – Stanislav Majer

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE

Metoda Markovič: Hojer – Petr Uhlík

Smysl pro tumor – Jiří Bartoška

Smysl pro tumor – Pavel Řezníček

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Amerikánka – David Jařab

Metoda Markovič: Hojer – Jaroslav Hruška

Mord – Adam Martinec

Vlny – Jiří Mádl

Zahradníkův rok – Jiří Havelka

NEJLEPŠÍ KAMERA

Amerikánka – Martin Douba

Metoda Markovič: Hojer – Ondřej Belica

Mord – David Hofmann

Rok vdovy – Dušan Husár

Vlny – Martin Žiaran

NEJLEPŠÍ STŘIH

Amerikánka – Alois Fišárek, Krzysztof Komander

Ještě nejsem, kým chci být – Alexander Kashcheev

Metoda Markovič: Hojer – Tomáš Holocsy

Mord – Matěj Sláma

Vlny – Filip Malásek

NEJLEPŠÍ ZVUK

Amerikánka – Michał Fojcik, Michał Bagiński

Ještě nejsem, kým chci být – Alexander Kashcheev, Michaela Patríková

Mord – Miki Kocáb, Peter Hilčanský

Vlny – Viktor Ekrt

Život k sežrání – David Titěra, Viktor Ekrt

NEJLEPŠÍ HUDBA

Amerikánka – Jan Michael Prokeš

Ještě nejsem, kým chci být – Oliver Torr, Prokop Korb, Adam Matej

Mord – Jonatan Pjoni Pastirčák

Vlny – Simon Goff

Život k sežrání – Michal Novinski

NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE

Amerikánka – Jan Kadlec

Dcera národa – Henrich Boráros

Metoda Markovič: Hojer – Milan Býček

Smetana – Jan Vlasák

Vlny – Petr Kunc

NEJLEPŠÍ KOSTÝMY

Amerikánka – Jan Kadlec

Dcera národa – Jarmila Dunděrová

Metoda Markovič: Hojer – Vladimíra Pachl Fomínová

Smetana – Andrea Králová

Vlny – Katarína Štrbová Bieliková

NEJLEPŠÍ MASKY  

Amerikánka – Jana Dopitová, René Stejskal

Dcera národa – Lenka Nosková

Metoda Markovič: Hojer – Lukáš Král

Smetana – Martin Valeš, Jana Bílková, Martin Větrovec

Vlny – Adéla Anděla Bursová

NEJLEPŠÍ MINISÉRIE NEBO SERIÁL

Dcera národa – hlavní tvůrci Matěj Chlupáček, Cristina Groșan – hlavní producenti Maja Hamplová,

Matěj Chlupáček, Lada Dobrkovská, Barbora Mudrová

Dobré ráno, Brno! II – hlavní tvůrce Jan Prušinovský – hlavní producent Jan Maxa

Metoda Markovič: Hojer – hlavní tvůrce Jaroslav Hruška – hlavní producenti Lukáš Mráček, Tomáš Hruška

Smysl pro tumor – hlavní tvůrce Tereza Kopáčová – hlavní producent Matěj Stehlík

Vlastně se nic nestalo – hlavní tvůrce Jan Vejnar – hlavní producent Jakub Mahler

NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM

Hurikán – režie Jan Saska – producenti Kamila Dohnalová, Martin Vandas, Alena Vandasová – 

výtvarníci Jan Saska, Marek Pokorný

Velký Pán – režie Radek Beran – producent Jakub Červenka – výtvarník František Antonín Skála 

Život k sežrání – režie, výtvarník Kristina Dufková – producent Matěj Chlupáček

NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM

Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – režie, producent Ema Hůlková

Bzukot Země – režie Greta Stocklassa – producenti Jakub Vacík, Marek Dusil

Mezi námi moře – režie Lun Sevnik – producent Rok Biček

CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena 

3MWh – režie Marie-Magdalena Kochová

Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – režie Ema Hůlková

Bzukot Země – režie Greta Stocklassa

Humanity – režie Tereza Kovandová

Plevel – režie Pola Kazak

PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ

Vlny – 14 nominací
Amerikánka – 13 nominací
Metoda Markovič: Hojer – 10 nominací
Mord – 10 nominací
Dcera národa – 5 nominací
Smetana – 5 nominací
Smysl pro tumor – 5 nominací
Dobré ráno, Brno! II – 4 nominace
Ještě nejsem, kým chci být – 4 nominace
Zahradníkův rok – 4 nominace
Život k sežrání – 3 nominace
Manželé Stodolovi – 2 nominace
Od marca do mája – 2 nominace
Rok vdovy – 2 nominace
After Party – 1 nominace
Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – 1 nominace
Architektura ČSSR 58-89 – 1 nominace
Bzukot Země – 1 nominace
Ema a smrtihlav – 1 nominace
Hranice Evropy – 1 nominace
Hurikán – 1 nominace
Mezi námi moře – 1 nominace
Náhradníci – 1 nominace
Prezidentka – 1 nominace
Sucho – 1 nominace
Válečný zpravodaj – 1 nominace
Velký Pán – 1 nominace
Vlastně se nic nestalo – 1 nominace
Zápisník alkoholičky – 1 nominace

