Přemyslovci a jejich doba, výstava v Národním muzeu, foto: Petr Šálek

„Přemyslovci jsou dynastií, která stála u zrodu české státnosti, proměnila území v království a vtiskla českým zemím pevné místo v evropském prostoru.
Utvářela zásadním způsobem podobu naší země, města Prahy jako mocenského centra a ovlivnila prostor, ve kterém dodnes žijeme“, řekl na tiskové konferenci k zahájení výstavy generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Tisková konference, Přemyslovci a jejich doba, výstava v Národním muzeu, mluví generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, foto: Petr Šálek

Výstava vypráví přemyslovský příběh od jeho bájného počátku spojeného s legendou o kněžně Libuši a oráči Přemyslovi přes období významných přemyslovských vládců, kteří upevňovali moc rodu, napomáhali christianizaci a umožnili rozvoj obchodu, architektury, umění i řemesel.  Právě Přemyslovci již ve 13. století definovali síť královských i poddanských měst a městeček, ve kterých žijeme do dnešní doby. Tento odkaz panovnické dynastie Přemyslovců je jednou z věcí, které se výstava snaží připomenout.

Tisková konference, Přemyslovci a jejich doba, výstava v Národním muzeu, Palladium země české, 14. století, ikopie, foto: Petr Šálek

„Právě Přemyslovcům vděčíme za to, že Pražský hrad je nejdéle nepřetržitě sloužící sídlo hlavy státu na světě. Pražský hrad založil kníže Bořivoj před více než 1000 lety a jsme na toto dědictví patřičně hrdí. Každodenně se s ním setkáváme a pečujeme o něj,“ uvedl Pavel Vyhnánek, ředitel Správy Pražského hradu, který je partnerem výstavy.   Mezi více než 90 exponáty ze sbírek Pražského hradu jsou například vzácné textilie z tumby svaté Ludmily v bazilice sv. Jiří, pohřební klenoty Přemysla Otakara II nebo zlatý prsten Přemysla Otakara I.

Tisková konference, Přemyslovci a jejich doba, výstava v Národním muzeu, Hlavice sloupu z kostela sv. Mikuláše v Chebu, foto: Petr Šálek

K vidění jsou unikátní archeologické nálezy, zbraně, mince, šperky, písemné památky, liturgické i osobní předměty členů rodu. Expozice připomíná významné světce, kteří pocházejí z jejich řad a také důležité ženské příslušnice rodu. Připomíná i konflikty a záhady, které rod v jeho historii provázely. Expozice vypráví jejich historický příběh nejen soupisem dat, ale snaží se zasazovat dějiny české země do širších souvislostí.

Výstava Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba, nad kterou převzal záštitu prezident republiky Petr Pavel, bude v historické budově Národního muzea otevřena do 15.října 2026.

Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

Tisková konference, Přemyslovci a jejich doba, výstava v Národním muzeu, Svatováclavská koruna, 1344, foto: Petr Šálek

Summary

The National Museum’s largest exhibition project of this year follows the story of the ruling family which for more than four centuries influenced and co-created events in the Czech lands and in the European context. The exhibition The Přemyslids – A Ruling Dynasty and Its Age presents more than 900 unique historical objects from the collections of the National Museum in Prague and almost 70 other domestic and foreign institutions. It is to the Přemyslids that we owe the fact that Prague Castle is the longest continuously serving seat of a head of state in the world. Prague Castle was founded by Prince Bořivoj more than 1,000 years ago and we are rightly proud of this heritage,” says Pavel Vyhnánek, director of the Prague Castle Administration which is a partner of the exhibition.

The exhibition can be visited in the historic building of the National Museum in Prague until October 15, 2026.

The post Přemyslovci a jejich doba v Národním muzeu appeared first on ARTmagazin.eu.

 Stalo se tak v rámci české účasti k tématu Národní archeologické objevy, které na letošní rok vyhlásila Asociace veřejných evropských poštovních operátorů PostEurop. Známky s oficiálním logem Europa se vydávají již od roku 1956 jako připomínka společných dějin a kultury. 

Malíř Leoš Suchan. Foto©Petr Šálek

Předlohou pro známku byla klasická olejomalba na dřevěné destičce od malíře Leoše Suchana, která byla jeho prvním návrhem na známku. Vzácný artefakt na ní umístil do stylizované vitríny jako symbolu muzejního výstavnictví. Duchovní rozměr exponátu naznačuje modrá obloha, která motiv obklopuje a dodává mu iluzi hloubky. 

