Veletržní palác – Aleš Veselý a jeho Alešville, foto© PetrSalek.com

Expozice nazvaná podle jedné starší kresby Veselého „Alešville“ tak nabídne první ucelený přehled výtvarné tvorby oceňovaného představitele naší poválečné umělecké scény v chronologickém uspořádání. Kurátorka výstavy Monika Čejková přehlídku zahajuje kapitolou „Zamlčená léta“, obsahující realistické kresby a grafiky z doby studií z  50. let, které dosud nebyly vystavovány. Tématika judaismu a především Šoa provázela Aleše Veselého vzhledem k rodinné historii po celý život. Výstava obsahuje málo známé autorovy práce ze sbírek Židovského muzea, kam se dostaly v době, kdy jiné veřejné instituce práce s židovskou tematikou nesbíraly. Z počátku experimentálního období v 60.letech jsou na výstavě kovové plastiky Enigma kruhu nebo Židle Usurpátor. Koncem 60. let došlo ke kulturnímu uvolnění a Veselý mohl s úspěchem prezentovat své práce u nás i v zahraničí. Po začátku normalizace přestal veřejně vystavovat a uchýlil se do vnitřního exilu. Tvořil a vystavoval jen v kruhu přátel ve svém ateliéru v bývalém mlýně ve Středoklukách. V inspiraci na toto prostředí jsou ve Velké dvoraně rozmístěny plastiky Křivých vozů

Veletržní palác – Aleš Veselý a jeho Alešville, foto© PetrSalek.com

z 80.let nebo objekty na pomezí židlí a vozů. Expozici uzavírá období po roce 1989, kdy se Veselý stal pedagogem na AVU, vrátil se na veřejnost a realizoval další monumentální díla v zahraničí i u nás. Zajímavostí je cyklus tzv. kresbo-maleb tj. velkoformátových akrylů na papíře nalepených na plátně. Výstavu doprovází bohatá fotografická dokumentace a také umělcovy skicáře.

Veletržní palác – Aleš Veselý a jeho Alešville, foto© PetrSalek.com

Výstava Alešville byla zároveň příležitostí k výzkumu a rozsáhlé digitalizaci archivních materiálů. V souvislosti s ní byly restaurovány desítky plastik a kreseb. Současně vyšel katalog jako první monografie Aleše Veselého, která „spolu s výstavou vyrovnává dlouhodobý dluh vůči umělci, jehož dílo dosud neprošlo přiměřenou uměleckohistorickou reflexí“.

Výstava Aleš Veselý: Retrospektiva – Alešville je ve Veletržním paláci k vidění do 22.února 2026.

Text: Soňa Šálková

Summary

A large retrospective of the work by Aleš Veselý (1935-2015) is announced by a huge metal sculpture placed in front of the entrance to the Veletržní Palace building in Prague. The seven-meter colossus Kaddish (1967-8), created in response to the death of the author’s father, is one of his most famous monumental works.. However, the exhibition, organized by the National Gallery Prague in the Great Hall of the Veletržní Palace, presents other, less well-known, aspects of the work of the prominent sculptor, painter and graphic artist from his long artistic career.

Veletržní palác – Aleš Veselý a jeho Alešville, foto© PetrSalek.com

The exhibition Aleš Veselý: Retrospective – Alešville is on display at the Veletržní Palace in Prague until February 22, 2026.

The post Veletržní palác – Aleš Veselý a jeho Alešville appeared first on ARTmagazin.eu.

Národní galerie prezentuje ve Veletržním paláce v pozměněné formě projekt, který se zabývá osudem žirafy Lenky odchycené v roce 1954 pro pražskou ZOO v Africe. Žirafa v zajetí dlouho nevydržela a po dvou letech se její vycpaná kůže stala jedním z exponátů Národního muzea.  Podle kurátorky projektu Hany Janečkové má přenesený projekt vyvolat dialog s veřejností o tématu vztahu lidí se zvířaty, a to v historickém i současném kontextu.

„Projekt ve formě v Malé Dvoraně není reprízou ani rozšířenou verzí výstavy, ale je jakýmsi dalším bodem putování žirafy Lenky“, říká iniciátorka a hlavní tvůrkyně instalace Eva Koťátková. V obrovském tunelu ve tvaru ohnutého žirafího krku se odvíjejí jednotlivé kapitoly z Lenčina života. Součástí instalace je i originální zvukový doprovod The World of the Free (Svět svobodných) vytvořený uměleckým duem Himali Singh Soin a David Soin Tappeser.

