Gerhard Richter – foto© Petr Šálek

V roce 2017, kdy Gerhard Richter slavil své 85. narozeniny, uspořádala Národní galerie jeho velkou retrospektivu v Paláci Kinských v Praze. Jako první a dosud jediná země bývalého východního bloku jsme měli možnost shlédnout doma soubor téměř 80 prací zapůjčených z 20 veřejných i soukromých institucí. Kurátorovi a tehdejšímu řediteli NGP Jiřímu Fajtovi se tehdy podařilo nejen přivézt do Prahy ikonická díla, ale zajistit i osobní účast autora při zahájení výstavy.

Přestože Richter nerad komunikuje s médii a na slávě si příliš nezakládá, stalo se jeho letošní životní jubileum velkou kulturní událostí především v Německu. Několik výstavních institucí připravilo nové pohledy na jeho 60-letou uměleckou kariéru.

Galerie Albertinum v Drážďanech, kde se Richter narodil, prezentuje přehlídku jeho velmi osobních prací. Výstava, která vznikla v úzké spolupráci s autorem, obsahuje celkem 40 obrazů a objektů pod titulem Gerhard Richter: Portréty. Sklo. Abstrakce. Každá ze tří výstavních místností je přitom věnována jednomu tématu z názvu. Vedle rodinných portrétů a vzpomínkových krajin jsou tak k vidění abstraktní malby, mezi kterými je i Richterova poslední rozměrná olejomalba „Abstraktní obraz“ (Abstraktes Bild) z roku 2017. Skleněné objekty a zrcadla jsou pak ve třetím sále výstavy. Výstava v Drážďanech je do 1. května 2022.

Gerhard Richter – 12 skleněných tabulí v řadě, foto© Petr Šálek

Uměleckým publikacím je věnována výstava v Nové národní galerii (Neue Nationalgalerie) v Berlíně Gerhard Richter: Künstlerbücher. Expozice obsahuje četné umělecké knihy, cenné speciální edice a archiválie v kontextu autorova kompletního díla, ve kterých mohou návštěvníci listovat a objevovat. Přehlídku doplňuje velký abstraktní obraz „Atelier“ ze sbírek Nové národní galerie.

Umělecké sbírky Severního Porýni Vestfálska (Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen) v Düsseldorfu vystavují do 24.dubna 2022 kromě kreseb a přemalovaných fotografií i soubor abstraktních pláten Březinka (Birkenau-Zyklus) z roku 2014, který byl také součástí pražské expozice v roce 2017.  Další připomínkou umělcova výročí je expozice ze sbírek Musea Ludwig v Kolíně nad Rýnem, jehož je Gerhard Richter čestným občanem.        Text: Soňa Šálková

Summary
One of the most prominent and best-paid artists of the 20th and 21st centuries Gerhard Richter (*1932) celebrated his 90th birthday on February 9, 2022. The painter, known as the author of blurred portraits and landscapes, photorealistic and abstract paintings, as well as sculptures and glass work, does not cease to create even in this age. He definitely said goodbye to large-format oils in 2017. Recently, the artist has been engaged in physically less demanding drawings.

This year’s life anniversary has become a major cultural event, especially in his native Germany. Several cultural institutions have prepared new perspectives on his 60-year artistic career, e.g. Albertinum in Dresden or the New National Gallery in Berlin.

Gerhard Richter – Betty 2016, foto© Petr Šálek

The post Gerhard Richter oslavil 90. narozeniny appeared first on ARTmagazin.eu.

Gerhard Richter – 1025 barev, foto© Petr Šálek

Osobnost světového významu a nejslavnější žijící umělec Německa – malíř Gerhard Richter se sice narodil v Drážďanech, ale 40 let prožil v Kolíně nad Rýnem. Kolínská radnice se proto rozhodla zřídit samostatné muzeum věnované výhradně jeho tvorbě. Neoficiálně se o tomto záměru mluví již delší dobu, ale hlavní překážkou pro jeho realizaci je dosud negativní postoj 87-letého Gerharda Richtera. V interview pro rozhlasovou stanici Deutschladfunk Richter nedávno řekl: „Nepotřebuji žádné sólové vystoupení“. Prohlásil, že nevidí důvod pro existenci instituce věnovaná výhradně jeho tvorbě, protože jeho práce jsou k vidění v muzeích po celém světě.