Ceny udělené na tiskové konferenci 13. ledna 2025: 

NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena

Amerikánka – Jan Kadlec, Jan Poukar – oceněný plakát

Architektura ČSSR 58-89 – Petr Bosák, Robert Jansa

Janžurka – Štěpán Malovec

Ještě nejsem, kým chci být – Kristýna Kulíková 

Mord – Kryštof Doležal

CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena

Vlny – Jiří Mádl (oceněný režisér)

Český lev

Český lev je prestižní česká filmová cena udělovaná od roku 1993. Filmy jsou hodnoceny na základě hlasování členů České filmové a televizní akademie. Slavnostní ceremoniál vyhlášení výsledků se uskuteční
v sobotu 8. března 2025 v pražském Rudolfinu a v přímém přenosu jej odvysílá Česká televize na ČT1 od 20.10 hod. 

O České filmové a televizní akademii:

Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995, v roce 2013 prošla transformací na zapsaný spolek. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v České republice i v zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. Uděluje nejprestižnější českou filmovou cenu – Českého lva
a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. ČFTA má v současné době 407 členů.

Text: Silvie Marková, Smart Communicatio 

The post Nejvíce nominací na Českého lva 2024 získaly filmy Vlny a Amerikánka appeared first on ARTmagazin.eu.

Jiří Mádl před premiérou filmu Vlny, foto© Petr Šálek

Historický thriller se odehrává během krátkého období politického uvolnění v Československu v letech 1967 a 1968, drasticky ukončeného vpádem armád Varšavské smlouvy. V této přelomové době měl rozhlas zásadní úlohu při šíření informací a ovlivňování veřejného mínění. Jeho vysílání bylo proto pod přísným dohledem politické moci. Tým redakce Mezinárodního života Československého rozhlasu pod vedením osvíceného Milana Weinera (Stanislav Majer) si však vybojoval možnost přímého vysílání a přebírání zahraničních zpráv bez cenzury, což bylo v té době nemyslitelné. Na tomto ostrově svobody působily další známé novinářské osobnosti, jako Věra Štovíčková (Táňa Pauhofová), Jiří Dienstbier (Vojtěch Kotek) nebo Luboš Dobrovský (Martin Hofmann). Jejich vytrvalost a odvahu při udržení svobodného vysílání i po převzetí moci okupanty líčí jedna dějová linka scénáře. Důkladné rešerše Jiřího Mádla, který je autorem scénáře i režisérem filmu přispívají k autenticitě filmu a odhalují dosud málo známé historické skutečnosti. Na pozadí přelomových událostí okolo obrany a obsazení budovy Českého rozhlasu se odehrávají dramatické epizody, které odhalují charaktery jednotlivých protagonistů. Osobní dilema fiktivní postavy mladého technika Tomáše (Vojtěch Vodochodský), který musí volit mezi svědomím nebo odpovědností za mladšího bratra, reflektuje rozpolcenost a absurditu života té doby. Tajná policie se snaží vypátrat, u koho je ukryta kompromitující nahrávka z policejního zásahu proti studentům. Přitom začne sledovat i Weinerův tým. Film má spád a napětí, které podtrhuje vynikající kamera dvojnásobného držitele Českého lva Martina Žiarana. Nenásilné propojení dobových dokumentárních záběrů s hranými scénami zvyšuje autenticitu příběhu, ke které přispívají i věrohodné herecké výkony.

I když se film Vlny vrací k událostem před více než 55 lety, je právě dnes velmi aktuální. Vzhledem k válce na Ukrajině nebo k vývoji na Slovensku není možné nezamyslet se nad podobností se současností.

Text: Soňa Šálková       Foto© Petr Šálek

Producentka Monika Kristl a režisér filmu Vlny Jiří Mádl, foto© Petr Šálek

Summary

After a successful previewing at the film festivals in Karlovy Vary, Slavonice and Uherské Hradiště, the film Vlny (Waves) by the screenwriter and director Jiří Mádl finally had its Czech premiere on August 6, 2024 in Prague.. Those interested who didn’t make it to the premiere must wait until August 15, 2024, when the film will finally comes to Czech cinemas. The historical thriller narrates hitherto little-known episodes from Czechoslovakia 55 years ago.The protagonists of the story are real reporters from the foreign editorial office of the Czechoslovak Radio, who continued broadcasting even after the invasion by the allied armies of the Warsaw Pact in 1968. The film tells about courage and determination, but also about personal dilemmas of a difficult time. The current situation in Ukraine or Slovakia creates a parallel to the past and increases the topicality of the film.

The post Film Jiřího Mádla Vlny přichází do českých kin appeared first on ARTmagazin.eu.