Jiří Mádl před premiérou filmu Vlny, foto© Petr Šálek

Historický thriller se odehrává během krátkého období politického uvolnění v Československu v letech 1967 a 1968, drasticky ukončeného vpádem armád Varšavské smlouvy. V této přelomové době měl rozhlas zásadní úlohu při šíření informací a ovlivňování veřejného mínění. Jeho vysílání bylo proto pod přísným dohledem politické moci. Tým redakce Mezinárodního života Československého rozhlasu pod vedením osvíceného Milana Weinera (Stanislav Majer) si však vybojoval možnost přímého vysílání a přebírání zahraničních zpráv bez cenzury, což bylo v té době nemyslitelné. Na tomto ostrově svobody působily další známé novinářské osobnosti, jako Věra Štovíčková (Táňa Pauhofová), Jiří Dienstbier (Vojtěch Kotek) nebo Luboš Dobrovský (Martin Hofmann). Jejich vytrvalost a odvahu při udržení svobodného vysílání i po převzetí moci okupanty líčí jedna dějová linka scénáře. Důkladné rešerše Jiřího Mádla, který je autorem scénáře i režisérem filmu přispívají k autenticitě filmu a odhalují dosud málo známé historické skutečnosti. Na pozadí přelomových událostí okolo obrany a obsazení budovy Českého rozhlasu se odehrávají dramatické epizody, které odhalují charaktery jednotlivých protagonistů. Osobní dilema fiktivní postavy mladého technika Tomáše (Vojtěch Vodochodský), který musí volit mezi svědomím nebo odpovědností za mladšího bratra, reflektuje rozpolcenost a absurditu života té doby. Tajná policie se snaží vypátrat, u koho je ukryta kompromitující nahrávka z policejního zásahu proti studentům. Přitom začne sledovat i Weinerův tým. Film má spád a napětí, které podtrhuje vynikající kamera dvojnásobného držitele Českého lva Martina Žiarana. Nenásilné propojení dobových dokumentárních záběrů s hranými scénami zvyšuje autenticitu příběhu, ke které přispívají i věrohodné herecké výkony.

I když se film Vlny vrací k událostem před více než 55 lety, je právě dnes velmi aktuální. Vzhledem k válce na Ukrajině nebo k vývoji na Slovensku není možné nezamyslet se nad podobností se současností.

Text: Soňa Šálková       Foto© Petr Šálek

Producentka Monika Kristl a režisér filmu Vlny Jiří Mádl, foto© Petr Šálek

Summary

After a successful previewing at the film festivals in Karlovy Vary, Slavonice and Uherské Hradiště, the film Vlny (Waves) by the screenwriter and director Jiří Mádl finally had its Czech premiere on August 6, 2024 in Prague.. Those interested who didn’t make it to the premiere must wait until August 15, 2024, when the film will finally comes to Czech cinemas. The historical thriller narrates hitherto little-known episodes from Czechoslovakia 55 years ago.The protagonists of the story are real reporters from the foreign editorial office of the Czechoslovak Radio, who continued broadcasting even after the invasion by the allied armies of the Warsaw Pact in 1968. The film tells about courage and determination, but also about personal dilemmas of a difficult time. The current situation in Ukraine or Slovakia creates a parallel to the past and increases the topicality of the film.

The post Film Jiřího Mádla Vlny přichází do českých kin appeared first on ARTmagazin.eu.

Berlínské Muzeum pro fotografii (Museum für Fotografie) se ve své nové výstavě „Hollywood“ věnuje prostředí filmu a lidem okolo něj v průběhu století existence filmové metropole. Představuje ukázky tvorby třinácti významných světových fotografů, které zaujalo téma Hollywoodu. Zúčastnění fotografové Eve Arnoldová, Anton Corbijn, Philipa-Lorca di Corcia, Michael Dressel, George Hoyningen-Huene, Jens Liebchen, Ruth Harriet Louise, Inge Morath, Steve Schapiro, Julius Shulman, Alice Sprinte, Larry Sultan a George Hurrell byli fascinováni a ovlivněni Hollywoodem jako portrétisté filmových hvězd, dokumentaristé při natáčeních nebo pozorovatelé běžného života v Los Angeles a jeho okolí.