Součástí emise je i obálka prvního dne vydání (FDC), jejímž námětem je bronzový nánožník z Plaňan jako další příklad keltské kultury na českém území. Známku v nominální hodnotě 48 Kč vydává Česká pošta v jediném nákladu 60 tisíc kusů. Bude možné ji zakoupit od 7. května 2025.  Definitivní podobu známky představil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš v kupoli historické budovy NM.

Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea, Martina Ivanová, ředitelka sítě České pošty a malíř Leoš Suchan.  Foto© Petr Šálek

Hlava Kelta i bronzový nánožník budou součástí nové expozice Lidé, která se veřejnosti otevře v druhé polovině tohoto roku. Stane se tak jednou z nejvýznamnějších expozic na světě věnovanou člověku a bude vyprávět poutavý příběh člověka a jeho předchůdců a pravěkých dějin.

Malíř Leoš Suchan, Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea a Martina Ivanová, ředitelka sítě České pošty. Foto© Petr Šálek

Pohled z kupole Národniho muzea. Foto© PetrSalek.com

Summary

A rare exhibit of the National Museum, the marl head of a Celt, has become the motif of a new postage stamp. The stamp, based on the painter’s design, is being issued by the Czech Post on 7.5. 2025

The post Hlava Kelta ze sbírek Národního muzea na nové poštovní známce  appeared first on ARTmagazin.eu.

Národní muzeum.

Unikátní výstava v historické budově Národního muzea je věnovaná mimořádné osobnosti světových dějin – slavnému zakladateli Velké mongolské říše a obávanému dobyvateli, jehož vojska se v13.století dostala z Asie až do Evropy.

Hrobové plastiky, 6-8. století

Rozsáhlá expozice Čingischán je společným projektem českého Národního Muzea v Praze a mongolského Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru. Víc než 260 exponátů se nesoustředí pouze na období Čingischánova života (1162-1237) a jeho potomků v druhé největší říši v dějinách lidstva s rozlohou jedné pětiny světové souše. Výstava také přibližuje historii Čingischánových předchůdců: Turkických kmenů a asijských Hunů, kteří žili na rozsáhlých pláních Střední Asie již od 3. století před naším letopočtem. Ustálenou představu o nelítostných nájezdnících a uchvatitelích výstava rozšiřuje doklady o jejich schopnostech na poli vedení státu, obchodu, řemesel a kultury. Mezi exponáty se najdou vzácné součásti jezdeckého vybavení,

Dřevěné sedlo na koně – nejvzácnější exponát na výstavě z období 1264-1300

zbraně, šperky, rituální předměty nebo keramika. Vedle málokdy prezentovaných předmětů ze sbírek Náprstkova muzea jsou na výstavě vysoce cenné mongolské zápůjčky, patřící ke světovému kulturnímu dědictví.

Výstavu 11.března 2025 slavnostně zahájili vrcholní představitelé obou zemí. Záštitu nad ní převzali český prezidenti Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnaagiin Chuürelsüch.

Generální ředitel Národního muzea Čingischán Chuluun Sampildondov a ředitel Národního muzea Michal Lukeš podepsali smlouvu o další vzájemné spolupráci

Spolupráce obou zemí v oblasti archeologie, antropologie a historie má dlouhou tradici. Již v roce 1958 čeští archeologové pod vedením Lumíra Isla prováděli výzkum na území Mongolska. Některé předměty na výstavě, například kamenná stéla s reliéfem, pocházejí z této výpravy a staly se součástí sbírek Náprstkova muzea.

„Výstava Čingischán je prvním z velkých světových projektů, které letos představíme v Národním muzeu“, řekl při zahájení výstavy ředitel NM Michal Lukeš.

Prezident republiky Petr Pavel, ředitel Národního muzea Michal Lukeš a ředitel Náprstkova muzea Zdeněk Šámal při zahájení výstavy Čingischán

Výstavu, kterou doplní celá řada doprovodných akcí, je možné navštívit v Národním muzeu do 22.června 2022.

