Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7

Autor kultovních filmů Sloní muž, Modrý Samet nebo Mulholland Drive a laureát prestižních filmových cen David Lynch (1946-2025) je u nás známý téměř výhradně jako filmař. To, že byl i skvělý výtvarný umělec, až doposud u nás věděl jen málokdo. Změnu v nazírání na Lynchovo dílo teď podpoří velká událost letní výstavní sezóny – obsáhlá přehlídka umělecké tvorby univerzálního amerického umělce David Lynch: Up in Flames,

kterou pořádá pražské Centrum současného umění DOX.

To, že tvorba Davida Lynche je tak zajímavá, mimořádná a silná a svým způsobem monumentální, to nevěděl v České republice téměř nikdo… Jsme rádi, že jsme průkopnici“, řekl na tiskové konferenci k zahájení výstavy ředitel a zakladatel centra DOX Leoš Válka.

Kurátor Otto M. Urban a ředitel DOXu Leoš Válka na tiskové konferenci.

Patrice Forest z pařížského litografického studia Item editions pomohl kurátorskému týmu pod vedením Otto M. Urbana v roce 2024 navázat kontakt se samotným umělcem a jeho studiem. Podle slov dlouholetého Lynchova spolupracovníka Michaela T. Barile z The David Lynch Estate umělce zaujala Praha samotná, DOX jako instituce a skutečnost, že několik jeho děl zde už bylo vystaveno na nedávné výstavě Kafkaesque. Během příprav svět bohužel letos v lednu zastihla zpráva o náhlém úmrtí Davida Lynche. Díky podpoře spolupracovníků Davida Lynche, především Anny Skarbek a Michaela T. Barileho z The David Lynch Estate, se přesto podařilo výstavu s mírným zpožděním zrealizovat.

David Lynch, serie Žena

Výstava prezentuje okolo 400 prací z období od 60. let minulého století až po nejnovější z roku 2024, některé z nich dosud nevystavované. Jsou mezi nimi kresby, akvarely, fotografie, litografie i krátké filmy. Mezi nejstarší patří raná Lynchova kresba Crucifixion (Ukřižování) z roku 1974, k nejnovějším pak cyklus 27 kreseb z roku 2024.
Nechybí ani autorova experimentální filmová tvorba. Krátký animovaný film Six Men Getting Sick z roku 1967 je Lynchovým prvním použitím filmového média ještě během studia na filadelfské výtvarné akademii. Na výstavě jsou i tři projekční místnosti s filmy o celkové stopáži 1,5 hodiny.

David Lynch, Žena přemýšlí, digigrafie, 2008

Nejedná se o klasickou retrospektivu. Autoři výstavy se pokusili o vlastní pojetí, které nachází určité vazby mezi jednotlivými díly z různých období a o jejich vzájemnou komunikaci. “Lynchova tvorba je neobyčejně konzistentní. V průběhu 60 let své tvorby řešil podobná témata z různých úhlů a směrů. Jeho imaginace je neobyčejně bohatá, ale přesto se některé motivy opakují. Důležitý je zejména motiv ohně, motiv lidského těla, které je metamorfováno, hmyz, především mravenci, letící letadlo, osaměle stojící dům…Pokusili jsme se vytvořit dialog mezi díly, která někdy dělí i desetiletí“, vysvětluje kurátor Otto M. Urban.

Zajímavá je i barevnost výstavních sálů, odpovídající přání Davida Lynche, který si nepřál klasické bílé výstavní stěny. Vedle grafitově šedé a světle hnědé je použita i speciální ohňová barva s oficiálním názvem Twin Peaks Red. K navození správné „lynchovské“ atmosféry zní výstavou zvuková stopa, navozující „ambientní šum“.

Tlumočnice Ivana Adamová, Michael T. Barille a Anna Skarbek za The David Lynch Estate, Otto M. Urban, Leoš Válka a Michaela Šilpochová za DOX, David Havas za Český filmový archiv při tiskové konferenci k zahájení výstavy David Lynch: Up in Flames

„David by byl velmi hrdý na to, jak výstava vypadá, a dokonce si myslím, že tu je tak nějak s námi,“ řekl Michael T. Barile na tiskové konferenci.

Výstavu doprovází široký program zahrnující různé umělecké disciplíny. Stálý soubor DOXu – Farma v jeskyni pod vedením Viliama Dočolomanského uvedl při vernisáži výstavy svou performanci „o odvaze snít a tvořit bez vysvětlování, což je podle kurátorky DOXu Michaely Šilpochové pro práci Davida Lynche charakteristické. V listopadu pak Farma v jeskyni uvede novou, rovněž Davidem Lynchem inspirovanou inscenaci BIG FISH. Ve spolupráci s kinem Ponrepo proběhne na střeše DOX+ celkem devět filmových projekcí v rámci Letního kina. Na literárním festivalu Fall zazní přednáška Otto M. Urbana na téma David Lynch a literatura. Chystají se také hudební produkce, vzdělávací programy a speciální prohlídky pro školy a rodiny s dětmi. Bližší informace na: dox.cz

Výstava potrvá do 8.2.2026.

