Výstava Vltava slavná & splavná v Jízdárně pražského Hradu. Foto© Petr Šálek

U příležitosti 150 let od prvního uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava připravil Národní památkový ústav projekt oslavující nejen ikonické hudební dílo ale především jeho inspirační zdroj – řeku Vltavu. Projekt pod názvem Vltava slavná & splavná tak během celého letošního roku uváděl nejrůznější kulturní a společenské akce spojené s naší národní řekou. Od září pak vyvrcholil velkou stejnojmennou výstavou v Jízdárně pražského hradu. Rozsáhlá přehlídka zde připomíná náš nejdůležitější vodní tok z mnoha pohledů. Některé jsou ryze praktické, jiné spojené s duchovními a historickými hodnotami našeho národa. Mezi stovkami exponátů jsou unikátní umělecká díla, historické památky a dokumenty, ze kterých jasně vyplývá význam Vltavy v dějinách naší země a její těsné propojení se životem lidí na jejích březích. 

Srdce Vltavy od Martina Galla a Marka Effmerta v úvodu expozice. Foto© PetrSalek.com

Výstava je rozčleněna do 12 tematických kapitol, které na sebe plynule navazují nebo i částečně překrývají. První, nazvaná Srdce divoké řeky, odkazuje na původní meandr v řečišti Vltavy v úseku Čertových proudů, jehož tvar připomíná lidské srdce. Vedle obrazů a starších fotografií tento neobvyklý přírodní fenomén symbolizuje i velká skleněná plastika Srdce Vltavy od Martina Galla a Marka Effmerta v úvodu expozice. Návštěvník pak postupně  „proplouvá“ dalšími tématy zastupujícími různé reálné i symbolické stránky spojené s řekou. Připomínají slavné osobnosti, které se zasloužili o splavnost Vltavy nebo její další využití. Je mezi nimi Karel IV.

Listina císaře Karla lV. z 3.8.1366, pergamen, pečeť z vosku na hedvábných nitích, archiv hlavního města Prahy. Foto Petr Šálek

nebo opat Strahovského kláštera Kryšpín z Hradiště ale i loďmistr a obchodník Vojtěch Lanna starší. Dopravní a technická díla na Vltavě reprezentují modely Kaplanovy turbíny nebo částí vodních staveb, ale i obrazy modernistů Františka Muziky nebo Bohumila Kubišty. Z dalších významných umělců zastoupených na výstavě lze vybrat Mikoláše Alše, Julia Mařáka, Václava Špálu nebo Oskara Kokoschku.

Model náhrobku sv. Jana Nepmuckého, dřevo, relikvie, mezi lety 1740-1750. Foto© Petr Šálek

Samozřejmě nechybí ani Brokoffova socha sv. Jana Nepomuckého nebo model sochy Vltavy – tzv. Terezky od Václava Prachnera z kašny na Mariánském náměstí. České Budějovice na výstavu dokonce zapůjčily originál sochy Samsona z kašny na hlavním Náměstí Přemysla Otakara. Duchovního otce výstavy Bedřicha Smetanu připomíná nejen jeho busta od J.V. Myslbeka

Bedřicha Smetanu připomíná jeho busta od J.V. Myslbeka. Foto:© PetrSalek.com

nebo obraz od Františka Ženíška ale i originál části jeho partitury k jeho poslední opeře Čertova stěna a další notové zápisy nebo deníky. Nechybí ani oblast typických řemesel, říční zábavy a vodních sportů. Unikátním exponátem je historický totem slavné trampské osady Ztracenka z 20. let minulého století.

Historická kanoe z roku 1930, kterou vyrobil olympijský vítěz z letních her 1936 v Berlíně – Vladimír Syrovátka. Foto© Petr Šálek

Nespočet dalších významných artefaktů a dokumentů, fotografií a projekce za zvuků Smetanovy Vltavy – vše velmi pečlivě a s láskou vybrané a shromážděné k oslavě naší slavné a splavné Vltavy v duchu motta z básně Františka Kožíka: Vltava – to slovo vyvolává záplavu představ, obrazů a dojmů. Připomíná básně a rozeznívá hudbu. Ona je hlavní řekou Čech, je jejich tepnou a protéká jejím srdcem, Prahou. Co by byly Čechy bez Vltavy?