Nadace Helmut Newton Foundation, která muzeum provozuje, současně připomíná těsné napojení na dílo slavného Helmuta Newtona, který se ve svých fotografiíchopakovaně inspiroval kinematografií, vyprávěl příběhy a někdy dokonce inscenoval scény z konkrétních filmů ve stylu snímků Alfreda Hitchcocka nebo francouzské Nové vlny.  Některé Newtonovy módní produkce již od 60.let připomínaly natáčení a portréty od 70. let často vycházely ze scén z artových filmů. V 80. a 90. letech Newton také fotografoval herce a módu během filmového festivalu v Cannes.

Expozice se věnuje různým aspektům média filmu a hollywoodského systému. Jsou zde rané portréty hollywoodských herců od Ruth Harriet Louise a George Hoyningena-Huene, stejně jako pozdější fotografie a filmové scény v záběrech Steva Schapira a členů slavné fotografické agentury Magnum –  Eve Arnoldové a Inge Morathové z natáčení filmu Johna Hustona Misfits z roku 1960.

Obsáhlá složka portfolia z majetku Helmuta Newtona obsahuje i pozdější fotografie od George Hurrella, který v roce 1930 nahradil nejvýznamnější hollywoodskou portrétistku velkých filmových studií Ruth Harriet Louise. Pět velkoformátových barevných fotografií ze série „The Valley“ od Larryho Sultana se věnuje pornografickým filmům, které také vznikají v okolí Hollywoodu. Výstava obsahuje i pět velkých černobílých fotografií od Antona Corbijna s tvářemi Clinta Eastwooda nebo Toma Waitse. Nechybí ani slavné hollywoodské portréty od Annie Leibovitz, která je každý rok fotografuje na zakázku pro časopis Vanity Fair nebo panoramatické skupinové portréty laureátů filmových Oscarů.

Výstava se zaměřuje i na vnější prostředí Hollywoodu. Na fotografiích Julia Schulmana jsou legendární sídla v Hollywood Hills nebo Beverly Hils – ikonické stavby modernismu, ve kterých žili slavné filmové hvězdy nebo producenti. Některé z budov dokonce občas posloužily i jako filmové kulisy. Michael Dressel zase ukazuje spontánní, trochu nešetrné portréty těch, kteří na hollywoodský sen nedosáhli, nebo i senzacechtivých turistů. Neokázalé pouliční výjevy, které nafotil Jens Liebchen z auta nebo série „Hustler“ od Philipa-Lorcy di Corcia z 90. let s portréty mužských prostitutek na bulváru Santa Monica představují téměř sociologické studie.

Výstava se ohlíží 100 let zpět a současně je i vysoce aktuální; vzdává hold pomalu doznívající nádheře celé jedné epochy a zobrazuje svět filmu fotografickými prostředky.

Výstava HOLLYWOOD je k vidění v berlínském Muzeu pro fotografii do 20.listopadu 2022.

Text: Soňa Šálková       Foto: Helmut Newton Foundation

Summary
The Berlin Museum of Photography (Museum für Fotografie) in its new exhibition ´Hollywood´, focuses on world and people of the film industry during the hundred-year existence of the filmmaking metropolis. 13 participating photographers Eve Arnold, Anton Corbijn, Philip-Lorca di Corcia, Michael Dressel, George Hoyningen-Huene, Jens Liebchen, Ruth Harriet Louise, Inge Morath, Steve Schapiro, Julius Shulman, Alice Sprinte, Larry Sultan and George Hurrell were fascinated and influenced by Hollywood, as movie star portraitists, set chroniclers or observers of everyday life in and around Los Angeles.