Postroj na koně, 19. století, Náprstkovo muzeum

Text: Soňa Šálková,  Foto© Petr Šálek

Summary

A unique exhibition in the historic building of the National Museum is dedicated to an extraordinary figure of the world history – the famous founder of the Great Mongol Empire and the feared conqueror, whose troops reached from Asia to Europe in the 13th century. The extensive exhibition Chinggis Khan is a joint project of the Czech National Museum Prague and the Mongolian National Museum of Chinggis Khan. More than 260 valuable exhibits focus not only on the period of Chinggis Khan´s life (1162-1237) and his descendants in the second largest empire in the history of mankind, covering one fifth of the world’s land area. Among the exhibits rare pieces of equestrian equipment, weapons, jewelry, ritual objects and ceramics can be found.        The exhibition, which will be complemented by a number of accompanying events, can be visited at the National Museum until June 22, 2022.

The post Čingischán – mocný vládce a válečník na návštěvě v Praze appeared first on ARTmagazin.eu.

Virtuální prohlídka od sklepa po půdu. Sférická prohídka,  foto© PetrSalek.com

Od znovuotevření proběhlo v historické budově již několik velkých výstav a postupně se zpřístupňují stálé expozice v novém pojetí. Zajímavou výjimku představuje mineralogická expozice, která zůstala ve své původní podobě z konce 19. století.

Zajímavou výjimku představuje mineralogická expozice, která zůstala ve své původní podobě z konce 19. století. Foto© PetrSalek.com

Velkým ulehčením pro návštěvníky i pracovníky muzea bylo i nedávné propojení historické stavby podzemním tunelem se sousední mladší, ale architektonicky neméně zajímavou budovou bývalého Národního shromáždění.

Prohlídku historické budovy spojenou s procházkou po stopách významných osobností z historie instituce, seznámením s budovami patřícími k Národnímu muzeu, zajímavostmi o původu některých sbírek a výběrem aktuálních témat, nabízí nově otevřená stálá výstava s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Symbolické pojítko široce koncipované výstavy představují původní historické vitríny z tmavého exotického dřeva vyrobené podle návrhu samotného architekta neorenesanční budovy Josefa Schulze (1840 – 1917). 25 prachotěsných vitrín s důmyslným zamykáním skrývá celkem 65 témat a 297 předmětů. Vzácné, někdy neobvyklé až bizarní exponáty poskytují informace o všech pěti složkách Národního muzea: o Historickém, Přírodovědném a Náprstkově muzeu, o knihovně a Muzeu hudby.

Jiřina Dašková u jedné z historických vitrín. Foto© Soňa Šálková

Začátek výstavy v suterénu budovy je věnován osobnostem, které se zasloužily o vznik a rozvoj naší největší muzejní instituce. Jsou mezi nimi známí velikáni jako František Palacký, Jan Evangelista Purkyně nebo již zmiňovaný Josef Schulz, ale nechybí ani méně známá jména, jako například knihovník Bohumír Lifka (1900-1987), jehož zásluhou zůstaly po roce 1948 zámecké knihovny zachovány jako celky, Emil Axman (1887- 1949), skladatel a krátce ředitel Národního muzea, který založil hudební oddělení muzea nebo Anna Náprstková (1788 – 1873), která díky svému podnikatelskému talentu podporovala činnost svého manžela Vojtěcha Náprstka a stála u zrodu několika muzejních sbírek.

National Museum, foto© Soňa Šálková

Výstava pokračuje v prvním patře, kam se vystoupá po hlavním schodišti monumentální centrální dvorany s prosvětleným stropem. Dvoranu s čtyřkřídlým schodištěm a podestou obklopují galerie prvního a druhého podlaží. Směrem k hlavnímu průčelí budovy se nachází srdce celé budovy Panteon se sochami a bustami významných osobností a obnovenými nástěnnými malbami umělců generace Národního divadla. Několik historických vitrín umístěných na ochozu dvorany je věnováno budovám patřícím k Národnímu muzeu, kterých je celkem 15.

O patro výš se výstava zaměřuje na původ a vznik některých významných sbírek, které patří do fondu Národního muzea. Je tu zmíněn například tzv. Poklad císaře Maximiliána s celkem 1250 uměleckými a osobními předměty, které z Mexika přivezl císařův lékař a lékárník František Kaska, nebo tzv. Pachlova sbírka středověkých, především husitských artefaktů, na jejímž nákupu se podílela i veřejná sbírka.

