Slavný grafický umělec a český rodák je na výstavě Václav Hollar a umění kresby v  paláci Kinských výjimečně prezentován jako kreslíř. Václav Hollar (1607 Praha – 1677 Londýn) je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších grafiků 17.století a za svůj život vytvořil bezmála 3000 grafických listů. Naproti tomu jeho filigránské, často jemně kolorované kresby přírodních motivů, vedut a figur nejsou veřejnosti příliš známé. O tom svědčí i skutečnost, že Národní galerie je první institucí na světě, která přináší tak rozsáhlou přehlídku z Hollarovy kreslířské tvorby. Přestože se kresbou zabýval celý život, celosvětově se jich dochovalo jen asi 450. Přitom se nejedná o přípravné kresby pro grafické listy, ale o svébytná umělecká díla. Převážná většina z nich jsou perokresby, které vyžadují mistrné zvládnutí techniky, protože není možné je následně překreslovat.  Soubor celkem 187 vystavených prací je o to cennější, protože většina z nich jsou zápůjčky z významných sbírkových institucí především z Velké Británie, a Německa a v menší míře z Rakouska, Holandska nebo Belgie. Kromě prací ze sbírek Národní galerie, které tvoří asi třetinu z celkového počtu, přispělo na pražskou výstavu celkem 17 zapůjčitelů, mezi nimi pouze jeden z České republiky.

Podle kurátorky výstavy a současně ředitelky sbírky kresby a grafiky Národní galerie Aleny Volrábové je kresba velmi specifické osobní médium, kterým umělci zachycují své zážitky a pocity. Je tedy úzce svázána s životními osudy kreslířů a to platí i pro Václava Hollara. Výstava v paláci Kinských je proto koncipována chronologicky jako vyprávění o uměleckém vývoji v jednotlivých etapách umělcova života.  Expozice zároveň přináší srovnání Hollarovy tvorby s předchůdci, současníky i následovníky. Své první vzory mladý umělec našel v rodné Praze mezi rudolfínskými malíři, jako např. vlámský vedutista Joris Hoefnagel nebo nejvýznamnější grafik rudolfínského dvora Aegidius Sadeler. Ve dvaceti letech Hollar Prahu opustil, aby žil a pracoval na mnoha místech evropského kontinentu v Německu, Anglii a Nizozemsku. Postupně si vytvořil osobitý styl a stal se etablovaným malířem a grafikem. Pro jeho kresby je typický poklidný přístup k námětu, pohled z přirozeného stanoviště a jeho zjednodušení s vypíchnutými detaily, které z jednoho místa nelze zahlédnout.

Důležitým mezníkem v životě Václava Hollara bylo setkání s anglickým šlechticem hrabětem z Arundelu, který ho angažoval, aby v roce 1636 dokumentoval jeho diplomatickou misi k získání dědictví po Friedrichu Falckém. Během cesty po Rýnu, Mohanu a Dunaji do Vídně a pak i do Prahy vznikla úžasná kolekce asi 120 prací, které jsou vrcholem kreslířství, mimo jiné i známý pohled na Prahu ze svahu Petřína. Ve službách hraběte Arundela pak Hollar zůstal několik let a mapoval Londýn i jeho obyvatele. Po velkém požáru města sloužily Hollarovy grafické listy jako předlohy pro rekonstrukci Londýna.

Pražská výstava je mimořádnou příležitostí vidět unikátní exponáty, jakými jsou např. velkoformátové kresby z Hollarovy cesty do Tangeru z roku 1669 nebo jeho jediný kreslený ženský akt. Na výstavě je také umělcův skicář a široká plejáda prací, které dokládají výjimečný talent velkého umělce a Evropana, jakým Václav Hollar skutečně byl.

Výstavu Václav Hollar a umění kresby je možné shlédnout v paláci Kinských do 23. února 2020.

Text: Soňa Šálková

Foto: Petr Šálek

#sonasalkova #petrsalek  #artmagazineu #praha #prague #art  #vaclavhollar

The post Václav Hollar – jeho kresby a životní cesta appeared first on ARTmagazin.eu.

Květa Pacovská,  foto: Petr Šálek

Zajímavé setkání o autorských knihách pro děti proběhlo v rámci 24. ročníku celostátní soutěžní výstavy Grafika roku pořádané nadací Hollar v Obecním domě v Praze. Výstava každoročně představuje soudobou českou grafickou tvorbu. Letošního ročníku se zúčastnilo 361 renomovaných i začínajících grafiků. V rámci výstavy se udělují i významné ceny. Laureátkou ceny Vladimíra Boudníka pro žijícího autora za významný umělecký přínos v oblasti volné grafiky se stala grafička a pedagožka Lenka Vilhelmová.