The Helmut Newton Foundation, which runs the museum, also recalls the close connection with the work of Helmut Newton, who has been repeatedly inspired by cinematography and sometimes even imitated staged scenes in the style of Alfred Hitchcock or the French New Wave in his photographs.

The exhibition HOLLYWOOD is on view at the Museum of Photography in Berlin until November 20, 2022.

The post HOLLYWOOD ve fotografiích – Helmut Newton a 13 dalších světových fotografů appeared first on ARTmagazin.eu.

Režisér Michal Nohejl, foto© PetrSalek.com

Podle českých filmových kritiků je nejlepším domácím filmem loňského roku celovečerní filmový debut režiséra Michala Nohejla Okupace. Černá filmová komedie zabodovala ve čtyřech kategoriích z celkových šesti nominací. Kromě ceny za nejlepší film a režii si cenu odnesli také autoři scénáře Marek Šindelka a Vojtěch Mašek.  Režisér Michal Nohejl navíc získal i Cenu Innogy za objev roku.

Přesvědčivý úspěch snímku, který vloni nepatřil k největším diváckým hitům, jistě přispěje k tomu, že se počet diváků navýší. Film totiž opravdu stojí za vidění. Jeho název Okupace může být trochu zavádějící, protože se prvoplánově nesoustředí na boj za svobodu, ale je velmi svéráznou psychologickou sondou. Režijní debut zkušeného reklamního filmaře Nohejla má silnou dějovou zápletku a skvělé herecké výkony všech účinkujících. Jsou mezi nimi známé herecké osobnosti jako Martin Pechlát nebo Otakar Brousek ml., ale i mladé ještě příliš neokoukané tváře jako Cyril Dobrý nebo Pavel Neškudla. Většina tvůrčího týmu, který se podílel na filmu, pochází z okruhu přátel a blízkých spolupracovníků Michala Nohejla, takže je možné usuzovat, že se jedná o „vymazlený“ projekt zcela podle představ režiséra. Jediné dvě postavy vzešlé z castingu jsou dívka Milada (Antonie Formanová) a ruský voják v podání ukrajinského herce Alekseye Gorbunova, kterým oběma se podařilo film významně obohatit. Výkony civilně procítěné Formanové vedle dramaticky vypjatého Gorbunova patří k silným momentům snímku.

Kompaktní příběh jedné noci v divadle po repríze dobově poplatné hry o hrdinství Julia Fučíka je plný nečekaných zvratů a zůstává napínavý až do konce. Do divadelního baru, kde se po představení setkávají herci, režisér, ředitel divadla i neznámá dívka, dorazí opilý ruský důstojník a nabízí na prodej kanystr benzínu. Již předtím ne zcela harmonická atmosféra se pod vlivem agresivního chování nezvaného návštěvníka a množství vypitého alkoholu vyhrotí a dojde ke konfliktu, který odhalí skutečné charaktery jednotlivých postav. K osobité vizualitě filmu přispěly reálné interiéry normalizačního „kulturáku“ v Novém Strašecí, ve kterých se natočila většina filmu. Potemnělé prostory jeviště, baru a spletenec chodeb v Novostrašeckém kulturním centru se staly hlavními kulisami filmu. Lampy s načervenalým světlem, spolu s oblaky cigaretového dýmu jen umocňují tíživou atmosféru. Velkou zásluhu na dramatičnosti snímku má výborná kamera Jana Baseta Střítezského a střih zkušeného Petra Turyny.

Za zmínku stojí i hudba, která snímek doprovází. Je naprosto současná a vybočuje z dobového kontextu. Skladatelé Hank J. Manchini a La Petite Sonja z postpunkového hudebního uskupení Kill the Dandies patří k režisérovým oblíbeným hudebníkům a doplňují tak jeho „dream team“.