Vitríny v nejvyšším podlaží budovy jsou věnovány některým aktuálním projektům Národního muzea, ke kterým patří např. digitalizace sbírek, archeologický výzkum v Súdánu nebo spolupráce s Českým olympijským výborem. Odtud již návštěvníci mohou vystoupat do nově zpřístupněné kupole s neuvěřitelnou vyhlídkou nejen na sousední Václavské náměstí ale na celé hlavní město. 

Výstava Muzeum od sklepa po půdu má také dětskou linku se zábavnou interaktivní pátrací hrou pro rodiny s dětmi podle brožury, kterou dostanou při koupi vstupenky.

Text: Soňa Šálková

Summary

The landmark of Wenceslas Square – the historic building of the National Museum – has been reopened to the public 2019 after a demanding general reconstruction. The building has not only been restored to its original splendour, but its exhibition space has been expanded and the introduction of new technologies has improved the presentation possibilities and visitor´s comfort. The sculptural decoration and the names of 72 men who influenced Czech history, written in golden letters, can be once again seen on the restored façade. The main and four side cupolas were resurfaced, and the two inner courtyards have been roofed. The surroundings of the museum have also improved. More than 100,000 new plants have been planted in the adjacent Čelakovský sady (Čelakovský Park).

Since the reopening, several major exhibitions have already been held in the historic building and the permanent exhibitions are gradually being re-established in a new design. An interesting exception is the mineralogical exhibition, which remains in its original form from the end of the 19th century. The recent connection of the historic building through an underground tunnel to the neighbouring younger but architecturally equally interesting former National Assembly building was a great relief for visitors and museum staff.

A tour of the historic building combined with a walk in the footsteps of important figures from the history of the institution, introduction of buildings belonging to the National Museum, interesting facts about the origins of some of the numerous collections and a selection of current topics is offered by the newly opened permanent exhibition entitled Museum from Basement to Attic.

After viewing the exhibition, visitors can ascend to the newly opened Main Cupola with an incredible view not only to the neighbouring Wenceslas Square but around the entire Prague. 

The exhibit also has a children’s line with an interactive exploration game for families with children.

The post Poznejte „Národní muzeum od sklepa až po půdu“ appeared first on ARTmagazin.eu.

Například Národní muzeum snížilo cenu vstupenek až do 15. června 2020 o 50 %. V pondělí 18. května 2020 pak bude po celý den vstup do všech objektů Národního muzea dokonce zcela zdarma.  Na toto datum totiž připadá Mezinárodní den muzeí, který již od roku 1977 upozorňuje na význam muzeí pro rozvoj a vzdělávání společnosti.

Národní muzeum, ilustrační foto, dvorana, foto: Petr Šálek

Téma letošního Mezinárodního dne muzeí zní:  Muzea za rovnost: rozmanitost a začleňování. Posilování rozmanitosti a začleňování v našich kulturních institucích chce zdůraznit otevřenost a význam muzeí pro všechny lidi bez ohledu na jejich původ nebo osobní zázemí.

V pondělí 18. května 2020 tak bude možné zdarma navštívit tyto objekty a výstavy:

Historickou budovu Národního muzea s výstavami Sametová revoluce: Říká se jí sametová, Labyrint informací a ráj tisku a Tajný život sbírek.

Ilustrační fotografická sférická prohlídka v Národním muzeu z výstavy Tutanchamon RealExperience  (21. 8. 2019 – 2. 2. 2020), foto: PetrSalek.com

České muzeum hudby se stálou expozicí Člověk – nástroj – hudba a výstavami Import / Export / Rock´n´roll a Miloň Novotný – Fotograf a hudba a Hudebníci očima fotografa.

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur s výstavami Doma na Sibiři, Na březích Nilu, Kamské řemeslnice z Číny a Svět ve vitríně a se stálými expozicemi Kultury Austrálie a Oceánie a Vojta Náprstek.

Národopisné muzeum se stálými expozicemi Česká lidová kultura a Tradiční lidová kultura dotykem a s výstavou Století trampingu.

Národní památník na Vítkově s výstavami Otto Matoušek: Kresby z koncentráku a Za volební právo žen! a se stálými expozicemi Laboratoř moci a Křižovatky české a československé státnosti.

Muzeum Antonína Dvořáka s výstavou Antonín Dvořák: Inspirace přírodou a stálou expozicí Cesty Antonína Dvořáka.

Muzeum Bedřicha Smetany s výstavou Nevěsta prodaná do ciziny a stálou expozicí Bedřich Smetana (1824 – 1884).

