Náprstkovo muzeum, cesta kolem světa za 80 dní! Foto© Petr Šálek

Slavné literární dílo se stalo základem koncepce i osnovou architektonického návrhu stejnojmenné výstavy, která mapuje světovou situaci kolem roku 1872, kdy se děj románu odehrává. Stejně jako v příběhu hlavního hrdiny, bohatého anglického gentlemana Philease Fogga, je hlavní dějovou linkou výstavy pomyslný závod s časem napříč poledníky při putování z Londýna přes Asii a Ameriku zpět do Londýna. Autentické historické předměty navozují dobovou atmosféru. Současně ilustrují fenomén sběratelství, které se s rozvojem cestování velmi rozšířilo. Výstava využívá i poznatky skutečných cestovatelů Josefa Kořenského nebo rakousko-uherského námořního důstojníka Václava Stejskala, kteří v té době cestovali po románových místech. Fotografie, infografiky a speciální vydání novin nabízejí velké množství informací a každý návštěvník si může vybrat, do jaké hloubky se tématům chce věnovat.  Především pro dětské návštěvníky jsou určeny malé modely verneovkami inspirovaných dopravních prostředků, zapůjčených z Muzea papírových modelů z Police nad Metují.

Výstava ve dvou zrcadlově položených sálech se u jednotlivých zastávek cesty Philease Fogga dotýká zásadních témat konce 19. století. Vedle mohutného rozvoje dopravy a dopravních prostředků se zaměřuje například na stavbu Suezského kanálu, rozvoj egyptologie, setkávání různých etnik, modernizaci a westernizaci Číny a Japonska, rozmach mezinárodního obchodu a vznik velkých aglomerací jako Jokohama, Šanghaj nebo Hongkong a problémů s tím spojených. Téma času, které je stěžejní pro románovou předlohu, se na výstavě dokonce zhmotňuje i ve zvukové podobě.

Speciální místnost připomíná francouzského spisovatele a autora románu Julese Verna (1828 – 1905). Jsou zde české překlady jeho románů, které u nás začaly vycházet již na konci 19. století a získaly si velkou čtenářskou oblibu, stejně jako ukázky ilustrací a video vytvořené z fotografií Josefa Kořenského nebo rozhovor natočený se sochařemJaroslavem Rónou, jehož tvorbu ovlivnila vědecko-fantastická literatura i mimoevropské kultury. Na výstavu zapůjčil Jaroslav Róna dvě své plastiky.

Autor Jaroslav Róna. Foto© Petr Šálek

Výstava Cesta kolem světa za 80 dní potrvá v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur do konce roku 2022.

Text: Soňa Šálková       Foto© Petr Šálek

Summary
The Náprstek Museum of Asian, African and American Cultures offers a sightseeing tour in the footsteps of the heroes of Jules Verne’s novel Around the World in 80 Days. The famous literary work became the basis of the concept and outline of the architectural design of the exhibition witth the same title, mapping the world situation of around 1872, when the plot of the novel takes place. Similarly as the main protagonist of the novel – the rich English gentleman Phileas Fogg, the main line of the exhibition is an imaginary race against time across the meridians during the travel from London through Asia and America back to London. Authentic historical objects evoke a period atmosphere. Photos, infographics and special issues of newspapers offer a lot of information and each visitor can choose the level at which he or she wants to address the topics.

The exhibition Around the World in 80 Days can be seen at the Náprstek Museum of Asian, African and American Cultures until the end of 2022.

The post Vydejte se do Náprstkova muzea na cestu kolem světa za 80 dní! appeared first on ARTmagazin.eu.

Jaroslav Rona, artist, Architectons and Machines 17.2.-8.5.2022      Foto© PetrSalek.com

Monumentální sochy Jaroslava Róny (*1957) obohacují veřejný prostor mnoha našich měst i významných lokalit. Pomník Franze Kafky na pražském Starém Městě, jezdecká socha Jošta Lucemburského v Brně nebo Dítě z Marsu na vrcholku severočeského Ještědu patří k těm neznámějším. Na autorově jubilejní výstavě v Domě U kamenného zvonu v roce 2017 bylo vystaveno i několik prací z méně známé oblasti jeho sochařské tvorby – menší plastiky ve formě modelů fantaskních staveb nebo záhadných strojů.Přestože se Jaroslav Róna této tématice soustavně věnuje již od 80. let minulého století, nebyl jim až doposud věnován samostatný výstavní projekt.

