Dana Kyndrová, foto© Petr Šálek

Výběr z fotografické série Dany Kyndrové na téma Žena nabízí zmrzlinový salón
Crème de la Crème na pražské Národní třídě. Přehlídka dává pohled do ženského
světa od narození do konce života v originálním spojení vizuálního a kulinářského
zážitku.

Foto© Dana Kyndrová

Celý fotografický cyklus, který autorka podle básníka Františka Hrubína
nazvala Mezi vdechnutím a vydechnutím, byl poprvé vystaven v roce 2003 na
Staroměstské radnici. Fotografie pak byly vícekrát vystaveny a k projektu vyšla také
obrazová publikace.

Foto© Dana Kyndrová

Z celkového počtu více než stovky černobílých fotografií ze 70. až 90. let minulého
století je tentokrát vystaveno 28 snímků. Je na nich zdokumentován cyklus ženského
bytí v sedmi kapitolách: zrání, mateřství, zábava, práce erotika, víra a závěr života.
Na vernisáži dne 29.května 2025 se sešla početná skupina obdivovatelů tvorby
autorky, která se od 70. let zabývá humanistickou fotografií. Své dokumentární cykly
vytváří téměř výhradně černobíle. Výjimky připouští jen v případech, kdy barvu
považuje za důležitou součást sdělení, které svými fotografiemi zprostředkovává.
Například ve známé sérii o odchodu sovětských vojsk z Československa nebo
z nedávných demonstrací na podporu Ukrajiny, kde důležitou roli mají barvy na
vlajkách a transparentech.
Fotografická výstava Žena bude na Národní třídě 23 k vidění do konce srpna 2025.
Text: redakce     Foto: Petr Šálek

Summary
Ice cream parlor Crème de la Crème at Prague´s Národní street offers a selection
from photographic series Woman by Dana Kyndrová. The exhibition provides a
glimpse into the world of women from birth to the end of life offering an original
combination of visual and culinary experience. The photographs from the 1970s to
the 1990s have already been exhibited several times. Of the total number of more
than a hundred black and white images 28 are on the present show.
The exhibition will be on display at Národní třída 23 until the end of August 2025.

The post Dana Kyndrová_ Žena a její život ve fotografiích appeared first on ARTmagazin.eu.

Výstava Dany Kyndrové v Leica Gallery Prague.

Jedna z nejvýznamnějších osob české humanistické dokumentární fotografie prezentuje více než 100 černobílých fotografií jako svědectví o převratné době plné euforie ze znovu nabyté svobody, ale i prozření do ne vždy pozitivní reality.

Galeristka Míla Dubská a fotografka Dana Kyndrová

Výstava se skládá z několika dílčích cyklů. Ten nazvaný Železná opona padla  obsahuje momentky z akcí spojených s novou svobodou, oslav majálesu, všesokolského sletu, odhalování pomníku americké armádě nebo přelomových návštěv papeže nebo prezidenta USA. Na negativní stránky doby  se zaměřují fotografie z cyklu  Chebsko a Ašsko dokumentující  úpadek pohraničí v oblasti bývalých Sudet.  Další kritická kapitola je věnovaná sociálním dopadům ukončení těžby uhlí a provozu železáren na Kladně.

Snímek Dany Kyndrové

V zobrazení devadesátých let samozřejmě nemohou chybět ani okázalé Playboy party nebo nevázané erotické festivaly, které uvolnění přineslo.. Záběry z bujarých pivních slavností z 90. let – jako nadčasovým národním fenoménem – pak přehlídka končí.

Dana Kyndrová provádí svou výstavou.

Výstava je nejenom nostalgickou připomínkou historických okamžiků před více než 30 lety. Časový odstup, ležícví mezi dobou vzniku fotografií a dneškem, dává možnost nového pohledu a zhodnocení epochy, která tak zásadně změnila naše životy..

Fotografka Dana Kyndrová a galeristka Míla Dubská při křtu nové knihy..

Zároveň s výstavou vychází v nakladatelství Kant stejnojmenná publikace, která je už devátou fotografickou knihou autorky. Výstava i kniha mají být jakýmsi dárkem k padesátým fotografickým narozeninám Dany Kyndrové. „Je to můj pohled do minulosti, který jsme vybralaz archivu. Myslím, že jako fotografka už žádný velký projekt neudělám,“ řekla na tiskové konferenci k zahájení výstavy.