Mimořádnou cenu poroty za autorskou knihu Ptáci / Oiseaux získala paní Květa Pacovská (1928), světově uznávaná malířka a ilustrátorka knih pro děti. Její tvorba, která jí v roce 1992 přinesla i prestižní cenu Hanse Christiana Andersena, je známá především v zahraničí. Dokonce ani v současné době se její knížky u nás nevydávají a je třeba je dovážet z ciziny.  Květa Pacovská, která je průkopnicí a opravdovou ikonou v oblasti výtvarně náročných a fantazii podněcujících dětských knížek ani po devadesátce nepřestává tvořit a její zaujetí a kreativita je inspirací pro další pokračovatele v oblasti tvorby autorských knih.

U příležitosti výstavy v Obecním domě se Květa Pacovská setkala s mladými výtvarnicemi z nakladatelství Pop Pap, které představily některé ze svých unikátních titulů vydávaných v malých nákladech. Knížky, které jsou vytvářeny ručně, mají dětem poskytovat vizuální i hmatové zážitky. Designérka a vedoucí osobnost nakladatelství Marcela Konárková při setkání řekla, že svými knížkami chtějí nejen vyprávět příběhy a upoutat vizuální stránkou a zpracováním. Jejich cílem je čtenářům zároveň zprostředkovat dobrodružství a poskytnout jim prostor pro vlastní kreativitu. Knížky jsou tedy interaktivní a obsahují i tvůrčí zadání, která umí zapojit nejen malého čtenáře ale celou jeho rodinu do příběhu. Některé z titulů, které absolventky fakulty designu a umění Ladislava Sutnara během setkání ukázaly, tento záměr zcela jasně dokládají.

Prezentace autorských knih z nakladatelství Pop Pap a vyznamenané publikace Ptáci od Květy Pacovské, foto: Petr Šálek

Paní Květa Pacovská pak s velkým zaujetím prezentovala svou vyznamenanou publikaci s hravými ptačími portréty. Knížka, ke které ji inspiroval pohled na ptačí krmítko pod oknem, je určená nejen dětem, ale i dospělým a je zároveň i nadčasovým výtvarným dílem, které je možné vystavit v interiéru.  Drobná energická dáma pak představila některé ze svých starších knížek, které jí získaly mezinárodní uznání. Podle malířky mají děti ohromný cit pro barvu a mimořádnou představivost, kterou je nutno obdivovat a podporovat.

Květa Pacovská,  foto: Petr Šálek

Text: Soňa Šálková

The post Laureátka mimořádné ceny poroty v soutěži Grafika roku Květa Pacovská se setkala s mladými výtvarnicemi z nakladatelství Pop Pap appeared first on ARTmagazin.eu.

Pavel Sivko, „Odložená reklama“, kolorovaná kresba

Výstavní síň Hollar Vás zve ve středu 28. března 2018 v 17 hodin na zahájení výstavy.

PavelSivko / Mimoděk
(výstava kreseb, grafik, ilustrací a známek)

Úvodní slovo pronese Pavel Pekar, předseda SČUG Hollar
Hudební vystoupení Viktorie & František, zpěvačka a harmonikář
Výstavu zahájí Jan Kavan kurátor výstavy

Výstava potrvá do 22. dubna 2018,
otevřeno denně 10–12 / 13–18 hodin, mimo pondělí

Doprovodný program: Sobota 7. dubna 2018 v 17 hodin,
komentovaná prohlídka výstavy s autorem.

Pavel Sivko

Pavel Sivko, foto: Petr Šálek

Pavel Sivko má krásný kaligrafický rukopis. Amatérským grafologickým rozborem se dá usuzovat o temperamentu a některých vlastnostech pisatele. Tak třeba, že je povahy vyrovnaně uvážlivé a přemýšlivé, že dovede být spolehlivým přítelem, dokáže se společensky angažovat a není skoupý předávat své profesní zkušenosti. Určitě je zvídavý. Jeho smysl pro vnitřní řád mu ovšem povoluje jistou neformální lehkovážnost ve vztahu k vnějšímu prostředí. Protože je Pavel také malíř, grafik a ilustrátor, vypracoval si rovněž nezaměnitelný rukopis výtvarný. Svým úhledným rukopisem píše dopisy a do deníků systematicky zaznamenává myšlenky, které ho cestou životem napadají. Kde končí slova a nestačí písmenka, nastupuje kresba.

