Architekt Jože Plečnik a jeho stopy na Pražském Hradě

Petr Šálek — Sun, 10 Jul 2022 16:53:03 +0000

Jože Plečnik (1872—1957), foto© PetrSalek.com

Sférická prohlídka zde

Letošní stopadesáté výročí narození slovinského architekta Jože Plečnika (1872—1957) připomíná výstava v Tereziánském křídle Starého královského paláce a informační panely rozmístěné u jednotlivých Plečnikových realizací v zahradách a nádvořích Pražského hradu.

Interiérová část výstavy obsahuje modely realizovaných i zamýšlených architektonických prvků, dokumenty, dobové fotografie a informace o životě a díle Jože Plečnika od dob studií na vídeňské akademii a profesních začátků po vrcholné tvůrčí období s významnými realizacemi. Expozice mapuje architektův vývoj směřující od secesních křivek postupně ke kubizujícím tvarům, které inspirovaly Pavla Jonáka a Josefa Gočára ke vzniku českého kubismu, až po vznik charakteristického plečnikovského stylu spojujícího moderní architekturu s prvky starověkých staveb. V expozici je i model reprezentativního bytu prvního československého prezidenta Tomáše Garigue Masaryka, který už v původní podobě neexistuje. Součástí vnitřní výstavy jsou i velkoformátové fotografie slovinského fotografa Saši Fuise (*1961) s originálními záběry významné stavby od Josifa Plečnika – Národní a univerzitní knihovně v Lublani.

Jože Plečnik (1872—1957), model býčího schodiště, foto© PetrSalek.com

Jože Plečnika do Prahy přivedlo jeho celoživotní přátelství se spolužákem z vídeňské akademie Janem Kotěrou. 10 let zde vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole a mnoho z jeho celkem 50 žáků pak významně přispělo k rozvoji české a slovenské moderní architektury. Klíčové období jeho působení u nás nastalo začátkem 20. let minulého století, kdy ho první československý prezident Tomáš Garigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. Jeho úkolem bylo – po letech chátrání a zapomenutí – vytvořit centrální místo důstojné reprezentace nového československého státu. Díky velkému porozumění pro rozložení a historii rozsáhlého areálu se stavbami z rozdílných období a stylů se Plečnikovi podařilo vytvořit velmi reprezentativní a harmonický celek. Pražský hrad si tak zachoval prvky historického sídla českých knížat a králů a díky Plečnikovým úpravám vyhověl i nárokům na funkčnost a reprezentaci sídla hlavy státu. Vzniklo tak místo, které všichni známe a obdivujeme, aniž bychom si vždy uvědomovali jednotlivé Plečnikovy zásahy.

Venkovní panely poukazují na konkrétní Plečnikovy realizace na území Pražského hradu. První nádvoří jako místo přijímání státních návštěv nechal architekt vydláždit monumentální žulovou dlažbou a po obou stranách raně barokní Matyášovy brány umístil dva 25 metrové dřevěné stožáry. Slavnostní sloupová síň se dvěma patry sloupů s antickými hlavicemi se stala důstojným vstupem do reprezentačních prostor. I na dalších místech se Plečnik nebál propojit prvky moderní architektury s historickými částmi Pražského hradu. Na třetí nádvoří umístil gotickou bronzovou sochu sv. Jiří na nový dioritový sokl s kruhovou balustrádou. Slavné Býčí schodiště mělo praktickou funkci v posílení statiky a v propojení třetího nádvoří s Jižními zahradami. Zároveň však vyniká svou dekorativností se vstupním baldachýnem s býky nebo sloupem s iónskou hlavicí. Panely poukazují i na méně známé Plečnikovy realizace, např. Plečnikovu lávku směrem k Prašnému mostu nebo Masarykovu vyhlídku v Jelením příkopu.

Výstava Jože Plečnik na Pražském Hradě je volně přístupná po celé léto až do 30. října 2022.

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

Summary
This year’s 150th anniversary of the birth of the Slovenian architect Joseph Plečnik (1872—1957) is commemorated by an exhibition in the Teresian Wing of the Old Royal Palace as well as by information panels located near Plečnik’s individual projects in the gardens and courtyards of the Prague Castle.