Lapidárium Národního muzea se stálou expozicí Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století.

Muzeum české loutky a cirkusu – Prachatice se stálou expozicí Expozice české loutky a cirkusu.

Památník Jana Palacha ve Všetatech s historickou expozicí.

Veškerá hygienická opatření a bližší informace o jednotlivých objektech naleznete

na webových stránkách Národního muzea www.nm.cz.

The post Národní muzeum oslaví Mezinárodní den muzeí volným vstupem do všech svých objektů appeared first on ARTmagazin.eu.

První ochutnávku nevšedního diváckého zážitku nabídne již vstup do expozice. Návštěvníci vybavení sluchátky zhlédnou obrazový úvod na velkoplošném plátně doprovázený průvodním slovem a originální hudbou. Pak se otevřou dveře do sálu s autentickými sbírkovými předměty. Vchod střeží jedinečná socha mladého faraona – zápůjčka z Musea August Kestner, někdy označovaná jako „Hannoverský Amon“. Následuje přehlídka originálních starověkých předmětů, pocházejících např. z lokality u Dér el-Mediny, na jejímž archeologickém průzkumu se podílel přední český egyptolog Jaroslav Černý. Pohřební lůžko, popsané vápencové úštěpky „ostraka“ nebo bohatě zdobená rakev s mumií ženy – skutečné historické exponáty, které si divák může prohlédnout „v reálu“, než se znovu vnoří do virtuální reality.

Na stěnách rozměrné obdélníkové místnosti se odvíjí příběh anglického archeologa Howarda Cartera, který ve stokrát překopaném Údolí králů v roce 1922 objevil skrytou Tutanchamonovu hrobku. Našel v ní nedotčený sarkofág s mumií mladého panovníka i obrovský počet nesmírně cenných předmětů, které měly zesnulého doprovázet na jeho posmrtné cestě. Kombinace černobílých dokumentárních záběrů spolu s  barevnými fotografiemi artefaktů, hranou sekvencí a zvukem vyvolá silný zážitek. Další místnost ve tvaru spirály se zaměřuje na to, jak si starověcí Egypťané představovali faraonovu pouť do záhrobí a jeho posmrtný život. I tato audiovizuální instalace je velmi působivá, diváka doslova obklopí a vtáhne do děje.

Závěrečný sál výstavy vzdává hold velkému českému vědci a egyptologovi Jaroslavu Černému (1898-1970), od jehož úmrtí v příštím roce uplyne 50 let. Autorem této části výstavy je Pavel Onderka z Národního muzea, který letos zároveň vydal knihu o osobnosti a osudech tohoto velikána československé egyptologie.

Výstava je dalším příspěvkem k výročí 100 let české egyptologie. Letošní jubileum připomínají již probíhající expozice Na březích Nilu v Náprstkově muzeu a Mezi Prahou a Káhirou v Karolinu. Vyvrcholením oslav významného výročí bude v příštím roce plánovaná výpravná výstava Sluneční králové, která do Prahy přinese vzácné exponáty z egyptských sbírek.

Výstava TutanchamonRealExperience bude v Praze k vidění do 31.ledna 2020. Potom se přestěhuje do Milána a pak se vydá na cestu i do dalších destinací.

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

Prohlédněte si výstavu 360 sférickou procházkou, cestu vám ukáží šipky.

The post Výstava Tutanchamon RealExperience spojuje umění, historii a archeologii v jedinečný zážitek appeared first on ARTmagazin.eu.

Národní muzeum, foto: Petr Šálek

Historická budova Národního muzea se po rekonstrukce postupně dále otvírá návštěvníkům. Její symbol a nejznámější exponát, obrovská kostra kytovce plejtváka myšoka je předmětem malé výstavy, kterou muzeum zpřístupňuje v květnu. Výstava nabídne nejen informace o historii a přesných rozměrech pozůstatků druhého největšího tvora planety, ale i pohled do sálu, kde je kostra umístěna. Během léta budou návštěvníci mít možnost sledovat, jak na vzácném exponátu, který je ve sbírkách Národního muzea již 130 let, postupně probíhají závěrečné restaurátorské a konzervátorské práce před definitivním zpřístupněním sálu.