Jak se k takové věci, či vlastnosti jakou je rukopis člověk vlastně dobere? Ani první, ani druhý není  jen technickým prostředkem získaným dlouhodobým cvikem. Ruku lze možná považovat až za poslední článek  složitého procesu. To podstatné je někde v hlavě, v duši, v srdci, či v DNA. Snad obdržené od předků, či od sudiček. Pak je tu také takové to nutkání reagovat na nejrůznější vjemy vlastní odezvou. Nepokoj chtění. Potřeba vyjádřit se. A tak zjitřený autor donutí ruku interpretovat svět, který přebásnil v nitru své fantazie. Samozřejmě to nejde na poprvé, ale to chtění podmiňuje houževnatost.

Přes živý zájem o aktuální dění má Pavel velké pochopení pro vše odložené, zapomenuté, opuštěné. Soucítí s předměty, které ve službách lidem zestárly, staly se nenovými a byly zavrženy. V každém otlučeném kbelíku objeví jeho posmutnělou duši. Některé kresby však diváka mohou i znejistit, jestli tu lidé ještě vůbec jsou, když si příroda bezbranné opuštěné lidské výtvory evidentně  přivlastňuje zpět. Jako když skončilo představení. Herci odešli, scéna osiřela. Člověk tu zanechal ostříhané stromy, vymezil prostor prkennými ohradami, vystavěl labyrinty zdí a pak byl odvolán. Jako ve vizi Raye Bradburyho, kde „město čekalo až se vrátí synové synů dávno zemřelých otců“.

Za povšimnutí stojí i to, jak Sivko své motivy cyklí, uspořádává a řadí podobné k podobnému. Nebylo by to zas úplně neobvyklé, kdybychom nevěděli, že se tu zrcadlí jeho sběratelská vášeň. Má to v povaze. Něco přetrvalo z mládí, něco převzal po otci, něco vyplynulo z profese výtvarného redaktora… Ať jde například o starožitné kousky nábytku, o měděné formy na pečení, lidové podmalby na skle, o staré grafiky, či o dobře udělané knihy, vše sjednocuje obdiv k poctivému řemeslu prostoupenému krásou. Nespravedlnost osudu spočívá v tom, že člověk jeho potenciálu má k dispozici toliko jeden život, jen omezené kapitálové prostředky a ještě omezenější depozitní prostory. Ale i tak si Pavel umí často poradit. Protože se mu krásný Blériotův dvojplošník, ani kolesový parník do bytu nevejdou, zmocní se jich alespoň jako tvůrce poštovních známek. Stejnou fintou už má ve svých filatelistických albech kolekci historických poštovních schránek, staré kandelábry pouličních luceren, Thonetovy židle a dokonce i sadu knírů z maskérny Vlasty Buriana.

Poštovním známkám on rozumí, tak říkajíc z vnějšku i zevnitř. Je jejich zaníceným  sběratelem i tvůrcem.

Základní aspekt Sivkovy tvorby vždy osciluje okolo literárního principu. Z literatury bezprostředně vycházel jako ilustrátor na počátku své kariéry. Patří sem i práce pro kreslený film. Dlouholetá je i jeho praxe výtvarného redaktora. Jeho volná tvorba, ať kresba nebo grafika, se ke své literární podstatě hrdě hlásí navzdory všem módám. Forma u něj vždy předpokládá obsah. A cizí tu není ani pointa.

Při vší své práci a zájmech je Sivko ještě ochoten se angažovat jako pedagog na Vyšší odborné škole výtvarné v Praze na Vinohradech, kde se zasloužil  o akreditaci oboru „Kresby a ilustrace v médiích“. Kromě toho pracuje ve výboru SČUG Hollar a je platným členem komise pro tvorbu poštovních známek při České poště.

V lednu bylo Pavlovi 70 let. Budeme li brát za startovní čáru rok 1964, kdy se začal soustřeďovat na umění na střední výtvarné škole, vyjde nám k jeho letošnímu jubileu 53 let zkušeností s uměleckou tvorbou. Posuneme li start do doby, kdy absolvoval VŠ Uměleckoprůmyslovou a rok života promarnil na vojně, vyjde nám 46 let samostatné profesionální praxe. Obě jsou to číslice jistě úctyhodné, ale ne zas tak zaokrouhlené aby si mohl člověk dát pohov. Proto vybízejí k další vytrvalosti.

Tak Pavle neumdlévej! Přeji Ti za sebe i za všechny tvé příznivce hodně krásných zážitků a radosti z vlastní práce.

Jan Kavan, únor 2018

The post Hollar výstava Pavel Sivko Mimoděk appeared first on ARTmagazin.eu.