Text: Soňa Šálková
Foto© Petr Šálek

Summary

A comprehensive exhibition of the art works by the universal American artist entitled David Lynch: Up in Flames, has been launched in the Prague Center for Contemporary Art DOX.

David Lynch, Crucifixion, 1973

The show presents around 400 artifacts from the 1960s to the latest from 2024, some of them beeing exhibited for the first time. Included are drawings, watercolors, photographs, lithographs and short films. Among the oldest the Lynch’s early drawing Crucifixion from 1974, and the most recent a series of 27 drawings from 2024. The author’s experimental film work is represented, too. Preparations of the exhibition began in 2024 but were affected by the artist’s passing in January 2025., Thanks to the support of David Lynch’s collaborators, above all Anna Skarbek and Michael T. Barile from The David Lynch Estate, the show could be realised with a slight delay.

David Lynch: dosud nevystavovaný cyklus 27 kreseb z roku 2024

The exhibition will be on view until February 8, 2026. More information on exhibition and its interdisciplinary accompanying program at: dox.cz

The post Výstava David Lynch: Up in Flames v Centru DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Na tiskové konferenci zleva: Otto M. Urban – hlavní kurátor, Michaela Šilpochová – umělecká ředitelka a kurátorka, Leoš Válka – ředitel a kurátor, Markéta Hrehorová – dramaturgyně souboru Farma v jeskyni, Jiří Raiterman – vedoucí vzdělávacích programů

Karolina Kočí – PR a media

Jen vloni v DOXu proběhlo 9 výstav, 40 koncertů a performancí a více než 800 vzdělávacích programů pro veřejnost, školy a rodiny. Centrum DOX pomáhá školám s výchovou mladých lidí ke kritickému myšlení a  orientaci v současném světě. Je to živá instituce, která dokáže rychle reagovat na dění ve světě a podle toho přizpůsobuje svůj program.

„Vnímáme naši roli jako příležitost pro kritickou diskusi o současných otázkách a tématech, která
utvářejí náš svět. Není to umění pro umění, ale umění, které dokáže měnit to, jak přemýšlíme o světě,
ve kterém musíme fungovat“, řekla umělecká ředitelka centra Michaela Šilpochová na tiskové
konferenci k zahájení roku 2024. Potom spolu s hlavním kurátorem Otto M. Urbanem, programovým
ředitelem pro živé umění Villiamem Dočolomanským, dramaturgyní souboru Farma v jeskyni

Michaela Šilpochová

Markétou Hrehorovou a vedoucím vzdělávacích programů Jiřím Raitermanem představili hlavní
programové body letošního roku.

Nejdůležitějším výstavním projektem bude velká skupinová mezinárodní výstava KAFKAESQUE.
U příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele Franze Kafky bude prezentovat práce více než 30 českých i
zahraničních autorů jako současné reflexe kafkovských témat. Mimo jiné ukáže i poměrně rozsáhlý
soubor grafik od amerického filmaře a výtvarníka Davida Lynche. Zahájení výstavy bude již 8.února
2024. Také další chystané výstavy budou spojovat výtvarné umění s literaturou. Turecký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk představí koncem roku v DOXu své Muzeum nevinnosti, které podle stejnojmenné knihy vytvořil v Istanbulu. Instalace v malých kabinetech zde symbolizují jednotlivé
kapitoly Pamukova románu. Je možné, že pro expozici Útěcha věcí v DOXu autor vytvoří nějakou instalaci
speciálně pro Prahu. Interpretaci děl francouzského spisovatele Michela Houellebecqa v dílech současného
českého malíře  Adama Štecha uvede výstava Štech vs Houellebecq.
Expozice Transforman představí nejnovější obrazy Pavla Formana a Tušení souvislosti pak dosud
nevystavené obrazy malíře Josefa Bolfa. Monumentální plastiky z posledních let ukáže výstava
nejnovějších realizací sochaře a malíře Stefana Milkova.
Portréty domácích i zahraničních umělců přinese přehlídka dosud nevystavených fotografií Jaroslava
Brabce jako pokračování projektu Orbis Artis II.
Na podzim se chystá už II.ročník festivalu Fall, který propojuje umění, literaturu a vzdělávání. Mottem
festivalu je empatie v digitální době. Svou účast již přislíbil mezinárodně oceňovaný spisovatel velkých antologií
Alberto Manguel, jehož knihy, například Dějiny čtení nebo Knihovna v noci, jsou známé i u nás.