Tento deficit napravuje současná výstava v Centru moderního umění DOX Jaroslav Róna: Architektony a stroje věnovaná zmiňovaným nefigurativním skulpturám. Podnětem pro uspořádání výstavy se stala výpravná fotografická publikace stejného názvu, která vyšla vloni v nakladatelství Books & Pipes. Plastiky, které jsou vyobrazené v knize, na výstavě tematicky doplňují obrazy utopických měst a krajin od Jaroslava Róny. Některá plátna byla také k vidění na nedávné Rónově výstavě Nové obrazy ve Špálově galerii.

Archetypální, mytická a apokalyptická témata ztvárňuje v jasných formách a barevnosti. Své obavy z nepoučitelnosti lidského pokolení a z opakování historie vkládá do bizarních často sarkastických metafor. Výsledný výstavní soubor zavádí návštěvníka do magického světa minulých i budoucích hrozeb a dobrodružství.

Reminiscence na války a katastrofy střídají verneovsky laděná plavidla a stroje     Foto© PetrSalek.com

K vytvoření archaicky či futuristicky vyhlížejících objektů autorovi často slouží nalezené předměty a fragmenty nejrůznějších materiálů, kterým dodává novou funkčnost a poetiku. Pro modely orwellovsky laděných budov například používá výplňové materiály z obalů, které dolévá voskem a spojuje. Proporčně i technologicky precizní skulptury budí směs pocitů a asociací. Obavu z latentních nebezpečí, kterou většina obrazů i skulptur navozuje, střídá obdiv nad představivostí a umem jejich tvůrce. Fantaskní tvary, dávka černého humoru spolu s podmanivou barevností obrazů i celé expozice přispívají k odlehčení výsledného dojmu, který si každý podle míry svých zkušeností a představivosti z výstavy odnese.

Jaroslav Rona, artist, Architectons and Machines 17.2.-8.5.2022      Foto© PetrSalek.com

Výstava Jaroslav Róna: Architektony a stroje je Centru současného umění DOX k vidění do 8. května 2022. (více na www.dox.cz)

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

Summary
Monumental statues by Jaroslav Róna (* 1957) enrich public spaces of our cities and notable localities. The monument to Franz Kafka in Prague’s Old Town, the equestrian statue of Jošt Lucemburský in Brno or the Child from Mars at the top of Ještěd Mountain belong to the most popular ones. A lesser-known parts of Róna´s sculptural work are smaller sculptures in the form of models of fantastic buildings or mysterious machines. Although Róna has been creating them since the 1980s, the current exhibition at the DOX Center for Modern Art entitled Jaroslav Róna: Architectons and Machines is the very first show dedicated to these special non-figurative sculptures. The show presents models of buildings inspired by the George Orwell´s novel 1984 or abstruse machines and vehicles. Proportionally and technologically precise sculptures evoke a mixture of feelings often associated with fear and latent threads. The sculptures are complemented by paintings of utopian cities and landscapes by Jaroslav Róna.
The exhibition: Jaroslav Róna Architectons and Machines is on display at the DOX Center for Contemporary Art until May 8, 2022. (more at www.dox.cz)

Jaroslav Rona, artist, Architectons and Machines 17.2.-8.5.2022    Foto© PetrSalek.com

The post Jaroslav Róna vystavuje své Architektony v galerii DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Výstava Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com

Téma nové výstavy v centru DOX je dítě v současném českém umění. Expozice s názvem Nadějné vyhlídky je součástí tzv. pandemické trilogie a volně navazuje na předchozí projekt Vanitas. Stejná prostorová dispozice i architektonické řešení aktuální výstavy jasně svědčí o myšlenkovém propojení obou expozic. Obrazy, plastiky, fotografie a videa od celkem 40 tvůrců se však tentokrát místo smrtí a pomíjivostí zabývají tématikou počátku, zrození a raného dětství. Titul vyjadřující naději a očekávání, které obvykle s dětstvím spojujeme, trochu klame. Kurátor výstavy Otto M. Urban k tomu říká: „Není to výstava o idylickém dětství plném radosti. 40 různých přístupů a náhledů vytváří koláž, která dává někdy radostný a ironický, jindy vážný a melancholický obraz, který je obrazem nás samých než dětství, které si představujeme“.