Setkání s novináři v kině Světozor po projekci filmu Okupace, 4. srpna 2021, Praha. Foto© PetrSalek.com

I když se Okupace opírá o historické události, není to historický, ale psychologický film s prvky černého humoru. Hodně vypovídá o naší tzv. „české národní povaze“, která je často ztotožňovaná se švejkovstvím. Není to jen o humoru, kterým umíme i v nejvážnější situaci zmírnit napětí, ale i o zbabělosti a odvaze, zásadovosti a bezpáteřnosti. Vlastnosti, které si jen zřídka a neradi přiznáváme, ale v nečekaných a kritických momentech se projeví.

Film Okupace, který skvěle uspěl na Cenách české filmové kritiky, teď čeká další výzva při rozdělování Českých lvů za rok 2021, které proběhne 5. března 2022.

Text: Soňa Šálková

Summary
According to Czech film critics, the best domestic movie of the last year is the feature film debut of director Michal Nohejl Occupation. The black film comedy scored in four categories out of a total of six nominations. In addition to the award for the best film and direction, screenwriters Marek Šindelka and Vojtěch Mašek have been awarded, too. Moreover, the director Michal Nohejl has won the Innogy Award for the Discovery of the Year.

The directorial debut of the experienced advertising filmmaker Nohejl has a strong plot and great performances of all actors.Although based on historical events, it is not a historical but a psychological film with elements of black humour. It also reveals the so-called „Czech national character“, which is often identified with Brave Soldier Sweik. It is not just about humour, which we use to relieve tension in the most serious situations, but also about cowardice and courage, principled attitude and spinelessness.

The post Film Okupace ovládl letošní Ceny české filmové kritiky appeared first on ARTmagazin.eu.

Film Zpráva – plakát.

Se zpožděním přichází do českých kin celovečerní snímek Zpráva natočený v roce 2020 v v česko-slovensko-německé kooprodukci. Filmové drama vychází ze skutečného příběhu dvou slovenských židovských mladíků, kterým se v dubnu 1944 podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Osvětimi a předat spojencům nezvratné důkazy o počtech obětí a zvěrstvech nacistů, o kterých svět dosud nevěděl. Hitlerovská propaganda hrůzy koncentračních táborů dovedně skrývala, a tak se zpráva o fungování „továrny na smrt“ nejprve setkala s nedůvěrou a nevedla k okamžité reakci spojenců. Přinejmenším však zachránila 120 tisíc maďarských Židů před transportem do Osvětimi začátkem roku 1945. A navíc později posloužila i jako důkaz při poválečných norimberských procesech.

Herec Florian Patzner, foto©PetrSalek.com

Málo známý příběh patří k nejvýznamnějším činům československých občanů v období 2. světové války. Oba skuteční aktéři, Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba, později vydali své zážitky knižně. Zatímco Vrba, který se po válce vystěhoval do Ameriky, svůj příběh prodal do Hollywoodu, Wetzlerův román Co Dante neviděl, zůstal bez povšimnutí filmařů až do chvíle, kdy práva na něj získala produkční společnost DNA Productions Rastislava Šestáka a Petera Bebjaka.

Režisér filmu Zpráva Peter Bebjak, foto©PetrSalek.com

Snímků o holokaustu byla již natočena celá řada. Ale slovenský režisér Peter Bebjak natočením filmu nechtěl jen připomenout odvážný čin dvou málo známých hrdinů 2. světové války, ale chtěl především upozornit, jak nebezpečné jsou nenávistné výroky pravicových politiků současnosti. Autentické nahrávky s rasistickými výroky Mariána Kotleby, Donalda Trumpa, Marie Le Pen a dalších, které zazní v závěru filmu, jasně svědčí o tom, že nebezpečí opakovaní tragické historie není zažehnáno.