Kurátorka Hana Janečková a výtvarnice Eva Koťátková, foto© Petr Šálek

Instalaci doplňují práce dalších současných tvůrců. Prostor otevřený hrám i zamyšlením nad tím, co nás pojí se zvířaty, je určen nejen pro školy ale pro zájemce všech věkových kategorií.

Instalace bude v Malé dvoraně Veletržního paláce přístupná do 27.července 2025.

Text: Soňa Šálková   Foto© Petr Šálek

Summary

Echoes of the Venice Biennale: Eva Koťátková: The heart of a giraffe in captivity is twelve kilos lighter. The installation from the Venice Biennale 2024 is presented in an adapted form in the Small Hall of the Trade Fair Palace    in Prague. A huge tunnel in the shape of a giraffe’s neck contains chapters from the life of a giraffe captured in Africa in 1954 for the Prague Zoo. The installation is a stimulus for reflection on the relationship between humans and animals in history and today. The installation is on show until July 27, 2025.

The post Ozvěny Benátského bienále 2024 ve Veletržním paláci v Praze appeared first on ARTmagazin.eu.

Národní galerie, ilustrační foto© PetrSalek.com

Nejnovější stávající výstavy ve Veletržním paláci, především autorská retrospektiva Kurt Gebauer a Ozvěny benátského bienále. Stanislav Kolíbal, které kvůli koronavirové odstávce byly přístupné jen 4 dny, budou prodlouženy až do 10.ledna 2021. Prodloužení se vztahuje také na výstavní projekt věnovaný sochaři  Stanislavu Suchardovi, který mohou zájemci shlédnout až do 25.10.2020. Expozice věnovaná pražské architektuře Nebourat! Podoby brutalismu v Praze byla prodloužena do 22.11.2020.

Veletržní palác, foto© Petr Šálek

Mimořádná a zcela nepředvídatelná situace narušila nejen běžný návštěvnický provoz, ale i letošní výstavní plán NGP, který musel být v důsledku koronavirové krize upraven. Některé plánované projekty se letos bohužel neuskuteční. Dvě stěžejní výstavy sezóny Rembrandt: Portrét člověka a Mikuláš Medek: Nahý v trní naštěstí ve výstavním plánu zůstávají a měly by se uskutečnit letos na podzim.

Ambiciózní projekt rembrandtovské výstavy se připravuje již 5 let a měl by do Prahy přivézt velké množství vzácných zahraničních zápůjček ze světových galerií v New Yorku, Londýně, Vídni či Madridu. Jednání o novém termínu s těmito institucemi stále probíhají. Tento výstavní projekt inicioval a až do svého odvolání bývalým ministrem kultury Antonínem Staňkem v dubnu loňského roku provázel bývalý ředitel NGP Jiří Fajt.

Veletržní palác, Grand Opening, ředitel NG Jiří Fajt (vlevo) a ministr kultury Daniel Herman , 16.3. 2017, ANEŽKA LIVE ! Jiří Fajt představuje program, foto© PetrSalek.com

Dnes, kdy se prokázalo, že důvody k Fajtovu odvolání se nepotvrdily, by bylo symbolické, kdyby současný ministr kultury Jiří Zaorálek vyslechl žádost šesti set signatářů petice Jiří Fajt znovu ředitelem Národní galerie a Jiří Fajt mohl na podzim opět jako ředitel instituce výstavu zahájit. To, jak situace dopadne, však zůstává otevřené a prozatím jediným Rembrandtovým dílem u nás stále zůstává obraz Učenec ve studovně, který je po delší době opět k vidění ve Schwarzenberském paláci v rámci nedávno nově otevřené stálé expozice Staří mistři.

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

The post Veletržní palác, Schwarzenberský palác a Klášter sv. Anežky se opět otevřely pro veřejnost appeared first on ARTmagazin.eu.