Představitelé Kolína nad Rýnem se přesto nevzdávají a doufají, že se jim jejich záměr podaří uskutečnit. Jedná se totiž o velmi prestižní záležitost. Jméno Gerharda Richtera je obrovským magnetem pro turisty. Např. Museum Barberini v Postupimi minulý rok uvedlo retrospektivní výstavu prací Gerharda Richtera, kterou za necelé 4 měsíce shlédlo 150 tisíc návštěvníků. Pro kolínskou hlavní turistickou atrakci – gotický dóm ze 13.století-  vytvořil Richter v roce 2007 vitrážové okno. Původní zasklení gotického okna, které bylo zničeno za II. světové války, odvážně nahradil více než 11 tisíci čtverci v 72 barevných odstínech, jejichž uspořádání do abstraktní kompozice přenechal generátoru náhody. Čtverce připomínající obrazové body při dopadu světla do katedrály vytvářejí zajímavou hru světel a stínů. Přes rozporuplné prvotní reakce na odvážné pojetí se Richterovo okno mezitím stalo velkým magnetem pro tisíce návštěvníků, kteří do katedrály denně přicházejí.

Primátorka města Henriette Rekker v rozhovoru pro tisk řekla, že diskuse o vybudování muzea trvá. „Pro město by to byla velká čest a obohacení, kdybychom mohli vystavit práce našeho čestného občana Gerharda Richtera. Ale ještě nebyla dosažena dohoda o okolnostech realizace.“

Vedle souhlasu samotného Gerharda Richtera by bylo třeba vyřešit dva zásadní předpoklady pro uskutečnění záměru. Město by muselo jednak získat významnou sbírku prací umělce a potom vyřešit otázku budovy, do které by sbírku umístilo. Přitom se kolínský magistrát nijak netají tím, že by chtěl postavit muzeum s prvotřídní architekturou, přinejmenším ve stejné lize jako je Guggenheim Museum v Bilbau.

Jak situace nakonec dopadne, je velmi nejasné. Podle dalších tiskových zpráv jedná Gerhard Richter také s Berlínem, který plánuje výstavbu nového Muzea moderny, ve kterém by jeho obrazy měly dostat k dispozici 3 sály.

Gerhard Richter – foto© Petr Šálek

V této souvislosti je třeba znovu ocenit výkon Národní galerie,   která v roce 2017 získala pro Prahu rozsáhlou retrospektivní výstavu děl Gerharda Richtera. V té době vedl Národní galerii Jiří Fajt.

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

The post Kolín nad Rýnem usiluje o výstavbu Muzea Gerharda Richtera appeared first on ARTmagazin.eu.

Gerhard Richter, foto©Petr Šálek

Praha se letos opravdu zařadí mezi metropole současného výtvarného umění, které stojí za to navštívit kvůli mimořádným výstavám.  Další velkou kulturní událostí letošní sezóny je rozsáhlá retrospektiva německého malíře Gerharda Richtera, kterou je od 26.4. do 3.9.2017 možné shlédnout v paláci Kinských na Staroměstském náměstí a v nedalekém klášteře sv. Anežky.  Řediteli Národní galerii Jiřímu Fajtovi, který je zároveň i kurátorem výstavy, se podařilo přilákat do Prahy jednoho z největších umělců současnosti a vystavit zde reprezentativní výběr z jeho díla. Je to poprvé, co se tak rozsáhlý soubor Richterových prací dostává do střední a východní Evropy. Gerhard Richter, který se před 85 lety narodil v Drážďanech a v mládí emigroval do Západního Německa, se totalitním komunistickým zemím dlouhou dobu záměrně vyhýbal. Nyní nastal konečně okamžik, aby tento svůj dluh splatil. Soubor téměř 80 prací byl sestaven speciálně pro Prahu a je zároveň nejvýznamnější událostí v programu  Česko-německého kulturního jara, které při příležitosti 20.výročí podpisu Česko-německé deklarace pořádají významné instituce obou zemí. Výstava je uspořádána převážně chronologicky a divák má tak možnost sledovat umělcovu tvorbu od 60.let 20.století až do současnosti. Vystavené exponáty jsou zápůjčky z přibližně 20 významných veřejných i soukromých institucí, m.j.  Museum Ludwig v Kolíně nad Rýnem, londýnská galerie Tate Modern nebo vídeňská Albertina. Jen jediné dílo na výstavě je českým majetkem – obraz Strýček Rudi namalovaný podle fotografie z rodinného archivu zachycuje rozostřenou postavu vojáka v nacistické uniformě a byl ve své době jedním z prvních pokusů mladých německých umělců o vyrovnání se s temnou válečnou minulostí.  Plátno bylo v 80.letech minulého století součástí výstavního souboru věnovaného Památníku Lidice.