Výstavu doprovází reprezentativní katalog od skupiny autorů pod vedením hlavního kurátora výstavy Petra Pavelce z Národního památkového ústavu. 

Expozice, kterou lze navštívit ještě do 4. ledna 2026, je otevřená denně od 10.00 do 18.00 hod. vč. vánočních svátků (s výjimkou 24.12.).

Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

Josef Sudek, večer na Slovanském ostrově, bromostříbrná fotografie, 1953-1955, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, repro Petr Šálek

Summary

The exhibition VLTAVA Famed & Flowing is the main activity of the project of the same name organised by the National Heritage Institute together with other partners in 2025 on the occasion of the 150th anniversary of the first performance of Bedřich Smetana’s symphonic poem Vltava. The exhibition at the Prague Castle Riding School shows unique works of art, historical monuments, and documents that clearly demonstrate the importance of the Vltava River in the history of the country and its close connection to the lives of people on its banks. The exhibition will be available for viewing from September 5, 2025, to January 4, 2026. More details at: www.vltava2025.cz

Svatovítská huť, Karel lV. jako římský císař (1316-1378), Národní muzeum. Foto© Petr Šálek

The post Výstava Vltava slavná & splavná v Jízdárně pražského hradu appeared first on ARTmagazin.eu.

Bezprostřední inspirací tu byly rekvizity skladu civilní obrany z minulého režimu, surové podmínky ateliéru v podzemí jednoho pražského činžáku a lze se domnívat, že i Šálkova téměř podvědomá snaha vypořádat se s těžkými stíny totality, jež ho v 80. letech dovedla k emigraci. A aby vše nebylo v tak vážné notě, asi patřičný podíl zde má i recese, která v nových podmínkách provází podobné návraty. Co vlastně příběh tematizuje? Zvláštní divadlo inscenovaných scén každodenních úkonů navozuje atmosféru skrývání, života pod dohledem Velkého bratra, jak je inspiruje slavný Orwellův román 1984.

Věra Matějů

Foto: ©Petr Šálek

The post Fotograf Petr Šálek – Výstava Svět podle Orwella-Q Galerie Uherský Brod appeared first on ARTmagazin.eu.

Graduate of Academy of Performing Arts (FAMU) in Prague and renowned Slovenian photographer Borut Peterlin presented a unique series of pigment-gelatin prints on glass in the Jakubska Gallery in Prague 1.      Foto© PetrSalek.com

Absolvent pražské FAMU a renomovaný slovinský fotograf Borut Peterlin prezentoval od 25.4. 2023 v pražské Galerii Jakubská unikátní sérii pigmentových tisků na skle.

Výstava s titulem Nová Země/Ticho obsahovala více než tři desítky autoportrétních aktů, umístěných do prostředí lesa. Autor je vytvořil v
době pandemie, kterou trávil v odloučení uprostřed přírody. Série je výrazem jeho úvah o lidské
existenci a o vztahu člověka k přírodě. Působivé černobílé fotografie jsou unikátní také tím, že vznikly
historickou technikou mokrého koloidového negativu. Borut Peterlin je považován za jednoho
z nejznámějších a nejlepších fotografů specializujících se na tuto fotografickou techniku z 19. století.

Slavnostního zahájení výstavy 24. dubna 2023 se zúčastnila velvyslankyně Slovinské republiky v ČR
Tanja Strniša a jako čestný host i Předsedkyně Národního shromáždění Slovinské republiky Urška
Klakočar Zupančič. Přítomna byla i poslankyně Parlamentu ČR paní Věra Kovářová.
Během trvání výstavy proběhl také fotografický workshop o mokrém koloidovém procesu.