Veletržní palác, výstava Ozvěny Benátského bienále, Malá dvorana, 6.3. – 19.7. 2020—Stanislav Kolíbal. Trade Fair Palace. When Stanislav Kolíbal was born in 1925, construction had just begun on both the Trade Fair Palace in Prague and the Czechoslovak Pavilion in Venice. Almost a century later, all three remain enduring icons of national cultural identity. By transferring Kolíbal’s exhibition from the 2019 Venice Biennale (displayed in what is now the Czech and Slovak Pavilion) to the Small Hall of the Trade Fair Palace, the NGP welcomes visitors to get a fresh perspective on the artist’s immersive vision. Foto© PetrSalek.com

Zajímavou příležitostí i přes tuto nepříznivou okolnost výstavu shlédnout nabídla Česká televize 23.dubna 2020, když uvedla v exkluzivní premiéře filmový záznam komentované prohlídky s kurátorkou Národní galerie Julií T.Baily. Film, který je stále volně přístupný na sociálních sítích NGP (Youtube a Facebook) i na webu ČT velmi plasticky a zasvěceně osvětluje původní koncepci i aktuální realizaci expozice, která byla přizpůsobena novým prostorám. Geometrické objekty a grafiky Stanislava Kolíbala zasazené do funkcionalistického rámce Veletržního paláce působí čistě až nereálně. Julia T. Baily se zastavuje u vybraných exponátů a komentuje okolnosti jejich vzniku. Přestože velká většina vystavených prací vznikla před desítkami let, jejich nadčasovost je nesporná. Kurátorka k tomu říká: „Během instalace jsme si samozřejmě neuvědomili, jak budou tyto práce jednou vyznívat v tomto neočekávaném novém světě a jak intenzivně budou schopny reflektovat „morálku naší doby“. Je nesmírně inspirativní vidět Kolíbalova díla v novém, naprosto nepředvídatelném kontextu. Kresby, sochy, obrazy a instalace odrážejí lidskou odolnost, která se dokáže přizpůsobit a dokonce prospívat v nejistých dobách, najít strukturu v chaosu, stabilitu ve změně a dokonalost v nedokonalosti“.

Sochař Stanislav Kolíbal, Olympia 1, 1988, Foto© PetrSalek.com

Výstava má ve Veletržním paláci trvat až do 19. července 2020. Musíme jen doufat, že se do té doby výstavní prostory zase otevřou a zájemci budou tuto mimořádnou výstavu moci shlédnout v reálu.

Text: Soňa Šálková

The post Virtuální komentovaná prohlídka výstavou Ozvěny Benátského bienále. Stanislav Kolíbal appeared first on ARTmagazin.eu.

Veletržní palác, photo© Petr Salek

V rámci již tradičního jarního Grand Openingu zahájila Národní galerie Praha sezónu 2020 otevřením čtyř výstav. Od 6. března 2020 mohou návštěvníci Veletržního paláce vedle stálých expozic a výstav přetrvávajících z loňska shlédnout dvě nové autorské instalace věnované doyenům naší výtvarné scény Kurtu Gebauerovi a Stanislavu Kolíbalovi. Jarní nabídku doplňují dva specificky zaměřené projekty. První z nich se soustředí na rezonanci díla slavného amerického spisovatele, básníka a kritika Allana Edgara Poe v českém výtvarném umění a ten druhý přibližuje naší veřejností málo oceňovaný architektonický směr brutalismus.

Výstava s lakonickým názvem Kurt Gebauer je první ucelená retrospektiva sochaře, malíře a pedagoga a především výrazné tvůrčí osobnosti, která je již 60 let přítomná v našem veřejném prostoru. Kurátor expozice a zároveň nový ředitel Sbírky moderního a současného umění  NGP Michal Novotný spolu s generačně výrazně starším Kurtem Gebauerem (*1941) vytvořili společnou koncepci přehlídky obsahující 230 položek. Na tiskové konferenci k zahájení výstavy umělec sice vyjádřil svou nespokojenost s prostorami ve Veletržním paláci, které jsou pro jeho velké a často vzduchem levitující plastiky příliš nízké. Ale skutečnost, že se jedná o stejné prostory, ve kterých vloni proběhla mimořádně úspěšná výstava Alberta Giacomettiho, mu tento deficit kompenzuje.