Herec  John Hannah , foto©PetrSalek.com

Kromě nesporného edukativního významu filmu, je třeba zdůraznit, že snímek Zpráva je strhující filmový epos, který vyniká scénářem i zpracováním. Není popisný ani prvoplánově dojemný. S napětím a hrůzou nechává diváka sledovat každodenní scény z koncentračního tábora, které charakterizuje zima, hlad, šikana a směsice jazyků vězňů různých národností. Kamera se soustředí na co nejrealističtější vylíčení atmosféry a ne na tváře herců. Ti jsou zasazováni do děje jako kamínky do mozaiky. Záblesky vzpomínek postupně odhalují momenty, které mladíky k útěku vedly a dodaly jim odvahu a odhodlání. Dva hlavní představitelé Noel Czuczor a Peter Ondrejička se na své role intenzivně připravovali, mimo jiné zhubli desítky kilogramů. Kamera Martina Žiarana dodává příběhu dynamiku a autenticitu. Záběry ze stísněného úkrytu pod hromadou trámů, kde uprchlíci 3 dny čekají na odvolání poplachu, stejně jako mučivé scény z nástupu vězňů po odhalení útěku patří k těm nejpůsobivějším. Uznání si zaslouží i výkony zahraničních hereckých osobností. Florian Patzner je v roli německého velitele tábora zosobněním krutosti a zaslepenosti nacistických „nadlidí“. Britská filmová hvězda John Hannah v roli spojky Mezinárodního červeného kříže symbolizuje váhavý postoj spojenců a svou účastí jistě zvyšuje mezinárodní ambice filmu.

Film Zpráva v žádném směru není běžnou filmovou produkcí, která krátce zazáří a rychle zapadne. Snímek mimořádné kvality směle obstojí při srovnání s obdobnou světovou filmovou tvorbou. O tom svědčí i to, že ho přijalo do distribuce dosud 99 zemí včetně Číny. V důsledku epidemických opatření k nám film přichází se zpožděním ale v symbolický moment -dva dny před výročím 80 let od prvního transportu pražských Židů do koncentračních táborů.

Text: Soňa Šálková

Summary

The feature film Report (2020), made in a Czech-Slovak-German co-production, is coming to Czech cinemas. The film drama is based on the true story of two Slovak Jewish young men who suceeded to escape from the Auschwitz concentration camp in April 1944 and brought convincing evidence to the Allies about numbers of victims and cruelties of the Nazis that the world did not yet know. A number of films have already been shot about the Holocaust. However, the Slovak director Peter Bebjak not only wanted to recall the courageous act of two heroes of World War II, but above all  wanted to draw attention to how dangerous the hate speeches of right-wing extremist politicians of today are. In addition to the undeniable educational relevancy of the film, it should be emphasized that the film Report is a captivating film epic that excels in both script and film language and craftmanship. The quality of the film is testified by the fact that 99 countries have accepted it for distribution. As a result of epidemic measures, the film arrives  delayed but at a symbolic moment – two days before the 80th anniversary of the first transport of Prague Jews to concentration camps.

The post Zpráva – film o minulosti s přesahem do přítomnosti appeared first on ARTmagazin.eu.

Michal Nohejl, režisér filmu Okupace. Foto© PetrSalek.com

Černá filmová komedie režiséra Michala Nohejla určitě nespadá do šuplíčku lehká letní zábava. Již její název Okupace naznačuje vážnější téma, ovšem ne ve stylu pohnutého příběhu o boji za svobodu a demokracii. Film, který se odehrává za normalizace, se spíš zaměřuje obecně na typologii postav a způsob, jak se projevují v kritických momentech. Režijní debut zkušeného reklamního filmaře Nohejla má silnou dějovou zápletku a skvělé herecké výkony všech účinkujících. Jsou mezi nimi známé herecké osobnosti jako Martin Pechlát nebo Otakar Brousek ml., ale i mladé ještě příliš neokoukané tváře jako Cyril Dobrý nebo Pavel Neškudla. Většina tvůrčího týmu, který se podílel na filmu, pochází z okruhu přátel a blízkých spolupracovníků Michala Nohejla, takže je možné usuzovat, že se jedná o „vymazlený“ projekt zcela podle představ režiséra. Jediné dvě postavy vzešlé z castingu jsou dívka Milada (Antonie Formanová) a ruský voják v podání ukrajinského herce Alekseye Gorbunova, kterým oběma se podařilo film významně obohatit. Výkony civilně procítěné Formanové vedle dramaticky vypjatého Gorbunova patří k silným zážitkům snímku.