Foto© PetrSalek.com

Borut Peterlin, autoportret

Summary
Graduate of Academy of Performing Arts (FAMU) in Prague and renowned Slovenian photographer
Borut Peterlin presented a unique series of pigment-gelatin prints on glass in the Jakubska Gallery in
Prague 1. The exhibition entitled New Earth/Silence contains more than three dozen self-portrait
nudes, set in the intimacy of the forest. The impressive black-and-white photographs were created
using the historic wet colloidion negative process. Borut Peterlin is considered one of the most
famous and best photographers specializing in this photographic technique originating in the 19th
century. On April 24, 2023 the Ambassador of the Republic of Slovenia to the Czech Republic, Tanja
Strniša, and the Speaker of the National Assembly of the Republic of Slovenia, Urška Klakočar
Zupančič, attended the exhibition. Member of the Parliament of the Czech Republic Mrs. Věra
Kovářová was also present.

The post Borut Peterlin – Výstava Nová Země/Ticho v Galerii Jakubská appeared first on ARTmagazin.eu.

© Richard Avedon_Outtake from Andy Warhol and members of The Factory_October 25, 1969

Výstava Richard Avedon: MURALS představí obrovské nástěnné fotografie skupin osob z různých prostředí, charakteristických pro turbulentní období v americké společnosti na přelomu 60. a 70. let. Na skupinových portrétech jsou zachyceni členové slavné The Factory kolem Andyho Warhola nebo vojenští a vládní úředníci, kteří řídili účast Spojených států ve vietnamské válce nebo tehdejší protivládní aktivisté. Výstava, uspořádaná u příležitosti stého výročí narození slavného fotografa, spojí tři z monumentálních obrazů o šířce více než 10 m. Umístěním skupin ostře osvětlených postav na bílém pozadí vedle sebe má navodit atmosféru nepravděpodobné komunikace mezi protichůdnými tábory z minulosti a současnými diváky.  Vedle silné společenské a politické výpovědi těchto portrétů se Avedonovi současně podařilo rozšířit umělecké i proporcionální možnosti fotografie.

Výstava Richard Avedon: Murals bude v newyorském Met k vidění od 19. ledna do 1. října 2023.

© Richard-Avedon_Outtake-from-Andy-Warhol-and-members-of-The-Factory-_October-9-1969.jpg

Výstava Berenice Abbott´s New York Album , 1929 bude věnovaná slavnému souboru černobílých fotografií , kterým fotografka zachytila pouliční život a architekturu New Yorku na přelomu 20. a 30. let. Po osmiletém pobytu v Evropě ji ohromilo rychlé tempo, s jakým se město modernizovalo, a rozhodla se přelomové období fotograficky zdokumentovat.  Jejím vzorem byl přitom francouzský fotograf Eugène Atget, kterého poznala v Paříži a jeho fotografickou pozůstalost zachránila a přinesla do sbírek Met.  Na jejích fotografiích je tak zachyceno mnoho dnes již neexistujících budov a míst.

Vzniklé album 266 černobílých fotografií znamenalo přelom v profesní dráze umělkyně. Několik let pak dokumentovala New York i na státní zakázku v projektu Changing New York (1939). Výstava v Met bude prezentovat výběr z nesvázaných stránek  původního alba z roku 1929, které vrhá nové světlo na tvůrčí proces fotografky. Výstava bude obsahovat také pohledy na Paříž od Eugèna Atgeta (1857–1957), pohledy na New York od jejích současníků Walkera Evanse, Paula Grotze a Margaret Bourke-Whiteové; a fotografie z již zmíněné publikace Changing New York.

Výstava  Berenice Abbott´s New York Album , 1929, proběhne v Met od 2. března do 4. září 2023.

Zdroj: metmuseum.org

Summary

The Metropolitan Museum of Art in New York will dedicate two of this year´s exhibition projects to photography. The authors of the exhibited photographs are two essential artistic personalities who influenced the development of photography in the 20th century: Richard Avedon (1923-2004) who elevated fashion and portrait photography to art, and Berenice Abbott (1898-1991) – a pioneer of American documentary and street photography.

The exhibition Richard Avedon: Murals will be on view at the New York Met from January 19 to October 1, 2023.

The post Richard Avedon a Berenice Abbott – dvě ikony světové fotografie v newyorkském muzeu Met appeared first on ARTmagazin.eu.