Programový ředitel pro živé umění Viliam Dočolomanský

Samostatnou programovou nabídku tvoří taneční, divadelní a hudební produkce. Mezi zahraničními
interprety, kteří vystoupí v koncertním sále DOX+, bude francouzský soubor Compagnier D´autres
Cordes s hudebně-vizuální show The Falls od skladatele Francka Vigrouxe. Poprvé přijede do Prahy
„italské Ferrari pohybu“ – slavný soubor současného tance Spellbound Ballet. Současnou českou
hudbu Miroslava Kabeláče a Ondřeje Adámka zahraje hudební formace Percussions de Strasbourg.
Mezi domácími interprety určitě zaujme mladá performerka Eliška Brtnická svou živou instalací Thin
Skin, s prvky nového cirkusu.
Rezidenční soubor Centra DOX Farma v jeskyni bude pokračovat v měsíční frekvenci svých
představení. Trilogii Online Hero letos zakončí sarkastickou inscenací Český hrdina inspirovanou
činem prvního českého teroristy – důchodce J. Baldy. Kromě toho budou dále pokračovat edukační
programy a workshopy pro profesionály i amatéry. Kroužek pro mladší publikum Youth in the Cave se
bude pravidelně scházet a v červnu uvede vlastní inscenaci.

Uvedené tituly jsou jen výběrem z obsáhlého programu Centra pro současné umění DOX na letošní rok.
Podrobné aktuální informace lze najít jako vždy na webu: www.dox.cz
Text: Soňa Šálková  Foto© Petr Šálek

Summary
Last year DOX Contemporary Art Center celebrated 15 years since its foundation. During this time a
total of 235 exhibitions and further 5,600 cultural and educational programs attended by 1.2 million
visitors have been organized there. Over time, our largest independent cultural institution has
evolved into a multi-genre center connecting the visual arts with literature, theater, music and
education. On the occasion of the centenary of death of the writer Franz Kafka, the work of more
than 30 Czech and foreign authors will be presented at a large group exhibition entitled KAFKAESQUE
as a reflection of Kafka´s themes. The show starting on February 8, 2014 will offer e.g. a series of
graphics by the American filmmaker and artist David Lynch.
A comprehensive up-to-date offer of DOX´s exhibitions, performances, workshops and educational
events in 2024 can be found on the website www.dox.cz

The post DOX bilancoval 15 let a představil plán akcí na rok 2024 appeared first on ARTmagazin.eu.

Krištof Kintera

Pokud jste propásli poslední možnost zhlédnout výstavu HOW CAN I HELP YOU? v holešovickém DOXu, tak máte bohužel smůlu. Návštěvnicky velmi úspěšná „apotéka ctností a neřestí“ výtvarníka Krištofa Kintery v neděli 20. srpna 2023 po více než pěti měsících skončila.

Za účasti mnoha soukromých zapůjčitelů exponátů, příznivců umělce i Centra současného umění DOX proběhla na terase pod vzducholodí Gulliver dernisáž a křest výpravného katalogu k výstavě. Autor společně s grafikem katalogu Krištofem Doležalem přitom pokřtili publikaci originálním způsobem. Použili k tomu tekutinu z plastové láhve od nemrznoucí kapaliny s nápisem „Nemrznoucí vášeň“. Objekt v kinterovském stylu, který bez vědomí galerie neznámý autor přidal k vystavovaným artefaktům, věnovala předtím kurátorka výstavy Michaela Šilpochová Krištofu Kinterovi. Originální výstava s mnoha zápůjčkami od institucí i soukromých sběratelů se sotva zopakuje. Trvalou vzpomínkou a svědectvím o ní zůstává katalog. A pro návštěvníky dernisáže se přidá i vzpomínka na příjemný letní podvečer v DOXu.

Text a foto: Soňa Šálková

Zprava Otto M. Urban a Michaela Šilpochová

Summary

If you missed the last chance to see the exhibition HOW CAN I HELP YOU? in the Prague Center of Contemporary Art DOX, you have bad luck. On Sunday, August 20, 2023, the so called „pharmacy of virtues and vices“ by artist Krištof Kintera, is over. Before the end of the successful exhibition, Dernisage and launch of the exhibition catalogue on Sunday, August 20, 2023 took place on the terrace below the Gulliver Airship at Poupětova 1, Prague 7 – Holešovice.