Kurt Gebauer, Veletržní palác, výstava od 6.3 2020 do 6.9. 2020.— Kurt Gebauer.Trade Fair Palace. This exhibition features the most comprehensive collection of works by this sculptor-painter ever presented so far, who has been developing, changing and revisiting several overlapping techniques and themes all his life. Date : 6.3.2020 – 27.9.2020. Photo© Petr Salek

Kromě soch a trojrozměrných objektů jsou zastoupeny malby a kresby a rovněž početná fotografická dokumentace venkovních realizací, kterými Kurt Gebauer celý život obohacuje veřejný prostor. Pořadí prací je chronologické a sahá od nejstaršího exponátu, malé plastiky z roku 1956, která je prvním dílem tehdy jen 15-letého tvůrce, až do současnosti, např. Trubkouny a Housenkou raného kapitalismu umístěnými před budovou Veletržního paláce. Přes chronologické uspořádání se různá časová období na výstavě potkávají a jsou dokladem toho, že Kurt Gebauer se celý život vrací ke stejným tématům, která aktualizuje a nechává zrát.  Plastiky a kresby rozevlátých dívek nebo plavkyň jsou oslavou života s humornou nadsázkou. Model sochy Mozarta jako tančícího veselého cherubína dává možnost prohlédnout si dílo zblízka, protože originál na Zelném trhu v Brně stojí na vysokém sloupu a nic takového neumožňuje. Velká část vystavených exponátů staršího data byla otevřenou kritikou předlistopadového režimu. Neforemní trpaslíci, kravské hlavy, přežraná ryba v těsném akváriu, tlustý pes, obludy, to vše jako groteskní a absurdní znázornění existence v komunismu. Smutné je, že tyto historické alegorie dnes znovu získávají na aktuálnosti. A Kurt Gebauer, mimo jiné i autor svítícího Srdce pro Václava Havla, nepřestává tvořit a vyjadřovat své postoje a kritické názory.

Výstava Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal vrací do Prahy instalaci, která se pod názvem Bývalé Nejisté Tušené představila v Českém a Slovenském pavilonu na loňském 58. Bienále v Benátkách. Nejedná se však o čistou repliku benátské výstavy. Vzhledem k rozměrům Malé Dvorany Veletržního paláce se sice podařilo velikostně zrekonstruovat benátskou verzi, ale Stanislav Kolíbal navíc doplnil některé práce, nástěnné kresby s barevnými linkami vytvořil na míru novému umístění a provedl úpravy vzhledem k možnosti pohledu na instalaci shora. Geometrickými obrazci a formami vyjadřuje Kolíbal abstraktní pojmy jako čas, pomíjivost, ale i řád či harmonii. Jeho rukopis je přímý a úsporný ve výrazu, zcela odlišný od Gebauerových expresivních figur. Setkání odlišných přístupů dvou velkých uměleckých osobností je dalším přínosem aktuální instalace.

Stanislav Kolíbal, Veletržní palác, výstava Ozvěny Benátského bienále, Malá dvorana, 6.3. – 19.7. 2020—Stanislav Kolíbal. Trade Fair Palace. When Stanislav Kolíbal was born in 1925, construction had just begun on both the Trade Fair Palace in Prague and the Czechoslovak Pavilion in Venice. Almost a century later, all three remain enduring icons of national cultural identity. By transferring Kolíbal’s exhibition from the 2019 Venice Biennale (displayed in what is now the Czech and Slovak Pavilion) to the Small Hall of the Trade Fair Palace, the NGP welcomes visitors to get a fresh perspective on the artist’s immersive vision. Photo© Petr Salek

Výstava Sen ve snu. Edgar Allan Poe a umění v českých zemích je součástí stálé expozice Umění dlouhého století. Rozvíjí tak myšlenku umění 19. století v inspiraci a rezonanci na dílo básníka a spisovatele Edgara Allana Poea na české umělecké scéně. Temně až hororově laděná expozice obsahuje 150 prací od 40 autorů počínaje umělci z přelomu 19. a 20. století jako František Kupka, Václav Panuška nebo Jakub Schikaneder, až do současnosti, mezi nimi např. František Šorm, František Róna, Adolf Born nebo exkluzivně pro výstavu vytvořená instalace od Krištofa Kintery.