Kompaktní příběh jedné noci v divadle po repríze době poplatné hry o hrdinství Julia Fučíka je plný nečekaných zvratů a zůstává napínavý až do konce. Do divadelního baru, kde se po představení setkávají herci, režisér, ředitel divadla i neznámá dívka, dorazí opilý ruský důstojník a nabízí na prodej kanistr benzínu. Již předtím ne zcela harmonická atmosféra se vlivem agresivního chování nezvaného návštěvníka a množství vypitého alkoholu vyhrotí a dojde ke konfliktu, který odhalí skutečné charaktery jednotlivých postav. K osobité vizualitě filmu přispěly reálné interiéry normalizačního „kulturáku v Novém Strašecí, ve kterých se natočila většina filmu. Potemnělé prostory jeviště, baru a spletenec chodeb v Novostrašeckém kulturním centru se staly hlavními kulisami filmu. Lampy s načervenalým světlem, spolu s oblaky cigaretového dýmu jen umocňují tíživou atmosféru. Velkou zásluhu na dramatičnosti snímku má výborná kamera Jana Baseta Střítězského a střih zkušeného Petra Turyny.

Foto© PetrSalek.com

Zvláštností je filmová hudba, která snímek doprovází. Je naprosto současná a vybočuje z dobového kontextu. Skladatelé Hank J. Manchini a La Petite Sonja z postpunkového hudebního uskupení Kill the Dandies patří k režisérovým oblíbeným hudebníkům a doplňují tak jeho „dream team“.

I když se Okupace opírá o historické události, není to historický ale psychologický film s prvky černého humoru. Hodně vypovídá o naší tzv. „české národní povaze“, která je často ztotožňovaná se švejkovstvím. Není to jen o humoru, kterým umíme i v nejvážnější situaci zmírnit napětí, ale i o zbabělosti a odvaze, zásadovosti a bezpáteřnosti. Vlastnosti, které si jen zřídka a neradi přiznáváme, ale v nečekaných a kritických momentech se bohužel projeví.

Film Okupace, který přichází 5. srpna 2021 do filmové distribuce,  je nepochybně výrazným počinem letošní domácí filmové produkce a při rozdělování výročních Českých lvů by neměl přijít zkrátka. Trailer zde

Text: Soňa Šálková, Foto© Petr Šálek

Setkání producentů a herců s novináři v kině Světozor po projekci filmu Okupace, 4. srpna 2021, Praha

Summary

The black comedy film by director Michal Nohejl is certainly no light summer entertainment. Its title Occupation already indicates a more serious topic, but not in the style of a moving story about the struggle for freedom and democracy. The film, which takes place during the period of the so called Czechoslovak normalization, focuses more on the typology of characters and the way they manifest themselves in critical moments. The directorial debut of the experienced advertising filmmaker Nohejl has a strong plot and great acting performance. The compact story of one night is full of unexpected twists and remains thrilling until the end. A drunken Russian officer arrives at the theater bar, where actors, a stage director, a theater director and an unknown girl meet after the performance, offering a petrol canister for sale. The already not very harmonious atmosphere is exacerbated by the aggressive behavior of the uninvited visitor and the amount of alcohol consumed. The conflict that arouses reveals the true characters of the individual characters. The film with excellent acting performances, interesting aesthetics and sound track comes to Czech cinemas on August 5, 2021.

Neškudla, Jeřábek, Brousek, Pechlát, ve filmu Okupace

The post Nový český film Okupace přichází do kin appeared first on ARTmagazin.eu.