Joseph Plečnik was teaching at the Prague School of Arts and Crafts over 10 years and many of his 50 students contributed to the development of Czech and Slovak modern architecture significantly. The key period of his work in our country was at the beginning of the nineteen twenties when the first Czechoslovak president Tomáš Garigue Masaryk appointed him architect of Prague Castle. His task was to create a place worthy of the representation of the new Czechoslovak state. Thanks to a great understanding of the layout and history of the extensive area with buildings from different periods and styles, Plečnik managed to create a very representative and harmonious whole. The interior part of the exhibition contains models, documents, photographs and information about the life and work of Joseph Plečnik. The outdoor panels point to Plečnik’s specific realizations on the territory of Prague Castle.

The Joseph Plečnik exhibition is freely accessible until October 30, 2022.

The post Architekt Jože Plečnik a jeho stopy na Pražském Hradě appeared first on ARTmagazin.eu.

Jiří Příhoda – 8 orlích hlav ve dvoraně Rudolfina

Petr Šálek — Thu, 07 Jul 2022 15:31:19 +0000

Dosud největší přehlídka tvorby výtvarníka Jiřího Příhody VOID v Galerii Rudolfinum je konečně kompletní. K v dubnu letošního roku nainstalovaným pěti velkoformátovým objektům na hranici architektury a výtvarného umění přibyl v červnu soubor 8 napodobenin obrovských chrličů ve tvaru orlích hlav. Předlohou pro tyto plastiky byly ocelové orlí hlavy umístěné na slavném newyorkském mrakodrapu Chrysler Building. Budovu z roku 1930, kterou navrhl architekt William Van Alen pro Waltera P. Chryslera ve stylu art deco, zdobí ocelové hlavy orlů po vzoru chrličů z gotických katedrál. Umístění hlav ve výšce 61. patra budovy neumožňuje prohlédnout si orlí sochy detailně. To přivedlo Jiřího Příhodu na myšlenku vytvořit repliky hlav v měřítku 1:1 a umístit je do interiéru, kde by se daly pohodlně prohlížet. První takové orlí hlavy vytvořil Jiří Příhoda již v 90. letech. Pro svou aktuální výstavu pak projekt rozšířil na kompletní počet osmi chrličů pro dvoranu Galerie Rudolfinum. Podle data prvotního nápadu během návštěvy Jiřího Příhody v New Yorku v roce 1993 mají všechny orlí plastiky společný název, kterým je datum v US-formátu 08.23.1993. Velké objekty vytvořené z olověného plechu a laminátu jsou podobně jako na věži Chrysler Building umístěny v rozích dvorany s jednou odchylkou. Jedna hlava se z místa vedle svého dvojčete vznesla na odpočivadlo jednoho křídla schodiště vedoucího k výstavním prostorám. Identickým rozměrům soch nahrává i rozloha dvorany Rudolfina, která má shodou okolností stejný půdorys jako věž newyorského mrakodrapu.

K výstavě je k dispozici i katalog s fotografiemi Martina Poláka a úvodním textem kurátora výstavy a ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy a esejemi od historika umění a architektury Christophera Longa z University of Texas v Austinu a od historika umění Filipa Šenka.

Výstavu Jiří Příhoda VOID, je možné navštívit v Galerii Rudolfinum do 28. srpna 2022.

Summary
So far, the biggest exhibition of the work of the artist Jiří Příhoda VOID in the Rudolfinum Gallery is finally complete. In June, a set of 8 imitations of huge gargoyles in the shape of eagle heads has been added to the five monumental individual objects on the border between architecture and fine art installed this April. The inspiration for these sculptures were the steel eagle heads located on the façade of the famous New York skyscraper Chrysler Building high above the ground on the 61st floor level. Already in the 1990s Jiří Příhoda had the idea of creating 1:1 scale replicas of the heads and placing them indoors where they could be viewed comfortably. For his current exhibition, he expanded the project to a complete number of eight gargoyles and placed them in the hall of the Rudolfinum which happens to have the same floor plan as the Chrysler Building.

The exhibition Jiří Příhoda VOID, curated by Petr Nedoma, can be seen in the Rudolfinum Gallery until August 28, 2022.

The post Jiří Příhoda – 8 orlích hlav ve dvoraně Rudolfina appeared first on ARTmagazin.eu.

kuula Archivy - ARTmagazin.eu

Architekt Jože Plečnik a jeho stopy na Pražském Hradě

Sférická prohlídka zde

Jiří Příhoda – 8 orlích hlav ve dvoraně Rudolfina