Expozice pod názvem NEBOURAT! Podoby brutalismu v Praze představuje některé pražské stavby z 60. a 70. let minulého století, které byly ovlivněny brutalismem a pokrokovými západními vlivy. Patří k nim např. Obchodní dům Kotva, bývalá Ústřední telekomunikační budova na Žižkově anebo již zbořený hotel Praha. Výstava obsahuje 250 originálních plánů, fotografií a modelů. Pojmenovává hlavní vlastnosti brutalismu a vysvětluje kvality těchto staveb české veřejnosti, která je mylně považuje za produkty špatné komunistické architektury. Některé cenné stavby jako např. budova Transgas na Vinohradech bohužel zanikly a některé další jako např. Hotel Intercontinental, nebo budova Mezinárodního svazu studenstva jsou v ohrožení. Výstava si klade za cíl změnu postoje veřejnosti k brutalistní architektuře.

Text: Soňa Šálková
Photo© Petr Salek.com

The post Kurt Gebauer a Stanislav Kolíbal ve Veletržním paláci appeared first on ARTmagazin.eu.

Malíř a pedagog Jiří Petrbok, foto: Petr Šálek

V rámci letního openingu Národní galerie, který se konal 21.srpna 2018, tj. v den
50.výročí okupace Československa, byla zahájena také obsáhlá přehlídka dosud
nevystavené tvorby Jiřího Petrboka. Malíř a pedagog Jiří Petrbok se na celkem 80
plátnech a instalacích zamýšlí nad člověkem, který je součástí rodiny. Náměty jeho
obrazů odkazují na rodinu nebo domov jak v užším slova smyslu tj. osobní rovině, tak i
v širším slova smyslu jako větší společenství spojené místem, jazykem a kulturou.

Expresivní a barvami překypující plátna jsou seskupena do čtyř cyklů. V cyklu Žrádlo
pro kočky převažuje motiv lidských srdcí, která malíř umístil do bytových interiérů.
Autorova představivost vytváří absurdní situace, Obrovské rudé srdce je propícháno
barevnými květy. Naivní představa, která při bližším pohledu zamrazí. Obraz s názvem
Bytovka znázorňuje prostor zaplněný rudými srdci – která mohou symbolizovat místo
naplněné láskou ale zároveň i prostor plný omezení. Autor ironizuje a zlehčuje, ale
současně vybízí k zamyšlení nad možnou další rovinou svého sdělení.

Cyklus Vlajková si zahrává s národními barvami, bez patosu a se sarkasmem. Hradčany,
Karlštejn nebo i Reichstag z českých vlajek reprezentují symboly, jejichž obsah se
vytratil. Symboly se vyprazdňují, ale svazek s velkým domovem je pevný a trvalý.
Plátna Pankáč ve Veletržáku nebo Pes a sekyry, vytvořená speciálně pro výstavu, jsou
laskavá a plná jemných narážek. I když jejich plný význam zná jen sám autor, divákovi
se nabízí prostor pro vlastní výklad.

Série Dětství se strachem a úzkostí ukazuje zvětšené postavičky z dětských animovaných
seriálů, které autor proměnil v hororové obludy a přízraky. Dětství jako období nejistoty
a strachu a všudypřítomné i omezující lásky. Obraz Krteček a kolečko s obludnou
postavou krtečka s kolečkem plným rudých srdcí propojuje dva cykly.

Skupina obrazů pod názvem Ohňová odkazuje na to, že umělec na začátku 90. let spálil
většinu svých obrazů a nové malířské období zahájil obrazem Oheň. Motiv ohně provází
další obrazy. Symboliku spojenou s aktuálním 50.výročím událostí roku 68  a národní
identitou vystihuje plátno Palachů není nikdy dost.

Obrazy Jiřího Petrboka jsou velmi intimním projevem citlivého umělce s velkou
obrazotvorností, člověka, který se zamýšlí nad sebou i svým okolím. Někdy sarkasticky
a provokativně, jindy s obavou a laskavě. Jeho obrazy mají více vrstev a je na divákovi,
kolik jich objeví.

Výstava ve Veletržním paláci potrvá do 2.12. 2018

Text: Soňa Šálková, foto: Petr  Šálek

The post Jiří Petrbok: Hořící srdce ve Veletržním paláci appeared first on ARTmagazin.eu.