Režisér filmu Služebníci Ivan Ostrochovský, foto@PetrSalek.com

Letošní opožděný filmový festival Febiofest uvádí v hlavní soutěžní sekci druhé celovečerní drama slovenského režiséra Ivana Ostrochovského Služebníci. 24. září 2020 odborná festivalová porota rozhodla, že snímek se stal vítězem Hlavní soutěže. Světová premiéra tohoto filmu proběhla letos na jaře na Berlinale. Ivan Ostrochovský se nezúčastnil Berlinale poprvé. V roce 2015 byla na filmovém festivalu v Berlíně úspěšně uvedena jeho celovečerní prvotina Koza. Služebníci byli navíc nominováni do užšího výběru na cenu akademiků Evropský film roku. To potvrzuje, že Ivan Ostrochovský umí natáčet filmy, které mají vysokou kvalitu a oslovují evropské publikum

Film se odehrává v prostředí bohosloveckého semináře na Slovensku v 80. letech během normalizace. Hlavní hrdinové jsou dva studenti z venkova, kteří jsou konfrontováni se skutečností, že situaci na škole ovládá politická moc a vedení školy je nuceno kolaborovat se státní bezpečností. Pokusy o svobodné praktikování víry jsou brutálně potlačovány a důsledky zasáhnou i oba chlapce. Dějová linka snímku je vedena přímočaře a udržuje diváka po celou dobu v napětí. I když se scénář opírá o některé skutečné události, nejedná se o zfilmování konkrétního příběhu. Přestože se příběh odehrává před 40 lety, je jeho téma volby mezi kolaborací nebo perzekucí nadčasové a stále aktuální. To, že se jedná o církevní prostředí v období, které mnozí z nás ještě pamatují, je přitom nové. Autorům scénáře Marku Leščákovi a Ivanu Ostrochovskému  se pro účast na scénáři podařilo získat Rebeccu Lenkiewicz, která se podílela na polském oscarovém filmu Ida (2013).

Tvůrci Služebníků se rozhodli pro klasický černobílý formát, který nejen odkazuje na československou filmovou vlnu, ale i výstižněji navozuje tísnivou normalizační atmosféru. Snímek je vyprávěn působivou filmovou řečí bez zbytečného vysvětlování. Klíčové jsou přitom obrazy a ne slova. Ivan Ostrochovský o tom říká: “Vizualita prostoru je pro mne stejně důležitá jako výkony herců. Spolu s kameramanem Jurajem Chlpíkem nejprve hledáme vizuálně zajímavé lokace a podle nich se pak upravuje podoba scénáře. Obrazová řeč je důležitá i proto, že často pracujeme s neherci a nemůžeme od nich očekávat velké pocity. Ty musí vyrobit prostor.“ Režisér s kameramanem jsou tak současně i autory scénografie. Vedle neherců ve filmu vystupují významné herecké osobnosti jako např. rumunský herec Vlad Ivanov nebo slovenský režisér a herec Vladimír Strnisko. To, že jejich tváře nejsou českému publiku příliš známy, přispívá k autenticitě příběhu.  Kromě kamery má film i velmi působivý sound design. Minimalistická hudba a specifické zvukové efekty umocňují obrazovou stránku a dotvářejí výsledný emotivní obraz stísněnosti doby.

Film Služebníci je skutečně evropský, protože vznikl ve slovensko-česko-rumunsko-irské kooprodukci. Tato neobvyklá mezinárodní spolupráce, která se vytvářela organicky během mezinárodních filmových akcí, dodává filmu přesah nad lokální produkcí. „Způsobem vyprávění i celkovým zpracováním se tento snímek vymyká lokální produkci a je na úrovni špičkového evropského filmu,“ říká o tom producent Pavel Strnad ze společnosti Negativ.

Po ukončení Febiofestu vstoupí snímek 15. října 2020 uveden do české distribuce.