Autor společně s grafikem katalogu Krištofem Doležalem přitom pokřtili publikaci originálním způsobem. Použili k tomu tekutinu z plastové láhve od nemrznoucí kapaliny s nápisem „Nemrznoucí vášeň“.   Na snímku  kurátorka Michaela Šilpochová, Krištof Kintera, a grafik Kryštof Doležal.

The original show with many loans from institutions and private collectors can hardly be repeated. The catalog remains thus a lasting memory,

The post Pomyslný deník Krištofa Kintery v DOXu se definitivně zavřel, připomíná ho katalog appeared first on ARTmagazin.eu.

Věra Nováková, výstava v  DOXu,  foto© PetrSalek.com

Životní cesta malířky, sochařky a ilustrátorky Věry Novákové (*1928) nebyla vůbec jednoduchá. „Procházela jsem skoro celým 20. stoletím a zažila dva totalitní systémy – hitlerovský a stalinský. Čtyři roky po ukončení války jsem byla vyhozená z Akademie výtvarných umění, protože jsem se nehodila k budování socialistického ráje, což byla pravda“, říká letos 94-letá, stále vitální umělkyně během novinářské prohlídky své aktuální retrospektivy Via Vitae (Cesta života)  v Centru pro současné umění DOX. Sen o svobodném životě po válce se sice rozplynul, ale tvůrčí svobodu mimo oficiální výtvarnou scénu si Věra Nováková i její, režimem rovněž perzekuovaný, manžel – malíř Pavel Brázda zachovali po celý život. „Neměli jsme žádnou možnost vystavovat nebo prodávat.  Malíři potřebují nějakou odezvu, ale přežili jsme to“, dodává lakonicky. První větší výstavy se dočkala až v sedmdesáti letech. Za to se ve své tvorbě nemusela podřizovat žádným vnějším tlakům a mohla tvořit svobodně. Obrazy, kresby a plastiky Věry Novákové proto jasně dokládají nejen výjimečný výtvarný talent ale i hlubokou morální integritu autorky.
Kurátoři Andrea Šilpochová a Otto M. Urban neřadí díla na výstavě chronologicky ale podle témat, ke kterým se autorka ve své tvorbě stále vrací:

Věra Nováková, DOX,  foto© PetrSalek.com

člověk a smysl jeho existence, lidské soužití, vnímání dobra a zla v reakci na okolní dění. Styl a způsoby zpracování se přitom mění v návaznosti na vývoj výtvarného umění v dané době. Od úvodního autoportrétu z roku 1950 namalovaného ve stylu starých mistrů, přes idylické, téměř naivní obrázky se vzpomínkami na dětství, až po surrealistické zátiší s vlastní podobiznou v roztříštěném zrcátku z roku 1948; postupně se divákovi představují další formy výtvarného projevu výjimečné umělecké osobnosti. Vedle škádlivě realistických zobrazení manžela, portrétů blízkých přátel nebo lidsky vyznívajících hlav opice nebo krávy najednou překvapí plastické abstraktní obrazy slepované speciální technikou z kamínků a písku. Velkou roli v tvorbě Věry Novákové hrají písmena a slova. Obrazy a kresby se věnují hříčkám s jednotlivými písmeny a pokoušejí se najít souvislosti mezi významem slov a tvarem jejich počátečních písmen. Hry s tvary písmen se objevují i u plastik, např. Adam a Eva. Po ztrátě perspektivy v reálném světě našla útěchu v křesťanství. Ve svých obrazech a sochách s biblickými náměty opět hledá odpovědi na morální a existenciální otázky.

Závěrečná část výstavy prezentuje práce celkem 20 českých výtvarníků a dvou básníků, kteří touto cestou vzdávají hold mimořádné osobnosti české umělecké scény. Vystavená díla nevznikla speciálně pro aktuální výstavu, ale zúčastnění autoři je vybrali, protože v nich vidí určitou vazbu, které je spojuje s osobou a dílem Věry Novákové.

Výstava Věra Nováková: Via vitae bude v centru DOX k vidění do 16. října 2022

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

Summary
The life journey of the painter, sculptor and illustrator Věra Nováková (*1928) was not easy. „I went through almost the entire 20th century and experienced two totalitarian systems – Hitler’s and Stalin’s. Four years after the end of the war, I was expelled from the Academy of Fine Arts because I did not fit for building a socialist paradise, which was true“, says the 94-year-old still vital artist during the press preview through her current retrospective Věra Nováková: Via Vitae at the Center for contemporary art DOX. Věra Nováková maintained creative freedom outside the official art scene.Her first major exhibition took place after the Velvet Revolution, when she was already 70. The paintings, drawings and sculptures of Věra Nováková clearly demonstrate not only her exceptional artistic talent but also her intense moral integrity. Her work is focused on human being and the meaning of his/her existence, the perception of good and evil in response to the surrounding events. At the same time, the styles of her artistic expression  change in accordance with the development of visual arts at the given time. The exhibition is complemented by the work of contemporary Czech artists and poets as their tribute to the extraordinary artist and personality Věra Nováková.