Fotografka Dana Kyndrová

V jejím obsáhlém fotoarchivá se určitě najde ještě velké  množství vizuálních svědectví s vysokou výpovědní hodnotou, které Dana Kyndrová  přirozeně a bez jakýchkoliv manipulací  obrazově zachytila náš svět a život v něm.  Mohl by to být jeden z dárků ke kulatým narozeninám, které Dana Kyndrová oslaví v příštím roce.

Snímek Dany Kyndrové

Výstava Dana Kyndrová: Devadesátky je k vidění  v Leica Gallery do 19.září 2024-

Text: Soňa Šálková, foto© Petr Šálek

Summary

Current exhibition Dana Kyndrová: The Nineties in the Leica Gallery Prague shows how one of our most important representatives of the Czech documentary photography captured on film the turning point decade after the Velvet Revolution. The exhibition presents more than 100 black-and-white photographs testifying euphoria of regained freedom, but also an accompanying  negative phenomena. The publishing house Kant publishes a book of the same name,as  the author’s ninth documentary photo book.

The exhibition Dana Kyndrová: The Nineties can be seen at the Leica Gallery until September 19, 2024–

The post Dana Kyndrová: Devadesátky appeared first on ARTmagazin.eu.

Kurátorka výstavy Dana Kyndrová v přenosu ČT 1

Po dokončení svého nejznámějšího projektu o odchodu sovětských vojsk z Československa se Dana Kyndrová na začátku 90.let jako kurátorka zaměřila na další významnou událost naší historie. Podařilo se jí najít okolo 130 fotografií od více než 40 autorů. Snímky zachycují reakce české veřejnosti těsně po upálení Jana Palacha 16. ledna až do jeho pohřbu 25. ledna 1969, který se stal velkou manifestací odporu proti ruské okupaci. Fotografie, z nichž většina byla zveřejněna poprvé, byly v roce 2009 vystaveny v ambitu kláštera u kostela Panny Marie Sněžné v Praze a před deseti lety na Staroměstské radnici.  Doprovodnou obrazovou publikaci vydalo v roce 2009 nakladatelství KANT.

Starosta Kutné hory Lukáš Seifert, kurátorka Dana Kyndrová a Dagmar Ostřanská, vedoucí odboru cestovního ruchu a vnějších vztahů

Účastníci vernisáže minutou ticha uctili oběti atentátu z 21. prosince. Starosta Kutné Hory Lukáš Seifert ve svém proslovu řekl: „Oběti mladých lidí ještě více motivují k tomu, abychom na lidi jako Jan Palach a na jeho slova: Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí, která jsou mottem výstavy, nezapomínali.“

„Je potřeba, aby výstavu viděli především mladí lidé. Občas se ozývají hlasy, že je to už jen historie. To ale není pravda. Věci, které se dějí dnes, jsou dědictvím toho, co se dělo tehdy, a proto si tyto události musíme připomínat,“ dodala kurátorka výstavy Dana Kyndrová.

Výstavu Jan Palach 16. – 25. ledna 1969, která jako jedna z mála kulturních událostí u nás připomíná 55.výročí úmrtí Jana Palacha, je možné navštívit ve Spolkovém domě v Kutné Hoře do 20. února 2024.

Text: Soňa Šálková,  Foto: Petr Šálek

Summary

About 40 black-and-white photographs in the Gallery Spolkový dům  in Kutná Hora commemorate the moving events of January 1969, which followed the self-immolation of the student Jan Palach. The images by 18 top photographers of that time, e.g. Dagmar Hochová, Miroslav Zajíc or Vladimír Lammer, are a selection from the original more comprehensive collection, collected by the exhibition’s curator and documentary photographer Dana Kyndrová.

The exhibition Jan Palach January 16-25, 1969 can be seen in Kutná Hora until February 20, 2024.

The post Jan Palach 16. – 25. ledna 1969 Výstava fotografií v Kutné Hoře připomíná  55.výročí události appeared first on ARTmagazin.eu.

Návštěvníci rozsáhlého areálu v centru řeckého hlavního města budou mít možnost seznámit se s tvorbou Dany Kyndrové prostřednictvím výstavy „Žena“ ze série „Žena mezi vdechnutím a vydechnutím,“ jejíž název je inspirován slavným veršem Františka Hrubína: „A mezi vdechnutím a vydechnutím / Nesmírný krásný život.“ Rozsáhlá kolekce fotografií vznikla v období 70. – 90. let. Výstava, která byla zahájena 1. dubna 2023 v rámci Festivalu Wow (Women of the World), vybízí návštěvníky k zamyšlení se nad rolí a postavením ženy ve společnosti, nad ženským údělem a životním cyklem od narození po smrt. Celá série pak vytváří jakýsi životní příběh, do kterého spadá dospívání, mateřství a rodina, zábava, práce, erotika – a v neposlední řadě také víra a stáří. Fotografie postihují základní životní hodnoty, které jedince provázejí a současně ovlivňují během vlastního bytí.