Pro sledování Sférická prohlídky klikněte zde:            Foto: PetrSalek.com

Na výstavě se setkávají renomovaní umělci starší a střední generace, jako například Jan Švankmajer, Jaroslav Róna nebo Jiří Petrbok, s mladými tvůrci, kteří jsou na umělecké scéně krátkou dobu, ale již stačili na sebe upozornit. Zajímavé je, že práce umělců z různých generací se výrazově mnoho neodlišují. Návštěvníky čeká velmi pestrá a dynamicky uspořádaná přehlídka, která není členěná podle autorů, takže některé z nich lze potkat i vícekrát.

Otto.M. Urban – kurátor výstavy Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com

Podle kurátora Otto M. Urbana žádné dílo nevzniklo speciálně pro tento projekt, některá jsou dokonce staršího data, a přesto jsou všechna námětově velmi současná. Například momentálně aktuální téma masek lze najít na plátně Branná výchova od Jakuba Janovského z roku 2017, jenže se jedná o masky plynové. Nebo dnes velmi diskutovaná problematika genové manipulace inspirovala Milana Knížáka již na začátku 90. let, kdy vytvářel své Mutanty. Podobně předpověděl budoucí vývoj i sochař David Černý, když svá ikonická Miminka už v roce 1999 vybavil namísto obličejů čárovými kódy. Co se z dítěte může stát v dospělosti, tematizuje Siegried Herz svými přemalovanými fotografiemi dětí z Osvětimi, které konfrontuje s dětskou podobiznou Adolfa Hitlera. Osud dětských migrantů velmi působivě symbolizuje instalace Kateřiny Šedé 0 až 3 měsíce s vyrovnanými plovacími vestami pro miminka. Dětský vzdor nádherně ztvárnil Krištof Kintera v kinetické plastice Revolution, Velké plátno Big Bang od Daniela Pešty s právě narozeným dítětem vztahujícím ruce k zářící hvězdě může symbolizovat zázrak zrození i očekávání, které příchod na svět vyvolává. Sdělení lze samozřejmě vykládat různě. Výstava v Doxu totiž žádný význam dílům nepodsouvá, ani je nevysvětluje. To ponechává výhradně na divákovi. K divácké účasti na výstavě vyzývá ateliér Jířího Raitermana a Lucie Laitlové, který pod heslem „Vystavte své dětství na ledničku“ dává každému možnost zanechat vzkaz se vzpomínkou na dětství v kuchyni vybaveném nábytkem v nadživotní velikosti, jak ho může vnímat malé dítě.

Nadějné vyhlídky. Foto© PetrSalek.com

Podobně jako předchozí výstava Vanitas doprovázejí Nadějné vyhlídky citáty. Ovšem na místo citací ze Starého zákona, které doprovázely Vanitas, jsou to v případě aktuální výstavy autentické výroky dětských účastníků edukačních programů centra DOX. Jako například: „Slyšíme, ale nemluvíme. To mluví někdo v nás“ (Mikuláš 5 let), „Děti jsou schopný všeho. Protože jsou člověk.“ (Maxmilian 10 let), anebo „Začátek je příprava na konec „(Oliver 7 let).

Výstavu Nadějné vyhlídky je možné navštívit v centru DOX do 24. dubna 2022.

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

Summary

The theme of the new exhibition at the DOX Center is Child in contemporary Czech art. The exhibition entitled Great Expectations is part of the so-called pandemic trilogy and is a free continuation of the previous Vanitas project. The same space and architecture of the current exhibition clearly testify to the spiritual connection of the two exhibitions. However instead of death and vanity, paintings, sculptures, photographs and videos created by 40 artists, this time deal with beginning, birth and early childhood. The title indicating hope and expectations that we usually associate with childhood is a bit misleading. The curator of the exhibition, Otto M. Urban, says: ´The show is not about an idyllic childhood full of joy. The 40 different approaches and insights create a collage that sometimes gives a joyful and ironic, sometimes serious and melancholic picture, which is a reflection of ourselves rather than the childhood we like to remember.´

The exhibition Great Expectations at the Centre of the Contemporary Art DOX can be seen until April 25, 2022.