The exhibition Věra Nováková: Via vitae will be on view at the Centre of the Contemporary Art DOX until October 16, 2022.

The post Věra Nováková: Výstava Via vitae, DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Kurátor Otto M. Urban       Moc, nemoc a bezmoc v současném umění, DOX,      foto© PetrSalek.com

Jak blízko k sobě má tvorba profesionálních umělců a lidí, kteří tvoří mimo oficiální uměleckou scénu spontánně z nutkavé potřeby a často trpí nějakou duševní poruchou, ukazuje aktuální výstava (Ne)moc v centru současného umění DOX. Výstava navazuje na dva přechozí výstavní projekty Vanitas a Nadějné vyhlídky a je závěrečným dílem tzv. pandemické trilogie. Z pohledu současné situace, kdy pandemie stále trvá a na Ukrajině zuří válka, jsou otázky moci a bezmoci velmi aktuální.

Práce celkem 41 autorů, z toho ze tří čtvrtin zápůjček ze zahraničí, tematizují patologii moci i sílu bezmoci. Skutečnost, že díla renomovaných výtvarníků jsou volně rozmístěna mezi pracemi autorů žijících ve svých subjektivních světech, záměrně rozostřuje hranice mezi normalitou a nemocí. Z našich renomovaných umělců jsou na výstavě k vidění práce Daniela Pešty, Jiřího Petrboka nebo Evy Koťátkové. Jedinečné ukázky tzv. art brut nebo také outsider art na výstavu zapůjčily renomované zahraniční galerie, např. rakouské Museum Gugging nebo Christian Berst art brut, Collection Bruno Decharme Galerie Arthur Borgnis  z Francie).

Hned v úvodu expozice jsou vystaveny malby osmdesátileté petrohradské výtvarnice Jeleny Osipové, která si svou účastí na protiválečných demonstracích vysloužila přezdívku Svědomí Petrohradu. Dopravit její ručně malované plakáty k nám nebylo jednoduché a dost riskantní.

Moc, nemoc a bezmoc v současném umění, DOX, foto© PetrSalek.com

Dominantním dílem výstavy je site-specifická instalace amerického tvůrce Jerryho Gretzingera s mapou, která je jen zlomkem jeho celoživotního díla – stále se rozrůstající obrovské mapy fiktivního území. Obdobně jako on se vytvářením map zabývá i nejmladší autor na výstavě Matěj Hošek (*2004), jehož skutečné i fiktivní dopravní mapy dokonce našly uplatnění v módní kolekci Autista pro Autisty.

Častým námětem vystavených děl jsou mocenské symboly – hákový kříž nebo srp a kladivo. Etablovaní umělci je používají v satirickém, groteskním kontextu, jako například italský výtvarník Maurizio Cattelan a jeho dílo Ave Maria – tři zvednuté paže připomínající nacistický pozdrav. Art brut autoři pak tyto symboly používají v subjektivně posunutém významu. „Zesměšňující pohled je společným jmenovatelem výstavy. Nejde o propagaci ale o výrazně provokativní postavení k tématu… V humorném nadhledu hledáme katarzi a v zesměšnění zbraň“ vysvětluje jedna z kurátorek výstavy Terezie Zemánková ze spolku ABCD.

Výstava (Ne)moc potrvá v centru DOX do 6. listopadu 2022

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

Summary

The current exhibition Power, Powerlessness and Illness in Contemporary Art shows how close can be work by ´professional artists´ and by people who create outside the official art scene spontaneously out of compulsive need often suffering from a mental disorder. The exhibition follows up on two previous exhibition projects, Vanitas and Great Expectations, and is so the final part of the so-called pandemic trilogy.

The works of a total of 41 authors, three quarters of which loans from abroad, thematize the pathology of power and the power of powerlessness. The fact that the works of renowned artists mingle with the works of authors living in their subjective worlds deliberately blurs the boundaries between normality and disease.

The exhibition Power, Powerlessness and Illness in Contemporary Art can be seen at the Centre of the Contemporary Art DOX until November 6, 2022.

Moc, nemoc a bezmoc v současném umění, DOX, foto© PetrSalek.com

The post Moc, nemoc a bezmoc v současném umění appeared first on ARTmagazin.eu.