Text: Soňa Šálková, #služebníci #artmagazin.eu #ivanostrochovsky

Summary

This year’s late Febiofest film festival presents the second feature drama by Slovak director Ivan Ostrochovský Servants in the main competition section and on September 24, 2020 the film was awarded  the Febiofest Main Prize. The world premiere of this film took place this spring at the Berlinale. In addition, the movie has been nominated for the European Film of the Year Academic Award. This confirms that Ivan Ostrochovský can make films that are of high quality and appeal to European audiences

The film takes place in a theological seminary in Slovakia in the 1980s during normalization. The main characters are two students from the countryside, who are confronted with the fact that the situation there is controlled by political power and the school management is forced to collaborate with the state security. Attempts to practice the faith freely are brutally suppressed and the consequences affect both boys.

The movie is in classic black-and-white format, which not only refers to the Czechoslovak New Film Wave, but also strongly evokes an oppressive normalization atmosphere. The main emphasis is not on words but on images. The effect of the film is completed by an impressive sound design.

The film will be released for Czech distribution after Febiofest on October 15, 2020.

The post Film Služebníci tematizuje poměry v církvi za normalizace appeared first on ARTmagazin.eu.

Zahajovacím filmem festivalu bude snímek Little Joe (2019) rakouské režisérky Jessicy Hausner, jejíž předchozí filmy (např. Lovely Rita, Hotel, Lourdy, Láska šílená) se s úspěchem promítaly na prestižních filmových festivalech v Cannes nebo Benátkách.  Její nejnovější celovečerní film Little Joe byl vloni zařazen do hlavní sekce MFF v Cannes a herečka Emily Beecham si odtud za něj odnesla Zlatou palmu za nejlepší herecký výkon.

Little Joe bude na Future Gate uveden v distribuční předpremiéře a spolu s dalšími pěti zahraničními snímky bude soutěžit o hlavní cenu festivalu.  Filmové sci-fi drama je subtilní horor, který upozorňuje na nebezpečí z neuvážené víry člověka ve vlastní schopnosti ovládat vše, tedy i přírodu. Film velmi poklidnou až sterilní formou vypráví příběh mladé vědkyně Alice, které se podařilo vypěstovat květinu, přinášející pocit štěstí. Záběry z pracoviště, kde Alice a její kolegové experimentují a ovlivňují genetické informace rostlin, střídají scény ze soukromého života vědkyně s jejím dospívajícím synem. Rostlina, kterou po něm nazvala Little Joe,  přitahuje pozornost každého, kdo s ní přijde do styku. Také Joe se neubrání, věnuje se rostlině stále víc a začíná se matce odcizovat. Postupně dochází k různým podivným příhodám, které však vědci neberou vážně. Uvedení novinky na trh znamená pro výzkumnou laboratoř příslib komerčního úspěchu.

Film v úsečných scénách, podbarvených nezvyklým soundtrackem japonského avantgardního skladatele Teiji Ito, sleduje pomalou ale velmi úpornou snahu rostliny ovládnout situaci a zajistit si budoucnost.  Prostředí i dialogy působí stylizovaně a vyumělkovaně stejně jako uměle vytvořená rostlina. Přestože nedochází k žádným dramatickým scénám nebo překotným zvratům, napětí zůstává podprahově přítomné.

Little Joe je film, který znepokojí a zanechá nepříjemnou pachuť a pochybnost o tom, kam lidstvo vlastně směřuje a jestli už není pozdě něco změnit.
Po uvedení na festivalu Future Gate  film Little Joe vstoupí 13. února 2020 do distribuce.

Text: Soňa Šálková, foto: Film Europe

The subtle horror feature film Little Joe by Austrian director Jessica Hausner is the opening movie of the sci-fi festival Future Gate, which starts on Wednesday, January 29, 2020 at the Lucerna cinema in Prague. Little Joe is a warning against man’s effort to control everything, including nature. The movie took part in the main competition at the Cannes Film Festival 2019  where the main Actress Emily Beecham won  the Golden Palm for best acting performance.

The post Little Joy zahájí sci-fi filmový festival Future Gate appeared first on ARTmagazin.eu.