První fotografie Petra Šálka, které inspirovaly Pavla Dufka k ilustracím, vznikly již v roce 2011 a patří do série věnované Železničnímu mostu.  Technické mostní prvky v nich ožívají zcela nevšedním způsobem, rozkvétají nebo v sobě skrývají pohádkové bytosti. Hravost a fantazie se zde rozjíždějí naplno a cesta po Železničním mostě se stává velkým dobrodružstvím.

Klknutím na obrázek se octnete na výstavě v hostelu BRIX:

Železniční most, ilustrofotky, ©Pavel Dufek a Petr Šálek

V druhé části se divákovi představuje pražský prostor v intimní atmosféře interiéru domova. Fotografie notoricky známých pražských památek jsou konfrontovány s ilustracemi obytných místností a běžnými předměty každodenního života. Místa,   která jsou normálně vnímána jako neměnná a neosobní, se proměňují a získávají na útulnosti vytvářející pocit domova. Konfrontace fotografií Prahy s ilustracemi místností s různými funkcemi pokládá tak divákovi také otázky o smyslu některých budov symbolizujících naší příslušnost ke státu, náboženství nebo naše spojení s  historií. Turistikou zprofanované a odcizené náboženské budovy a zcela civilní domácí zásoby mohou rozptýlit ustrnulé představy. Jiná díla se jen nechávají unést vizuálním tvaroslovím, ale i ty harmonicky navozují pocit domova. Těm, kteří žijí v Praze a v každodenním shonu často míjejí významné památky bez většího povšimnutí, může výstava osvěžit vidění a posílit tak jejich vztah ke svému městu.

Kde domov můj, ilustrofotky, ©Pavel Dufek a Petr Šálek

Prodejní výstava v hostelu Brix, Roháčova 15 na Žižkově potrvá od 16.5. 2022 do konce června 2022.

The post Pavel Dufek a Petr Šálek vystavují v hostelu Brix v Praze ilustrofotky. appeared first on ARTmagazin.eu.

Fotografie Petra Šálka doplněné ilustracemi grafika Pavla Dufka jsou od 14.dubna 2022 vystaveny v kavárně Roesel, Mostecká ulice 20, Praha1.
Série ilustrofotek, kterou její autoři nazvali  „Kde domov můj“, dodává pražským motivům nečekanou domácí atmosféru a někdy dokonce odhaluje i skrytý život odehrávající se na Železničním mostě. Imaginární kompozice poskytují estetický zážitek a zároveň vyzývají k veselému zamyšlení, co vlastně spojujeme s pocitem domova.

Výstava Kde domov můj bude na stěnách kavárny a bistra Roesel – beer & food  k vidění až do konce dubna 2022.

Text: Soňa Šálková, foto: Pavel Dufek a Petr Šálek (sférické foto)

The post Výstava ilustrofotek v malostranské kavárně a bistru Roesel – beer & food appeared first on ARTmagazin.eu.

Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, foto© PetrSalek.com, 12.6.2021

Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, který byl v roce 1929 na oslavu 10. výročí připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československé republice převezen z Medvedovců u Mukačeva do Prahy, v říjnu 2020 citelně poškodil požár. Kostel s oficiálním názvem Karpatský chrám svatého archanděla Michaela stojí v zahradě Kinských trochu stranou hlavní vycházkové trasy. Ale jeho věže s cibulovitými báněmi probleskující stromovou zelení působily v zahradě koncipované jako anglický park natolik neobvykle, že k sobě lákaly hodně zvědavců. Kostelík na půdorysu 14 x 8 m složený ze tří navazujících čtvercových segmentů, zakončených věžemi má za sebou dost pohnutý osud. Původně stál v malé podkarpatské vesnici Velké Loučky, která však kvůli finančním potížím kostel v roce 1793 prodala bohatší sousední vesnici Medvedovce. Ta jej v roce 1929 věnovala Praze, kde se stal součástí národopisných sbírek Národního muzea. Do Prahy se unikátní lidová stavba stěhovala po železnici v rozloženém stavu. Na opětné sestavení v Kinské zahradě pak osobně dohlížel farář z Medvedovců. V roce 2010 proběhla rozsáhlá a nákladná rekonstrukce celé zahrady, která rozšířením sítě cest přivedla ke kostelu ještě větší počet návštěvníků.

Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, foto© PetrSalek.com, 12.6.2021

Oheň se v historicky chráněné památce ze 17. století velmi rychle rozšířil v den výročí státního svátku vzniku republiky 28. října 2020. Když do obtížně přístupného místa na svazích Kinské zahrady dorazili hasiči, plameny už zachvátily šindelovou střechu a všechny tři věže kostela včetně té nejvyšší 17-metrové nad ženskou částí pravoslavného kostela. Přes masivní zásah několika hasičských jednotek se střecha kostela propadla a z budovy zbyla jen trámová konstrukce a obvodové zdi. Plamenům podlehlo i původní vnitřní vybavení kostela, který od roku 2008 využívala k liturgickým obřadům Rumunská pravoslavná církev. Příčinu požáru se dosud nepodařilo přesně zjistit, ale je dost pravděpodobné, že oheň vznikl lidským zaviněním. Je možné, že ho mají na svědomí bezdomovci, kteří se v blízkosti kostelíka často zdržují ve dvou rozpadlých objektech původní zahradní restaurace a domku pro zahradníka.

Kostelík na smíchovském úpatí Petřína potkal podobný osud jako již několik dřevěných historických památek před ním. V roce 2002 vypukl požár v pozdně gotickém kostele sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové. V roce 2014 shořela na valašských Pustevnách další oceňovaná dřevěná památka –  chata Libušín od secesního architekta Dušana Jurkoviče a v srpnu 2017 podlehl plamenům historicky velmi cenný dřevěný kostel ze 16. století v Gutech na Frýdecko-Místecku. Zatímco u předchozích památek byly příčinou požáru technické závady, kostel v Gutech se stal obětí žhářů. Všechny zmíněné památky se dočkaly rekonstrukce. Poslední z nich je věrná replika kostela v Gutech, která byla slavnostně otevřena začátkem letošního června.

Celodřevěný roubený kostel sv. Michala, foto© PetrSalek.com, 11.11. 2018

Kostel sv. Michala se také dočká rekonstrukce. Hned po požáru byla vyhlášena veřejná sbírka na znovu vybudování kostela, která stále probíhá. Jen za první měsíc do ní dárci věnovali více než jeden milión korun. Investorem stavby je hlavní město Praha. Městská část Praha 5, na jejímž území památka stojí, zatím věnovala do sbírky 50 tisíc Kč, ale zamýšlí později uvolnit až jeden milion korun. Při ohledání místa požáru se zjistilo, že značnou část dřevěné stavby bude možné zachránit. Národní památkový ústav zdarma provedl 3-D scanning požářiště. Navíc je výhodou, že Národní muzeum v Praze vlastní podrobné plány kostela včetně všech technických údajů. V lednu 2021 zbytky kostela zahalila mohutná konstrukce, která má sloužit nejen jako ochrana zachovalých částí ale také jako zázemí pro restaurátorské práce.  Po provedení přípravných prací by v říjnu 2021 měla začít rekonstrukce, která je plánovaná do září 2022. Budou k ní přizváni i odborní tesaři, kteří pracovali na replice kostela v Gutech. Praha 5 zároveň podpoří vznik filmového dokumentu o průběhu rekonstrukce, který bude sloužit vzdělávacím účelům.

V roce 2025 oslaví zahrada Kinských 200 let od svého vzniku. Musíme doufat, že k tomuto výročí bude kostelík sv. Michala zase v plné kráse stát na svém původním místě.

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

Summary

Late-gothic wooden church of St. Michal which was transported to Prague in 1929 on occassion of the 10th anniversary of the annexation of Transcarpathian Ukraine to the Czechoslovak Republic, was significantly damaged by fire in October 2020. The fire spread very quickly in a historically protected monument from the 17th century. Despite the massive intervention of several fire brigades, the roof of the church collapsed, leaving only a beam structure and perimeter walls of the building. The original interior of the church, which has been used for liturgical ceremonies by the Romanian Orthodox Church since 2008, also succumbed to the flames. Immediately after the fire, a public collection was announced for the rebuilding of the church. Alone during the first month more than one million CZK  has been donated and the collection is still ongoing. The investor of the reconstruction is the City of Prague. In January 2021, the remains of the church have been covered by a massive structure which is to serve not only as a protection of the preserved parts but also as a background for restoration work. The reconstruction should start in October 2021 and will run until September 2022.