Sférické foto ©PetrSalek.com:

Vedle dlouhé stěny s téměř 80 velkoformátovými fotografiemi nabízí expozice ve Veletržním paláci také působivou multimediální prostorovou instalaci, která na více projekčních plátnech kombinuje fotografie Josefa Koudelky s autentickými filmovými záběry režiséra Jana Němce a originální zvukovou stopou. Instalace, jejímž autorem je režisér Zdeněk Jiráský, naplňuje prostor emocemi, které setrvají i po opuštění výstavy.

Na tiskové konferenci vystoupil také starosta Městské části Praha 6 pan Ondřej Kolář a pozval na výstavu k 50.výročí okupace s několika velkoformátovými fotografiemi Josefa Koudelky ve veřejném prostoru pod širým nebem na Vítězném náměstí. Výstava vznikla ve spolupráci s NG a v Dejvické ulici na ni navazuje pouliční expozice společnosti Post Bellum věnovaná příběhům z roku 1968 v rámci projektu Paměť národa.

Výstava Invaze 68 je nejen připomenutím 50.výročí historických událostí, které velmi výrazně ovlivnily životy všech Čechoslováků, ale podle generálního ředitele NG Jiřího Fajta má právě dnes sloužit k zamyšlení o tom, jak si ceníme svobody a co jsme ochotni za ni obětovat.

Výstava ve Veletržním paláci potrvá do 6.1.2019.

Text: Soňa Šálková  Foto: Petr Šálek

The post Invaze 68 ve Veletržním paláci, jak ji zachytili fotograf Josef Koudelka a režisér Jan Němec appeared first on ARTmagazin.eu.

Agentura je rozdělená do dvou části a to trendsettingová poradenská agentura, která pořádá převážně přednášky, soukromé konzultace a prezentace klientům .. a ta druhá část – modelingová agentura, která zastupuje nonmodely, umělce a tanečníky a pořádá veřejné happeningy, performance a vytváří aktivistické projekty.

The post New Aliens Exposure proběhla 24.3.2018 ve Veletržním paláci appeared first on ARTmagazin.eu.

Aj Wej-Wej v Praze, 2016, foto©PetrSalek.com

Datum konání výstavy: 17.03.2017 – 07.01.2018
Místo konání: Veletržní palác, Praha

Národní galerie v Praze představila v roce 2016 ve veřejném prostoru Aj Wej-wejovu (Ai Weiwei)  přelomovou plastiku Zvěrokruh a nyní na tuto spolupráci naváže zbrusu novou monumentální instalací, kterou slavný čínský umělec vytvořil speciálně pro působivý interiér Velké dvorany Veletržního paláce jako první z plánované série děl vyjadřujících postoje konkrétních umělců.

Aj Wej-wej (艾未未) (Ai Weiwei)

proslul propracovanými skulpturálními instalacemi, které vstupují do dialogu s daným místem a korespondují s jeho dimenzemi a architektonickým charakterem. Klasickým příkladem takového díla jsou Slunečnicová semínka – velkoplošná instalace vystavená v Turbínové hale londýnské Tate Modern. Mezi další doklady Aj Wej-wejova architektonického cítění patří instalace Kola navždy či plastika Lustr z kol. S umělcovým zájmem o estetické zážitky vysoké kvality jde vždy ruku v ruce zaměření na důležité otázky politické a společensko-kulturní povahy. Aj Wej-wejovo uvažování i vlastní umělecká praxe se nevyhýbá kritice současného světa a kritickému přehodnocování minulosti.

Projekt, který Aj Wej-wej připravil pro Velkou dvoranu, bude bez pochyby odrážet naléhavé problémy dnešního světa rozpolceného politickou a ekonomickou krizí i inflací hodnot a morálním úpadkem a současně zohlední velkorysou plochu a jedinečné dimenze Velké dvorany.

Kurátoři: Jiří Fajt  a Adam Budak

Aj Wej-Wej a Doc. Dr. et Ing. Jiří Fajt, Ph.D., generální ředitel Národní galerie, 2016,  foto©PetrSalek.com

Národní galerie v Praze představila v roce 2016 ve veřejném prostoru Aj Wej-wejovu přelomovou plastiku Zvěrokruh, foto©PetrSalek.com

The post VELETRŽNÍ PALÁC AJ WEJ-WEJ. ZÁKON CESTY appeared first on ARTmagazin.eu.