Výstava Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com

Téma nové výstavy v centru DOX je dítě v současném českém umění. Expozice s názvem Nadějné vyhlídky je součástí tzv. pandemické trilogie a volně navazuje na předchozí projekt Vanitas. Stejná prostorová dispozice i architektonické řešení aktuální výstavy jasně svědčí o myšlenkovém propojení obou expozic. Obrazy, plastiky, fotografie a videa od celkem 40 tvůrců se však tentokrát místo smrtí a pomíjivostí zabývají tématikou počátku, zrození a raného dětství. Titul vyjadřující naději a očekávání, které obvykle s dětstvím spojujeme, trochu klame. Kurátor výstavy Otto M. Urban k tomu říká: „Není to výstava o idylickém dětství plném radosti. 40 různých přístupů a náhledů vytváří koláž, která dává někdy radostný a ironický, jindy vážný a melancholický obraz, který je obrazem nás samých než dětství, které si představujeme“.

Pro sledování Sférická prohlídky klikněte zde:            Foto: PetrSalek.com

Na výstavě se setkávají renomovaní umělci starší a střední generace, jako například Jan Švankmajer, Jaroslav Róna nebo Jiří Petrbok, s mladými tvůrci, kteří jsou na umělecké scéně krátkou dobu, ale již stačili na sebe upozornit. Zajímavé je, že práce umělců z různých generací se výrazově mnoho neodlišují. Návštěvníky čeká velmi pestrá a dynamicky uspořádaná přehlídka, která není členěná podle autorů, takže některé z nich lze potkat i vícekrát.

Otto.M. Urban – kurátor výstavy Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com

Podle kurátora Otto M. Urbana žádné dílo nevzniklo speciálně pro tento projekt, některá jsou dokonce staršího data, a přesto jsou všechna námětově velmi současná. Například momentálně aktuální téma masek lze najít na plátně Branná výchova od Jakuba Janovského z roku 2017, jenže se jedná o masky plynové. Nebo dnes velmi diskutovaná problematika genové manipulace inspirovala Milana Knížáka již na začátku 90. let, kdy vytvářel své Mutanty. Podobně předpověděl budoucí vývoj i sochař David Černý, když svá ikonická Miminka už v roce 1999 vybavil namísto obličejů čárovými kódy. Co se z dítěte může stát v dospělosti, tematizuje Siegried Herz svými přemalovanými fotografiemi dětí z Osvětimi, které konfrontuje s dětskou podobiznou Adolfa Hitlera. Osud dětských migrantů velmi působivě symbolizuje instalace Kateřiny Šedé 0 až 3 měsíce s vyrovnanými plovacími vestami pro miminka. Dětský vzdor nádherně ztvárnil Krištof Kintera v kinetické plastice Revolution, Velké plátno Big Bang od Daniela Pešty s právě narozeným dítětem vztahujícím ruce k zářící hvězdě může symbolizovat zázrak zrození i očekávání, které příchod na svět vyvolává. Sdělení lze samozřejmě vykládat různě. Výstava v Doxu totiž žádný význam dílům nepodsouvá, ani je nevysvětluje. To ponechává výhradně na divákovi. K divácké účasti na výstavě vyzývá ateliér Jířího Raitermana a Lucie Laitlové, který pod heslem „Vystavte své dětství na ledničku“ dává každému možnost zanechat vzkaz se vzpomínkou na dětství v kuchyni vybaveném nábytkem v nadživotní velikosti, jak ho může vnímat malé dítě.

Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com

Podobně jako předchozí výstava Vanitas doprovázejí Nadějné vyhlídky citáty. Ovšem na místo citací ze Starého zákona, které doprovázely Vanitas, jsou to v případě aktuální výstavy autentické výroky dětských účastníků edukačních programů centra DOX. Jako například: „Slyšíme, ale nemluvíme. To mluví někdo v nás“ (Mikuláš 5 let), „Děti jsou schopný všeho. Protože jsou člověk.“ (Maxmilian 10 let), anebo „Začátek je příprava na konec „(Oliver 7 let).

Výstavu Nadějné vyhlídky je možné navštívit v centru DOX do 24. dubna 2022.

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

Summary

The theme of the new exhibition at the DOX Center is Child in contemporary Czech art. The exhibition entitled Great Expectations is part of the so-called pandemic trilogy and is a free continuation of the previous Vanitas project. The same space and architecture of the current exhibition clearly testify to the spiritual connection of the two exhibitions. However instead of death and vanity, paintings, sculptures, photographs and videos created by 40 artists, this time deal with beginning, birth and early childhood. The title indicating hope and expectations that we usually associate with childhood is a bit misleading. The curator of the exhibition, Otto M. Urban, says: ´The show is not about an idyllic childhood full of joy. The 40 different approaches and insights create a collage that sometimes gives a joyful and ironic, sometimes serious and melancholic picture, which is a reflection of ourselves rather than the childhood we like to remember.´

The exhibition Great Expectations at the Centre of the Contemporary Art DOX can be seen until April 25, 2022.