Výstava je výsledkem jedné z úspěšných kurátorských cest, které pravidelně organizují Česká centra. Na jednu z nich ČCA vybralo ředitele Athens Photo Festivalu Thanasise Stavrakise, který se v Praze setkal přímo s Danou Kyndrovou a ve spolupráci s ČCA byla pro realizaci výstavy oslovena nadace Niarchos, se kterou festival trvale spolupracuje.

„Jsem si jistá, že rozumím mnoha aspektům ženského chování lépe než muž, což je svým způsobem výhoda. Existují situace, kdy muž svou přítomností ruší. Nejsem reportér, co musí za každou cenu přijít s novým příběhem,“ řekla Dana Kyndrová o svém přístupu k fotografování žen.

Sama autorka navštíví Athény na konci května, aby se zúčastnila festivalu Athens Photo World a poskytla přednášku v Nadaci Stavros Niarchos.

Výstavu, která potrvá v Athénách do konce května 2023, mohli v minulosti zhlédnout také například návštěvníci Českého centra Budapešť nebo Sofie. Její novější uvedení v síti Českých center proběhlo v New Yorku (2019) a Bratislavě (2021).

Výstava  „Žena mezi vdechnutím a vydechnutím“ byla v r. 2002 vydána také v knižní publikaci v nakladatelství KANT (celkem 97 fotografií, text Jaroslav Boček).

Zdroj: ČTK a ČC

Summary

An outdoor exhibition of 50 black-and-white large-format photographs by leading Czech photographer Dana Kyndrová (*1955) is taking place in Athens, Greece. The images from the well-known photo series „Woman Between Inhaling and Exhaling“ by courtesy of the Czech Center of Athens (ČCA) can currently be seen in the parc of the prestigious Stavros Niarchos Cultural Foundation of Athens, which cooperates with the renowned Greek festival Athens Photo World festival. The exhibition will last until May 31, 2023.

The post Fotografka Dana Kyndrová poprvé vystavuje v Řecku appeared first on ARTmagazin.eu.

HLAVNÍ VÝSTAVA v Leica Gallery Praha

16. 9. 2022 – 30. 10. 2022

Narodil se v Kuří u Říčan a když mu bylo čtrnáct let, jeho otec zemřel. Učil se velmi dobře, ale na gymnázium nemohl ani pomyslet, protože jeho maminka by ho jako uklízečka na studiích neudržela. Vyučil se retušérem v tiskařském závodě V. Neubert a synové na Smíchově. V roce 1942 byl totálně nasazen do Německa, odkud utekl na jaře 1944 zpět do Prahy a pracoval na černo u firmy FOTO-STYL-DĚTI na Jungmannově náměstí.

Emil Fafek byl vášnivý fotograf-samouk. Fotografoval od svých patnácti let dvouokou zrcadlovkou Embirflex a jeho prvními publikovanými fotografiemi se staly záběry havarované tatrovky na Plzeňské ulici v Praze, poblíž místa, kde bydlel. Avšak zásadní fotoreportérskou výzvou byly pro něj dny Pražského povstání v květnu 1945, které odstartovaly jeho profesionální fotoreportérskou dráhu. Bohužel o mnoho záběrů přišel, když ho při požáru Staroměstské radnice zastavila v Celetné ulici hlídka povstalců a donutila ho filmy osvítit. Přesto v prvním čísle nově vzniklého deníku Mladá fronta, který vyšel již 9. května 1945, se dvě jeho fotografie objevily. Třiadvacetiletý Emil Fafek přijal záhy nabídku stát se kmenovým fotoreportérem Mladé fronty a zůstal pak tomuto deníku věrný přes čtyřicet let.