The post Rekonstrukce vyhořelého dřevěného kostela z Kinské zahrady se chystá během dvou let appeared first on ARTmagazin.eu.

Jaroslav Šálek, foto© Václav Sivko a Jaroslav Šálek

Dne 4. července 1916 se narodil obchodníkovi Josefu Šálkovi v Trhových Svinech syn Jaroslav, můj otec. Rodiče dali Jaroslava vyučit v Třeboni fotografem retušérem (1931-34). Za války byl totálně nasazen v rakouských Tyrolích, kde pracoval jako portrétní fotograf. Po skončení války působil ve francouzské agentuře Agence France-Presse jako fotoreportér a pak navázal v obdobné činnosti v ČTK. V roce 1947 poznal v Praze svou budoucí ženu Lily, která mu v roce 1948 povila syna Petra – tedy mě.

Jaroslav Šálek byl fotograf tělem i duší a zanechal po sobě velmi rozsáhlý fotografický archiv, obsahující mimo jiné jedinečné fotografie osobností politického a veřejného života od 30. Do 80. Let minulého století. Později se specializoval především na fotografování zvířat. V této oblasti je pravděpodobně nejvíce znám, protože mu vyšlo několik obrazových publikací, a to především v zahraničí. O jeho volné výtvarné tvorbě se toho zatím příliš neví a jeho fotografický archiv není zatím zcela katalogizován.

Náš příběh začíná v roce 1950, kdy si Petr Šálek začal hrát na pískovišti se synem grafika Václava Sivka Pavlem. Tady se při vytváření báboviček tátové seznámili a své přátelství prohlubovali při návštěvách třídních schůzek v ZDŠ Masná na Starém Městě, kam jejich synové docházeli. A v polovině 60. Let se tatíci pustili do společné spolupráce. Václav Sivko byl vyzbrojen grafickým viděním a jako učedník Josefa Sudka měl zajisté cit pro kompozici. Jaroslav Šálek jako vyučený fotograf ovládal fotografickou techniku i nasvětlení, filmy sám vyvolával a zhotovoval zvětšeniny. Výsledkem společného snažení byly desítky záběrů, z nichž některé můžete vidět na našem webu. Za života obou autorů byly negativy řádně očíslovány a pak uskladněny ve sklepě, kde jsem je objevil na začátku tohoto století. Zaujala mě jich nadčasovost i skutečnost, že mi spolupráce mého otce s panem Sivkem dosud zůstala utajena. Negativy jsem pouze naskenoval bez jakékoliv další úpravy. Věřím, že se nám s mým přítelem Pavlem Sivkem podaří po desítkách let tyto z mého pohledu velmi zajímavé fotografické experimenty ukázat širší veřejnosti na reprezentativní výstavě.

Petr Šálek

Václav Sivko, foto: Josef Sudek

Václav Sivko se narodil 29. června 1923 v Praze-Břevnově. Po absolvování malostranské reálky chodil v roce 1942/1943 do grafické speciálky k prof. Vodrážkovi, v roce 1943 krátce k prof. Trösterovi na Uměleckoprůmyslovou školu. V roce 1943 se stal členem Umělecké besedy a v té době se také seznámil s Josefem Sudkem, u kterého byl přijat za učedníka. Josefa Sudka považoval za svého nejpodnětnějšího učitele. V roce 1945 se stal členem SČUG Hollar a skupiny 29. augusta v Bratislavě. Od roku 1942 pravidelně vystavoval na domácích výstavách, ať už spolkových, kolektivní či celostátních. Pracoval v různých redakcích uměleckých časopisů (Hollar, Výtvarná práce, Kruh, Květen, Plamen aj.). V letech 1956 – 1965 se stal vedoucím výtvarné redakce nakladatelství Mladá fronta, v letech 1967 – 1968 v nakladatelství Albatros. Svou ilustrační a grafickou tvorbou výrazně zasahoval do celé československé knižní produkce. Celkem ilustroval nebo upravil více než 500 knih, pracoval ale i v jiných oborech užitého umění (plakát, textilie, keramika, známková tvorba, kreslený film). Nejvýznamnější doménou byla však volná grafika. Byly to grafiky provedené suchou jehlou, čárovým leptem a barevnou litografií. Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie, nejrůznějších krajských galerií i galerií v zahraničí, ale také v soukromých sbírkách. Václav Sivko zemřel 11. 3. 1974 v Praze.