The post Nadějné vyhlídky – záhady a úzkosti dětství na výstavě v centru DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Kurátor výstavy Otto M. Urban© PetrSalek.com

Kolem stovky děl autora, který si říká Siegfried Herz, prezentuje aktuální výstava v Centru současného umění DOX. „Není úplně obvyklé, aby se autor, jehož tvorba není vůbec známá, představil napoprvé s tak velkým souborem“, říká kurátor výstavy a historik umění Otto M. Urban. V roce 2015 ho zaujaly tři Herzovy malby na výstavě Skvělý nový svět. Trvalo téměř pět let, než se mu podařilo shlédnout další práce v umělcově bytě v Plzni, kde Herz již téměř deset let žije a tvoří v izolaci, ke které ho přiměly zdravotní důvody. „Dílo přitom nejen obstálo, ale ukázalo se, že je daleko zajímavější a silnější, než jsem očekával“, dodává Otto M. Urban.

Výstava, která je v DOXu připravená už od podzimu loňského roku, je velmi osobní výpovědí člověka, který nemá reálný styk se světem a sleduje náš hektický život z jiné perspektivy a s pochopitelným odstupem. Samota mu poskytuje klid a svobodu žít ve vlastním vnitřním světě. Inspiraci přitom hledá v hudbě, filmu, literatuře a filosofii. Jeho především ženské portréty jsou sondy do lidské duše. Expresivní tváře a figury

nepředstavují žádné konkrétní osoby, ale reprezentují stavy jako strach, melancholie, alkohol nebo trauma. Někdy se Herz inspiruje antikou a zobrazuje tragické hrdinky, jakými jsou například Empúsa nebo Medusa. Součástí výstavy je i soubor portrétů umělců, kteří Herze inspirovali a ovlivnili. Patří k nim francouzská spisovatelka Simone de Beauvoir, malíř Edvard Munch, filmoví režiséři Jean-Luc Godard nebo Fritz Lang a jeho film Metropolis z roku 1927 s hlavní představitelkou Brigitte Helm. Mezi Herzovými idoly lze však najít i popovou hvězdu Amandu Lear. Návštěvníka výstavy ohromí naléhavost a opravdovost projevu a také osobní rovina, kterou Herz ve svých obrazech otevírá. Jedno z mála pláten na výstavě má název Hrob a zobrazuje postel. Mnohé napovídá i Rodinný triptych z roku 2019. Autor pracuje ve volných cyklech, které se prolínají a ke kterým se po čase někdy vrací. „Jsou obrazovými deníky jeho života i snů, “ uvádí Otto.M.Urban v katalogu, který obsahuje širší výběr z umělcovy tvorby než ten, který je prezentovaný na výstavě.

Většina vystavených maleb jsou práce na papíře – akvarely nebo akryly kombinované s kávou, jejíž použití je pro Herze typické. Vytvořil si speciální techniku založenou na vymývání a kladení vrstev, kterou neprozrazuje. Je všestranně nadaný: kromě malby se zabývá i fotografií a hudbou, a také píše básně. V projekční místnosti v závěru výstavy se promítá záznam s premiérou Herzovy skladby Izolace, kterou napsal před několika lety pro sólové violoncello. Protože zdravotní problémy, obzvlášť během pandemie, neumožňují autorovi přímý kontakt s lidmi, prezentuje výstava rozhovor s ním formou audiovizuální eseje. Sestřihem z filmů a videí v ní umělec odpovídá vizuální formou na 10 otázek. Vzniklá obrazová koláž prolíná jeho díla s přímou inspirací z nějakého filmu.

Siegfried Herz: O lásce – první výstava utajeného malíře, foto© PetrSalek.com

Název výstavy O lásce může objasnit věta, kterou Siegfried Herz uvádí v katalogu: „Má tvorba je totiž také zároveň mojí jiskrou lásky k člověku, jehož podstatu nejlépe spatřuji ve chvílích krizí lidské duše, tedy v okamžicích, kdy se otevírá cosi podstatného, co je v běžném stavu schováváno někde za zdí. Věřím, že to co žijeme nyní, jsou, stejně jako před tisíci lety, časy lásky a bolesti.“

Výstava Siegfried Herz: O lásce je v centru DOX přístupná od středy do neděle, vždy od 12.00 do 18.00 hod. až do 19. září 2021.