Za dobu svého celoživotního působení v Mladé frontě (kolegové ho nazývali Fafča) se stal Emil Fafek obrazovým kronikářem poválečného vývoje naší země. Kromě Pražského povstání zachytil únorový komunistický převrat v roce 1948, budovatelský elán na stavbách mládeže, výstavbu těžkého průmyslu, socializaci venkova, světové festivaly mládeže a studentstva počínaje pražským v roce 1947 či všechny spartakiády na Strahově. Dokumentoval také srpnovou okupaci v roce 1968 a pohřeb Jana Palacha, ale tyto snímky byly zveřejněny až po listopadu 1989. Jako fotoreportér-deníkář zachycoval samozřejmě nejen všední zpravodajské události, ale i absurdity a humorné situace, jaké život nikdy nepřestává psát.

Emil Fafek

Nicméně jeho největší vášní bylo fotografování sportu. Sám byl sportovně založený, a než nastoupil do deníku, tak hrál ping pong, házenou, tenis a projezdil na kole celou republiku. Jeho patrně nejznámějšími sportovními snímky jsou fotografie Emila Zátopka, mapující nejen jeho sportovní dráhu, ale také jeho osobní život. V knize Emil Zátopek a sport objektivem Emila Fafka a jiných (2001) je dokonce označován za letopisce Zátopkova života a kariéry.

Profesně bylo jeho nejvyšším oceněním třetí místo v soutěži World Press Photo 1964 v kategorii Sport za snímek Schroifova specialita, na němž zachytil brankáře Slovanu Bratislava při neobvyklém zákroku. Kromě atletiky a fotbalu fotografoval i hokej, basketbal, dostihový sport, stolní tenis, krasobruslení, ragby, gymnastiku či tenis. Společně se svým redakčním kolegou Emilem Pardubickým se stal čelním představitelem poválečné sportovní fotografie v Československu.

V roce 1985 vydala Mladá fronta jeho monografii Emil Fafek / 40 let fotoreportérem, kterou připravil společně s redakčním kolegou Ondřejem Neffem. Úvodní text popisuje Fafkovy nelehké životní a fotografické začátky, přičemž uvádí i jeho slova o nutnosti fotoreportéra „být ve střehu“. Nejde jen o pohotovost zaznamenat vrcholný okamžik zajímavého děje. V každém snímku musí být něco, co přesahuje možnosti pouhé pohotovosti a čeho si všimne jen člověk, který citlivě vnímá nenápadné, ale přitom významné okamžiky života.

Fotografický odkaz Emila Fafka ukazuje, že „ve střehu“ byl po celý svůj dlouhý profesionální život a řada jeho fotografií se natrvalo zapsala do historie československé fotožurnalistiky.

Dana Kyndrová, kurátorka

Retrospektivní výstava k nedožitým 100. narozeninám českého fotoreportéra Emila Fafka (1922 – 1997), který přes čtyřicet let působil v deníku Mladá fronta a stal se obrazovým kronikářem poválečného vývoje naší země. Jeho největší vášní bylo fotografování sportu a v roce 1964 získal v soutěži World Press Photo i třetí místo v kategorii Sport.

The post Ve střehu – fotograf Emil Fafek v Leica Gallery appeared first on ARTmagazin.eu.

Klikněte na tuto fotografii a uvidíte sférické video 360°, (můžete sami ovládat kursorem) s komentářem Dany Kyndrové k výstavě.

Kurátorka výstavy Dana Kyndrová

Fotografie naprosto věrně zobrazují situace, kdy obyvatelé  Prahy, Brna, Liberce nebo Bratislavy překvapeně a téměř nevěřícně sledovali příjezd tanků do ulic svých měst. Muž s aktovkou na Václavském náměstí od Vladimíra Lammera je toho dokonalým vyjádřením.

Muž a aktovkou, foto: Vladimír Lammer

Fotografie dokumentují marné pokusy lidí vysvětlit vojákům, že se jedná o omyl. Jejich nepochopení pak v nich postupně vyvolává vzdor a odvahu, projevenou např. při obraně budovy Českého rozhlasu. Vznikají spontánní demonstrace národní hrdosti ale i projevy smutku nad nevinnými obětmi. Lidová tvořivost se odráží v heslech a nápisech, kterými se lidé spontánně a často i vtipně obraceli na okupanty. To vše a mnohem víc zprostředkovávají dokumentární snímky, které jejich autoři často pořizovali s nasazením vlastního života. Dramatický nájezd tanku do podloubí na náměstí před libereckou radnicí zachytil místní fotograf Václav Toužimský. Mistrně vystižená situace, která si vyžádala 7 lidských životů, je jednou z fotografií, které Dana Kyndrová objevila během svého pátrání po méně známých záběrech ze srpna 1968. Více zde.