Národní muzeum, dvorana, foto: Petr Šálek

1.května 2019 v 9 hodin večer pak bude slavnostně spuštěna i zrekonstruovaná kašna před hlavním schodištěm čelní fasády historické budovy. Dynamicky řízené osvětlení, které mohla veřejnost poprvé sledovat vloni 28.října při oslavách 100.výročí Československa, bude tak každý večer od 21.00 hod. vždy v půlhodinových intervalech oživovat pohled na večerně osvětlené muzeum.

Národní muzeum, foto: Petr Šálek

Májovým dárkem Národního muzea je i nabídka, že v ceně vstupenek do Historické budovy je současně obsažen i vstup do osmi dalších pražských objektů Národního muzea a jejich stálých i časově vymezených expozic.

Národní muzeum, foto PetrSalek.com

Jedná se zejména o sousední Novou budovu Národního muzea, kde probíhá výstava Keltové.

Rekonstrukce keltských oděvů, foto: Petr Šálek

Další objekty jsou: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, České muzeum hudby, Národopisné muzeum v Kinského zahradě, Národní památník na Vítkově, Lapidárium a obě muzea Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany.

Vstupenky do všech devíti objektů (plné vstupné: 260,- snížené: 170,- a rodinné: 440,- Kč) mají 5-denní platnost.

The post Národní muzeum nabízí v květnu 2019 plejtváka a volné vstupenky appeared first on ARTmagazin.eu.

Historická budova Národního muzea – nesporná dominanta Václavského náměstí a jedna z nejvýznamnějších staveb Prahy po 42 měsících opět přivítá veřejnost. Klenot obrozenecké architektury a celonárodní kulturní památka prošla náročnou generální rekonstrukcí, která jí nejenom navrací původní lesk, ale současně ji dostává na technologickou úroveň 21. století. Muzeum bude po rekonstrukci určeno výhradně návštěvníkům, tzn. bude bez depozitářů a kanceláří a výstavní plocha se tak rozšíří o 30%.  Za 120 let své existence stavba prakticky nebyla opravována a značně chátrala. Fasádu navíc poškodily dva vojenské útoky v letech 1945 a 1968. Mnoho specialistů na zčásti již zaniklá umělecká řemesla za dohledu památkářů obnovilo vnějšek i vnitřek budovy do posledního detailu. Stopy po výstřelech na průčelí budovy teď naznačují jen místa s mírně odlišnou barevností. Okolí budovy i čelní fontána dostaly nové povrchy a nová je i zahradní úprava.

Přestože ještě nejsou všechny práce zcela uzavřeny, otevírá se budova částečně veřejnosti a u příležitosti 100.výročí vzniku Československé republiky mají návštěvníci od 28.října 2018 až do konce tohoto roku zdarma přístup do zrekonstruovaného vestibulu se schodištěm a do prostoru panteonu s obnovenými nástěnnými malbami a bohatou sochařskou výzdobou. Zároveň mohou v přízemí budovy shlédnout dvě unikátní expozice.

Národní muzeum, dvorana, foto: Petr Šálek

Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava připomíná historické okamžiky z 20.století dnešních dvou samostatných států. Na tomto projektu spolupracovaly dvě zásadní muzejní instituce: české Národní muzeum a Slovenské národné múzeum. Autorům výstavy se podařilo zapůjčit originální dokumenty spojené se vznikem ale i zánikem společného státu (Pittsburská dohoda, Mnichovská dohoda). Na příkladu 1200 dalších exponátů se pokusili zmapovat historické milníky i běžný život v Československu. Výstava, která byla od dubna do září 2018 s velkým úspěchem instalována na Bratislavském hradu, přichází nyní do Prahy a je mimořádnou příležitostí k ohlédnutí se a vyhodnocení, co se v minulosti podařilo a čeho bychom se měli v budoucnosti raději vyvarovat.

Ke znovuotevření ale současně i ke  200. výročí Národního muzea vznikla výstava nazvaná 2 x100. Na příkladu 200 nejvzácnějších a nejzajímavějších exponátů představuje Národní muzeum své sbírky. Jsou zde zastoupeny historické, přírodovědné a umělecké předměty z Čech i celého světa. Výběr z 20 miliónů celkového rozsahu sbírek se pokouší hledat zajímavé souvislosti a příběhy mezi jednotlivými exponáty. Divácky výjimečně přitažlivá výstava je koncipována do tematických okruhů, které mohou zahrnovat předměty z odlišných oborů a období. Vedle zásadních exponátů jsou zastoupeny i opravdové kuriozity, některé jsou vystaveny poprvé. Kapitola „Noty a melodie“ např. obsahuje pravé housle Stradivárky z roku 1729 nebo autograf partitury Dvořákovy kantáty Stabat Mater, pod názvem „Křehké i věčné“ může divák obdivovat římskou kopii helénské Venuše ze 2.století n.l., svatební šaty Napoleonovy manželky z roku 1810 vedle vzácné křemičité houby z Japonska z 19.století.