Vernisáž: středa 29. 11. 2017  v  17 h, Galerie Hollar
Doba trvání výstavy: 30. 11. – 23. 12. 2017
Kurátorka výstavy: Xénia Hoffmeisterová

Foto: Petr Šálek

Vystavující autoři:
Alena Antonová| Mikoláš Axmann| Daniela Benešová| Karel Beneš| Tomáš Bím| Jan Blaha| Šimon Brejcha| Robert Brun| Hana Čápová| Lenka Falušiová| Petr Fiala| Eva Hašková| Eduard Halberštát| Petr Hampl| Jan Holoubek| Pavel Hora| František Hodonský| Helena Horálková| Tomáš Hřivnáč| Said Ismail| Zbyněk Janáček| Jarmila Janůjová| Robin Kaloč| Markéta Králová| Ivo Křen| Vlasta Matoušová| Martin Manojlín| Jiří Mikeska| Eduard Milka| Martin Mulač| Lubomír Netušil| Pavel Piekar| Emanuel Ranný| Martin Raudenský| Zuzana Růžičková| Jaroslava Severová| Jiří Slíva| Klára Stodolová| Vladimír Suchánek| Jan Šafránek| Karel Šafář| Marie M. Šechtlová| Milena Šoltészová| Lenka Štěpaníková| Petr Štěpán| Hana Šuranská| Eva Vápenková| Martin Velíšek| Lenka Vilhelmová| Eva Vlasáková| Lenka Vojtová| Olga Vychodilová

Doprovodný program:

ST 6. 12. 2017 v 17 h – Tradiční adventní večer Klubu přátel Hollaru. Naším hostem bude spisovatel Petr Hora Hořejš, který mluví na téma T. G. Masaryk a jeho rodina.

ST 13. 12. 2017, 15-18 h – III. GRAFICKÝ TRH v Galerii Hollar /// grafické listy z archivu autorů / z ruky do ruky / ceny smluvní

Fb událost Grafického trhu: https://www.facebook.com/events/364521284005859/

Fb událost výstavy: https://www.facebook.com/events/1799418997030908/

The post GALERIE HOLLAR – VERNISÁŽ VÝSTAVY XXIII. FESTIVAL KOMORNÍ GRAFIKY / 29.11.2017 v 17 h appeared first on ARTmagazin.eu.

(viz náš článek https://artmagazin.eu/hollar-letos-slavi-100-vyroci-sveho-vzniku).

Sdružení českých grafiků Hollar vystavuje v Obecním domě

Prezentaci prací současných členů sdružení se věnuje výstava v pražském Obecním domě s výmluvným názvem HOLLAR DNES. Výstavní sály v horním podlaží secesního klenotu jsou velmi důstojným prostorem pro zastavení se nad současnou tváří tohoto významného uměleckého spolku se stoletou tradicí.  Expozice obsahuje celkem 154 prací členů sdružení. Výběr exponátů se přitom přísně nesoustředil na nejnovější práce, ale podle předsedy kurátorského týmu akademického malíře a grafika Pavla Sivka poskytl jednotlivým autorům možnost zvolit si vždy jedno své dílo, které považují za stěžejní a typické pro svou tvorbu v posledních letech.  Výsledkem je kvalitní a nadčasovější přehled o současné umělecké grafice, který zároveň nekonkuruje soutěži Grafika roku, kterou Hollar každoročně vyhlašuje a jejíž termín odevzdání prací pro letošní rok právě probíhá.

Vystavený soubor je uspořádán velmi volně do shluků prací, které se vzájemně vizuálně podporují. Sousedství rozdílných rukopisů a technik má nejenom osvěžující účinek pro diváka, ale zároveň ukazuje, že sdružení Hollar stále žije a i přes rozdíly ve věku, technice a názorech zůstává nadále důstojnou platformou pro české grafické umělce.

Výstava v Obecním domě potrvá do 20.ledna 2018

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

The post Sdružení českých grafiků Hollar vystavuje v Obecním domě appeared first on ARTmagazin.eu.

Z důvodu tohoto významného výročí byl rok 2017 vyhlášen Rokem grafiky. Ve výstavních prostorách sdružení se v roce 2017 uskuteční celkem 17 autorských výstav, např. Adolfa Borna, Jiřího Slívy nebo Kamila Lhotáka. Další výstavy proběhnou v jiných výstavních místech. K nejvýznamnějším z nich patří kolektivní výstava HOLLAR DNES v Obecním domě v Praze, která představí všechny současné členy sdružení a dále výstava v Národním technickém muzeu v Praze MEZI UMĚNÍM a ŘEMESLEM: Grafické techniky ve stoleté historii Hollaru.

Seznam dalších výstav, které budou probíhat v průběhu celého roku 2017, uvádí webová stránce sdružení:

http://hollar.cz/vystavni-plan/vystavni-plan-2017/

http://hollar.cz/vystavni-plan/rok-grafiky-2017-vystavy-mimo-galerii-hollar/

The post Hollar letos slaví 100.výročí svého vzniku appeared first on ARTmagazin.eu.