Výstava se nezaměřuje jenom na srpnovou invazi, ale zachycuje i následné okupační stávky studentů v listopadu 1968 a události po smrti Jana Palacha v lednu 1969. Fotografie chlapce s československou vlajkou pod posmrtnou maskou Jana Palacha před Národním muzeem od Karla Kalivody nebo záběry z pohřebního průvodu a  Palachova pohřbu patří k těm nejsilnějším. Výstavu uzavírá soubor fotografií z oslav vítězství československých hokejistů nad mužstvem Sovětského svazu, které se proměnily v demonstrace proti okupaci. Tyto nepokoje pak byly nepřímým důvodem k výměně vedení komunistické strany Československa, kdy Alexandra Dubčeka v roli prvního tajemníka KSČ nahradil Gustáv Husák a následovalo 20 temných let okupace a normalizace.

Obzvláště v dnešní době, která se pokouší zlehčovat komunistickou minulost, je třeba si neustále připomínat, co události ze srpna 1968 pro obyvatele Československa znamenaly, kolik nadějí pohřbily a kolika lidem negativně ovlivnily život. Výstava Dany Kyndrové na Staroměstské radnici je naprosto přesvědčivým důkazem pro to, abychom nezapomínali.

Výstava Sovětská invaze – srpen 1968 je na Staroměstské radnici přístupná denně od 10.00 do 19.00 hod. a potrvá až do 30.srpna 2018.

Text: Soňa Šálková,
Fotografie: Petr Šálek

Dana Kyndrová vystavuje v prostorách pražské Staroměstské radnice rozsáhlý soubor téměř 200 fotografií českých fotografů, zachycující okamžiky po vpádu tzv. „spřátelených“ vojsk do Československa dne 21. srpna 1968. Foto: Petr Šálek #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA

The post Výstava fotografií na Staroměstské radnici připomíná 50.výročí invaze Československa vojsky Varšavské smlouvy a další přelomové události, které následovaly appeared first on ARTmagazin.eu.

Foto: Václav Toužimský, Na náměstí před radnicí narazil projíždějící sovětský tank do podloubí a dům zdemoloval.

„Když jsem dávala soubor dohromady, tak jsem narazila na malou fotku ze srpna 1968 se sovětským tankem v okamžiku, kdy boří podloubí historického domu na náměstí u liberecké radnice. Fotografie byla krásná, ale menší než pohlednice a navíc bez autora. To se tehdy tak dělalo, že lidi mezi sebou rozšiřovali malé fotografie ze srpnových  událostí, aby se na ně nezapomnělo Zkoušela jsem se ptát v Národním archivu nebo v ČTK, ale všude měli jen tu malou fotografii a nikdo nevěděl, kdo ji udělal. Tak jsem si řekla, že to musím zjistit a jela jsem do Liberce do tamního archívu. Ovšem ředitel archívu autora fotografie také neznal, ani mi neuměl poradit, na koho bych se mohla obrátit. “To vzdejte,“ řekl mi, „to nemůžete zjistit.“  A v tu chvíli se do rozhovoru vložila paní, která tam právě vytírala podlahu a řekla: „No to byl přece Vašek, Vašek Toužimský.“ „A vy byste věděla, kde ho najdu?“, já na to. „No jasně, jděte do  Fotografie na náměstí, on tam fotí svatby.“ Tak jsem šla na hlavní náměstí do provozovny družstva Fotografie a zeptala jsem se, jestli je tam pan Toužimský. A vešel takový sympatický starší beatnik s delšími vlasy svázanými do ohůnku. Zeptala jsem se ho: „A kde jsou ty negativy?“ „Tady“, on na to, a vytáhl šuplík, kde je všechny měl. Vrátila mu je státní bezpečnost. Zřejmě ho někdo viděl fotografovat a tak se to dozvěděli a zabavili mu je, aby mohli lidi na náměstí identifikovat.. A po sametové revoluci mu je vrátili. Naštěstí je nikdo nezničil. Tak jsem od něj dostala kvalitní sken pod podmínkou, že všude budu uvádět jeho jméno, což také poctivě dodržuji. To se stalo asi v roce 2004, a proto tu fotografii tady můžete dneska vidět na téhle výstavě  ve velkém formátu.