The post Nadějné vyhlídky – záhady a úzkosti dětství na výstavě v centru DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Jaroslav Róna, Sedící čert, bronz 2011, Dům u Kamenného zvonu 2017, foto: ©Petr Šálek

Galerie hlavního města Prahy zahájila velkou bilanční výstavu sochaře a malíře Jaroslava Róny v gotickém Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Název výstavy Róna 1997-2017 jednoznačně napovídá, že výstava je jubilejní, tzn., že jsou zde, až na malé výjimky, vystaveny práce z posledních 20 let umělcovy tvorby. Výstava navazuje na první velkou Rónovu výstavu z roku 1997, která proběhla ve stejných prostorách a se stejnou kurátorkou Olgou Malou. Výstavu provází i další jubileum, kterým jsou letošní umělcovy 60. narozeniny.

Avšak hlavním důvodem, proč si Jaroslav Róna zaslouží další samostatnou přehlídku, je jeho píle a zaujatost, s jakou uchopuje nejrůznější témata, a jeho velká prezence ve veřejném prostoru, který obohacuje svými osobitými plastikami. Celkem již vytvořil 15 realizací, které se postupně stávají vyhledávanými cíli a zvyšují atraktivitu míst, na kterých se nacházejí. Rónovy sochy mají totiž specifický náboj a vyvolávají emoce, jako např. známý pomník Franze Kafky v Praze, někdy mohou budit i polemiku, jako např. monumentální jezdecká socha Jošta Lucemburského v Brně, ale nikdy nenudí ani nezůstávají bez povšimnutí. Je mnoho dalších míst, kam by autor rád ještě umístil své sochy, např. na Řípu nebo na Sněžce, protože „sochy se mají dotýkat nebes a moc nerušit lidi“.

Výstava v Domě U Kamenného zvonu není uspořádána chronologicky, ale snaží se ukázat co nejvíce tematických vrstev Rónovy tvorby. Zásadním tématem, kterým se Róna dlouhodobě zabývá, je fenomén zla a vyrovnávání se s ním. Kafkovsky a orwellovsky působící díla vyvolávají zneklidňující a varující pocity. Ďáblíci a čerti naopak působí o něco dobromyslněji, i když podle svého tvůrce neustále čekají na svou příležitost.  Další vrstvu představují exotické nebo sci-fi náměty, fantaskní zvířata a stylizované figury.  Pozitivní protipól zlu představuje např. jeho David a Goliáš nebo Červené žirafy, vyznačující se veselou hravostí. Přestože sochy tvoří páteř výstavy, jsou zde zastoupena i velká plátna, ilustrace a kresby z cest.  Na dotaz, jak rozlišuje témata pro své sochy a obrazy, říká Róna lakonicky, že záleží na námětu. Sochy musí být vzduchem ohraničené objekty, zatímco obrazy mohou zachytit pouhou atmosféru bez konkrétního námětu. A dále dodává, že se snaží vyjadřovat k aktuálním tématům. Např. nosorožce zvolil jako vizuál výstavy, „protože je to ohrožený druh, a tím chtěl říci, že nosorožec je taky jenom člověk“.

Výstava nabízí také dvě originální videoprojekce, které speciálně pro výstavu vytvořil Pavel Štingl. První je prostorová a ukazuje pohled do zákulisí sochařovy tvorby a druhá obsahuje komentáře Jaroslava Róny k jednotlivým jeho sochám, což je unikátní, protože podle Jaroslava Róny si divák má cestu k uměleckým dílů  najít sám.

Přehlídku aktuální tvorby Jaroslava Róny je možné shlédnout až do 29.10.2017. a je tedy velmi pravděpodobné, že se stane velkou kulturní událostí letošního léta a podzimu. Zájem o ni ukázal již značný počet účastníků vernisáže. Kromě velmi zdařilého katalogu je pro návštěvníky připraven i doprovodný program s komentovanými prohlídkami a výtvarnými workshopy,
více na www.ghmp.cz

Pro velký zájem návštěvníků prodlužuje Galerie hlavního města Prahy
výstavu Jaroslava Róny v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí  do 31.12.2017.

Text: Soňa Šálková    Foto : Petr Šálek

The post Jaroslav Róna po dvaceti letech vystavuje U Kamenného zvonu. appeared first on ARTmagazin.eu.