V průběhu příštího roku se postupně zpřístupní další sály a nové stálé i dočasné expozice. Do muzea se vrátí slavná velryba i mamut, otevřou se i nově zastřešené dvorany a podzemní spojovací chodba spojí historickou budovu se sousední Novou budovou NM. Pak se Národní muzeum definitivně a v plném rozsahu vrátí ke své roli přední vědecké a osvětové instituce v duchu záměru svých zakladatelů z 19. století.

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

The post Zrekonstruovaná historická budova Národního muzea se otevírá pro veřejnost appeared first on ARTmagazin.eu.

Výstava obsahuje několik stovek unikátních exponátů z archeologických sbírek Národního muzea a dalších asi 30 institucí, přičemž některé z nich veřejnost může vidět poprvé.   Expozice, která má široký chronologický záběr, přináší fragmenty originálních předmětů, tak jak je našli archeologové, a současně i repliky některých z nich, které ukazují jejich původní podobu.  Výpravné rekonstrukce umožňují návštěvníkům představit si, jak vypadal vnitřek keltského obydlí nebo výroba jejich keramiky. Výstava má dvě základní části: část duchovní spojenou zejména s pohřební kulturou této civilizace a část materiální kultury, která je spojená s každodenním životem.

Národní muzeum, výstava Keltové, 2018 Foto: PetrSalek.com #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA

V období starší doby železné se keltské kmeny usadili v blízkosti solných dolů u Hallstadtu  na území dnešního Rakouska a odtud se rozšířily i na naše území. Pro tuto halštatskou kulturu jsou typické keramické nádoby a bronzové šperky s osobitým geometrickým vzorem, které jsou na výstavě bohatě zastoupeny. Nejzajímavější exponáty z tohoto období jsou dva keltské hroby s bohatou výbavou, která měla příslušníkům tehdejší elity zajistit nerušený život po smrti, ke kterému kromě zbraní a obětních nádob patřily i koňské postroje a vozy.  V pozdější, tzv. laténském období okolo 5.stol. př. n. l. se umělecký projev Keltů pod středomořským vlivem mění a soustředí se na zvířecí a rostlinné motivy. O duchovním životě Keltů svědčí několik obětních pokladů (depotů) cenných mincí nebo bronzových spon, které byly na našem území nalezeny. Na výstavě nechybí ani náš nejznámější exponát keltského umění – opuková hlava druida z Mšeckých Žehrovic.

Národní muzeum,výstava Keltové, 2018 Foto:PetrSalek.com #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA

Moderní vědecké metody pak umožnily rekonstruovat z kosterních nálezů přibližnou podobu keltského muže, který se téměř neliší od dnešního člověka. Výstava musí každého přesvědčit o tom, že Keltové byli velmi schopní a inteligentní lidé, kteří uměli přejímat pokročilejší podněty z antického světa, a přetvářet je do vlastní podoby. Byli to velmi zruční řemeslníci a obchodníci, uměli chovat dobytek a obdělávat půdu. Postupně zakládali rozsáhlá hradiště a specializovali se na určité druhy výroby a obchodu. Např. hradiště Závist na strategickém místě nad soutokem Vltavy a Berounky patří k těm nejvýznamnějším u nás. Procházku po této lokalitě v její pravděpodobné podobě umožňuje návštěvníkům obrazová rekonstrukce na dotykové obrazovce.

Výstava, která je určena jak zasvěcenému tak laickému publiku, jasně dokládá, že Keltové zanechali na našem území zásadní stopy a bezesporu významně ovlivnili náš kulturní a společenský vývoj.

Národní muzeum, výstava Keltové, 2018, Foto: PetrSalek.com #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA

Výstavu v Nové budově Národního muzea je možné shlédnout do 24.2.2019.

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

The post Keltové a jejich stopy na našem území ožívají v Národním muzeu appeared first on ARTmagazin.eu.