Text: Soňa Šálková

Siegfried Herz – katalog k výstavě O lásce

Summary

Siegfried Herz – catalogue

Siegfried Herz: On Love

Around one hundred works by the author, who calls himself Siegfried Herz, have been presented in a current exhibition at the Center for Contemporary Art DOX.  The exhibition curator and art historian Otto M. Urban saw three Herz’s paintings at the Brave New World exhibition in 2015, but it took almost five more years before he managed to see further work in the artist’s apartment in Pilsen, where Herz has been living and working in isolation for almost ten years due to health problems. „Not only did the work succeed, but it turned out to be far more interesting and stronger than I expected,“ says Otto M. Urban.

Herz´s predominantly female portraits are probes into the human soul. Expressive faces and figures do not portray any specific persons but represent states of mind such as fear, melancholy, alcohol or trauma. Herz is sometimes inspired by antique heroines such as Empusa or Medusa. The exhibition also includes a set of portraits of artists who inspired and influenced him, e.g. the French writer Simone de Beauvoir, the painter Edvard Munch, film directors Jean-Luc Godard or Fritz Lang and his 1927 film Metropolis with leading actress Brigitte Helm.

Most of the exhibited paintings are works on paper – watercolors or acrylics combined with coffee, the use of which is typical for Herz.

The exhibition Siegfried Herz: On Love is open Wednesdays to Sundays, from 12.00 a.m.  to 6.00 p.m. and will last until September 19, 2021.

The post Siegfried Herz: O lásce – první výstava utajeného malíře appeared first on ARTmagazin.eu.

Otto M. Urban, kurátor výstavy, foto© PetrSalek.com

Vanitas se jako námět objevuje v umění již od rané renesance a nepřestává se projevovat v tvorbě umělců až do současnosti. Typickými náměty jsou zátiší s květinami jako alegorie stárnutí a pomíjivé krásy, anebo s lebkou, případně jinými kosterními ostatky jako symboly konečnosti a smrti. Současná výstava zachycuje toto nadčasové téma v novém pojetí i originálním zpracování. Zastoupeny jsou malby, grafiky, plastiky, instalace i konceptuální projekty. Některé práce vznikly speciálně pro tuto výstavu, jiné jsou již staršího data. Symbolický úvod do výstavy tvoří nástěnná instalace Paradise Lost, kterou z živých orchidejí vytvořil italský výtvarník Eugenio Percossi a která bude v průběhu trvání výstavy postupně vadnout.Foto© PetrSalek.com

Ať už je téma jakkoli vážné a pochmurné, výstava nevzbuzuje smutek ani beznaděj. Různorodé formy a přístupy, nápaditost a rozmanitost výtvarného ztvárnění vzbuzují údiv a nadšení nad komplexností a originalitou, s jakou je možné se k tématu vyjádřit. Socha obrovského vztyčeného ukazováčku Kryštofa Hoška anebo filigránské porcelánové figurky od Terezy Eisnerové, fotorealistické kytice od Jana Mikulky vedle abstraktních květin Daniela Pitína, surrealistické objekty Jana Švankmajera nebo série plastických kompozic rostlinných tvarů od Krištofa Kintery – diváka ohromí výběr technik, materiálů, rozměrů a stylů. Umístění výstavy do dvou podlaží navíc navozuje dvojí ladění. Větší část expozice v přízemí budovy obsahuje práce provokující větší barevností, hravostí i ironickým nadhledem. Intimnější prostor v horním patře je naopak klidnější a meditativnější. Obraz červeného srdce obklopeného barevnými květy od Jiřího Petrboka v první části výstavy a série černobílých obrazů lebek s vloženými nápisy ze židovských náhrobků od stejného autora na jejím konci ilustruje oba rozdílné přístupy. Závěr tak jednoznačně vyznívá v duchu biblického citátu o marnosti. Minimalistická fotografická zátiší Ivana Pinkavy, mramorová Smrt Amora od Matouše Háši inspirovaná fotografií syrského chlapce utonulého na cestě za svobodou, a tmavý olej Josefa Bolfa s  ohlížející se mužskou postavou uzavírají přehlídku, která nechce být depresivní, ale jen upozorňuje na to, že náš čas je vzácný, protože je omezený.

Kurátorem výstavy je Otto M. Urban. Výstavu v červnu doprovodí tištěný katalog.

Výstava je přístupná od středy do neděle, vždy od 12.00 do 18.00 hod. – předběžné trvání výstavy je do konce srpna 2021.

Text: Soňa Šálková, Foto: PetrSalek.com

The post Vanitas – biblické téma marnosti v pojetí současných českých umělců v centru DOX appeared first on ARTmagazin.eu.