Gerhard Richter, který výstavu spoluvytvářel a osobně se zúčastnil jejího zahájení, působí na první pohled velmi plaše a nenápadně a na dotazy novinářů odpovídá potichu a velmi stručně. Teprve procházka výstavou člověka přesvědčí o tom, že Richterova pověst není mediální bublina, ale že jeho obrazy mají neuvěřitelný náboj a dovedou upoutat a zasáhnout. Témata, která se ho dotýkají, zpracovává nejrůznějšími technikami, od fotografické malby postav a krajin po abstraktní kompozice – od nezkrotně barevných po geometricky uspořádané nebo monochromatické.  Barvy jsou podle Richtera nositelé významu, např. šedá „ideálně vyjadřuje lhostejnost, tichost a zoufalství“. Častá rozostřenost motivů symbolizuje nejistotu a zároveň snahu o změnu. Střídání realismu s fotografií a abstrakcí je pro Richtera typické. Jeho rukopis není možné jasně definovat, je proměnlivý a vždy dokáže znovu překvapit. A navíc ani v pokročilém věku nepřestává dál hledat a objevovat.

O Richterově zájmu o politické a společenské dění svědčí nejen již zmiňovaná tvorba zaměřená na poválečné zpracování německé minulosti. Sem patří rovněž cyklus abstraktních maleb Březinka vystavený v Anežském klášteře, vzniklý podle fotografií ze stejnojmenného koncentračního tábora. Také další vystavená díla jsou ovlivněna konkrétními událostmi, jako např. postava domnělého vraha prezidenta Kennedyho Lee Oswalda, mlžný pohled na newyorské Světové obchodní centrum po teroristickém útoku z 11. září 2001, nebo abstraktně pojatý portrét německé členky RAF Gudrun Ensslinové. Umělcovým darem pro Národní galerii je série reprodukcí 48 portrétů slavných osobností, které Richter v roce 1972 vytvořil pro Němce jako formu náhrady za otce, kteří padli ve 2.světové válce.

Protipólem jsou intimní portréty a figury z okruhu rodiny a blízkých osob. Portréty umělcových dcer Elly nebo Betty působí lyricky a dojemně křehce. Odvrácená postava na obrazu I.G. zachycuje Richterovu druhou manželku Isu Genzkenovou v době rozpadu jejich vztahu. Umělec nabízí pohled do svého soukromí a divák v něm poznává velmi citlivou a emocionální osobnost.

Samostatnou skupinu tvoří realisticky pojaté krajiny, které jsou expresivní až snové. Vystavené pohledy na mořské horizonty mají specifické světlo a meditativní nádech. Právě jedna z Richterových krajin s názvem Ledovec byla minulý měsíc vydražena v Londýně za astronomických 20,4 mil. eur. Na dotaz týkající se této rekordní částky Gerhard Richter na tiskové konferenci lakonicky poznamenal, že podle jeho názoru je jeho druhý obraz Ledovec lepší.

V Anežském klášteře je také k vidění prostorová instalace 12 skleněných tabulí (v řadě), která v kontaktu s okolním prostředím vytváří specifickou hru forem a světel a vtahuje do instalace i diváka. Richter se dlouhodobě zabývá sklem a zrcadly, jejichž nečekané světelné efekty a reflexe v sobě zahrnují princip náhody a neukončenosti. Rozměrná skleněná instalace, vystavená v Praze patří k Richterovým nejnovějším skleněným objektům.

Výstava v NG potvrzuje, že dynamika, kterou Národní galerie zaznamenává pod nynějším vedením, není náhodná ani krátkodobá, ale svědčí o velkém entuziasmu a kompetentnosti celého týmu okolo jejího ředitele Jiřího Fajta, který Národní galerii stále více ukotvuje a zviditelňuje v evropském kontextu.

Text: Soňa Šálková, foto©PetrSalek.com

Další informace na www.ngprague.cz

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt a fotograf Petr Šálek  ve 12 skleněných tabulích v řadě –  běžte to také zkusit…

The post Gerhard Richter v Paláci Kinských appeared first on ARTmagazin.eu.