Pokud si matně vzpomínám, můj otec začal někdy od poloviny šedesátých let používat při své grafické tvorbě písmena. Obtiskával dřevěné litery různých typů písem na litografický kámen. Půvabné – a tak trochu prozaické – je už jenom to, jak k těmto sadám starých plakátových písmen přišel. Dostal je za své grafiky od sběratele, který místo peněz nabídl basy písem ze zrušené tiskárny a návdavkem přidal kamenné gotické ostění vchodu z nějaké hradní ruiny. Od razítkování písmeny přešel můj otec postupně i k dalším motivům, nejčastěji s pohádkovými tématy. Vyskládáním razítek vytvářel na litografickém kameni tvary, které byly potištěny razítky, ale zároveň vytvářely obrys známého nebo aspoň tušeného objektu (král, šašek, hlava, strom, židle, postava). Otisk na reálné věci dodával tomuto objektu nové sdělení, mohl být jinak čten i jinak viděn. Toto nové vidění věcí vytvářelo dojem, jako by věci snily své sny. Bylo to setkávání někdy až nepravděpodobné, vedle sebe byly otisky, které nesly svůj příběh, ale zároveň se setkaly náhodně s jinými příběhy. Otisky se staly dekorem v příběhu třetím, jež pomohly vytvořit vlastními příběhy. Je možné, že toto spojení několika skutečností, kdy jeden příběh nese i další příběh mého otce pronásledovalo již delší dobu.

Velmi dobře vím, že některé motivy leží v naší mysli dlouho. Jsou uschovány v paměti, zapouzdřeny v podvědomí, odkud neustále prosakují do vědomí, chytají se našich představ, chtějí se v nich zabydlit. Když jsou vyhoštěny, dál čekají na svou příležitost. Někdy zrají a najdou uplatnění, někdy jen celý život popichují, pletou se do umělcovy fantazie, postrkují jiné nápady, jiná sdělení a jiná vidění.

Možná, že jsou tyto fotografie, které dělal můj otec spolu s fotografem Jaroslavem Šálkem, jedním z pokusů vyjádřit něco, co bylo v jeho mysli uvězněno a náhle vytrysklo jako uvolněný podzemní pramen fantazie na povrch, který byl usměrněn sice v úzkém, ale vydatném pramínku, zaznamenán pomocí fotografické techniky, která se v daném okamžiku mohla zdát jako nejvhodnější, ale taky nejrychlejší.

Pavel Sivko

The post Objev po desetiletích aneb Fotografická spolupráce Václava Sivka a Jaroslava Šálka očima jejich synů appeared first on ARTmagazin.eu.

Oldřich Škácha, foto©Petr Šálek

Padesáté výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa je jedinečnou příležitostí k uspořádání výstavy, která připomene jeden z nejtragičtějších okamžiků našich dějin. Ve velké výstavní síni galerie Czech Photo Centre se od 15. srpna 2018  představí fotografie Oldřicha Škáchy, které dvacet let zůstaly uzavřeny v ateliéru na Starém městě. Fotografie z osudného srpnového dne ze svých sbírek zapůjčila Knihovna Václava Havla. Výběru snímků pro expozici se ujal fotograf Ondřej Němec.

Uhrančivé snímky z prvních dní konfliktu doplní stylizovaná fotokomora s původním zařízením a fotografiemi přímo ze Škáchova ateliéru, které pořídil fotograf Petr Šálek.  Dalším prvkem, který bude v galerii reflektovat palčivou atmosféru roku 1968, zprostředkuje dokumentární film Zmatek Evalda Schorma, který poskytl Národní filmový archiv. Škácha reportážním způsobem zachytil samotný příjezd armády do Pražských ulic. Dokumentoval zděšení a snahu lidí konflikt odvrátit. Během 21. srpna potkal mnoho známých tváří například Pavla Bobka, Jana Kaplického a Václava Táborského, kteří se rozhodli protestovat proti agresi vojáků.

Přední český fotograf Oldřich Škácha vešel do povědomí veřejnosti dokumentováním osudů osobností československé kultury a disentu sedmdesátých a osmdesátých let, zejména skupiny kolem Pavla Kohouta a Václava Havla. S postupným nástupem normalizace byl Škácha vyloučen z veřejného života, a přišel tak o možnost publikovat. Po Sametové revoluci se znovu vrátil se svými fotografiemi například do Lidových novin, Salonu Práva, Magazínu Mladé fronty Dnes, Reflexu a mnoha dalších. Také se stal jedním z fotografů prezidenta Václava Havla, jehož dokumentoval i po odchodu z úřadu prezidenta.

Foto: Oldřich Škácha 1968

Czech Photo Centre, výstava Oldřich Škácha – Okupace 1968. Na snímku stylizovaná fotokomora Oldřicha Škáchy. Opuštěné království fotografoval Petr Šálek #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA

Na snímku stylizovaná fotokomora Oldřicha Škáchy. Opuštěné království fotografoval Petr Šálek

Výstava bude otevřena od 15. srpna do 16. září každý den kromě pondělí. V úterý až pátek vždy od 11.00 do 18.00 hodin a o víkendu od 10.00 do 18.00 hodin. Základní vstupné činí 80 a snížené 40 korun. Galerie se nachází 100 metrů od stanice metra Nové Butovice na adrese Seydlerova 2835/4, Praha 5.
Výstava se koná pod záštitou a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci projektu Společné století, ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.
Artmagazin.eu je také partnerem tohoto projektu.

V malé výstavní místnosti galerie Czech Photo Centre se návštěvníkům představí výsledky soutěže pro amatérské i profesionální fotografy s názvem Československo – fotografie roku 68, kterou Czech Photo spolupořádá s Českým rozhlasem. Tato výstava představuje vybrané snímky, které pochází ze soukromých archivů Čechů a Slováků. Celkově se do soutěže přihlásilo okolo tisíce fotografií.

Více zde

The post Oldřich Škácha-výstava-výročí okupace 1968-Czech Photo Centre appeared first on ARTmagazin.eu.

Václav Havel, foto: Oldřich Škácha

V rámci oslav nedožitých osmdesátin Václava Havla uspořádalo vedení Městské části Praha 6 rozsáhlou pouliční výstavu velkoformátových fotografií ze života disidenta, dramatika, prezidenta i občana Václava Havla. Autorem všech vystavených fotografií je Havlův dlouholetý přítel a osobní fotograf Oldřich Škácha. Jeho rozsáhlý archiv po jeho smrti v roce 2014 přešel do majetku Knihovny Václava Havla, která je spoluorganizátorem projektu spolu se společností Post Bellum. Výstava se symbolickým názvem Procházení se skládá z 20 čtyřbokých panelů rozmístěných na trase od Národní technické knihovny přes Vítězné náměstí a Dejvickou ulici až ke stanici metra Hradčanská. Panely kromě fotografií obsahují i texty s životopisnými údaji, dobovými informacemi a citáty. Návštěvníci výstavy si tak při nenáročné procházce v centru městské části mohou připomenout životní cestu velké osobnosti naší novodobé historie – Václava Havla očima jeho dokumentaristy Oldřicha Škáchy.

Výstava zahajuje multižánrovou akci nazvanou Pocta Václavu Havlovi, která bude v rámci Prahy 6 trvat až do 18.prosince 2016. (Program celé události: www.poctavaclavuhavlovi.cz)

Oldřich Škácha, foto© Petr Šálek

Fotograf Oldřich Škácha je tvůrcem fotografií Václava Havla na 20 panelech.

Vedení MČ Praha 6 při slavnostním zahájení výstavy.

The post Václav Havel – pocta k nedožitým 80. narozeninám appeared first on ARTmagazin.eu.