Vyprávění  Dany Kyndrové zaznamenala: Soňa Šálková

Dana Kyndrová vystavuje v prostorách pražské Staroměstské radnice rozsáhlý soubor téměř 200 fotografií českých fotografů, zachycující okamžiky po vpádu tzv. „spřátelených“ vojsk do Československa dne 21. srpna 1968. Foto: Petr Šálek #theta360 – Spherical Image – RICOH THETA

The post Dana Kyndrová vypráví, jak objevila autora a negativ fotografie ze srpna 1968 appeared first on ARTmagazin.eu.

photo © Dana Kyndrová, Střední Ural 2007

Fotografie ruské venkovanky nesoucí vahadlo se dvěma kýbly plnými vody vznikla v létě 2007 na Středním Uralu v osadě Kytlym, které se díky těžbě platiny přezdívá uralský Klondike. Věděla jsem, že svůj vrchol má zdejší těžba dávno za sebou, takže čilý dopravní ruch vojenských náklaďáků, mě v tomto zapadákově poněkud překvapil. Mám už nemalou ruskou, respektive i sovětskou zkušenost, tak jsem se snažila svým foťákem moc nedráždit a všemu „zelenému“ jsem se vyhýbala obloukem.  Nicméně když jsem si dávala pivo v místním konzumu, tak mi jeden chlápek oslovil a poté, co zjistil můj český původ, rozjařil se, že jako Slované musíme naše setkání zapít. Jeho žena kupodivu neprotestovala, naopak koupila sama láhev vodky a vyrazili jsme k nim na zahrádku. Bylo až legrační, jak se stále vracel k tomu, proč jsem přijela zrovna sem a nevěřil, že to byla náhoda.

Další den jsem z osady odjížděla, či výstižněji kodrcala se tajgou v zabláceném autobuse zpět do nejbližšího městečka. Asi po hodině se před námi vynořil napříč cesty stojící stříbrný džíp a museli jsme zastavit. Muž v civilu začal kontrolovat doklady a když uviděl můj pas, bylo jasné, že čekali na mne. Odvezli mě do nějakého úřadu, asi dvě hodiny zpovídali a nakonec chtěli vidět můj batoh. Odmítla jsem s tím, že se chci spojit s konzulátem v Jekatěrinburgu. Prohlásili, že když jsem nic neprovedla, tak čeho se bojím. Měla jsem tam ve spacáku schováno asi 15 naexponovaných filmů, což se mi rozhodně nechtělo ukazovat. Teatrálně jsem tedy hodila můj bágl na zem a začala vyhazovat jednotlivé věci s tím, že když je zajímají mé špinavé ponožky a prádlo, tak dobře. Zabrzdili mi, ať se prý uklidním a že bude stačit, když ukáži tašku. Kvůli nenápadnosti používám starou brašnu na plynovou masku, z níž jsem tedy vytáhla dva odřené canony a leiku. Dodnes mi není jasné, že je nezajímalo, kde jsou filmy. Dívala jsem se jim upřímně do očí a říkala, že při dnešní technice, by nějaký špión, za něhož mi asi mají, byl směšný. Fakt, že mluvím dost dobře rusky mi tentokrát moc nepomohl, spíš naopak. Nakonec sepsali protokol, kde jsem byla obviněna za porušení tzv. poluzakrytoj zony pro cizince a musela jsem jít do banky zaplatit pokutu 60 euro.

Kráčela jsem na nádraží a měla dojem, že mě stále někdo sleduje. Absurdní bylo, že jsem vlastně nic neprovedla, ale pocit „viny“ a strachu se jim podařilo do mne dostat po mnoha letech znovu. Jako kdysi za normalizace.

Po návratu do Prahy jsem se dívala s kamarádem na google a objevili jsme, že do oné uralské osady přemísťují nějakou utajenou raketovou základnu z okolí Moskvy. Měla být ukryta napůl v hoře, která je na té mé fotce zahalena černými mraky. Naštěstí jsem o tom tenkrát neměla ani tušení. To by ta fotka asi nikdy nevznikla.

Dana Kyndrová, Moskva 14. 6. 2014

The post Umění s příběhem – Dana Kyndrová appeared first on ARTmagazin.eu.

Dana Kyndrová, foto: Petr Šálek

Výstava fotografií Dany Kyndrové v Leica Gallery Prague

24.6. – 4. 9. 2016

Odchod.  Foto: Dana Kyndrová

Výstava připomíná 25. výročí odchodu sovětských vojsk z Československa (21. 6.  odjel z našeho územní poslední vojenský železniční transport, 27.6. opustil území naše území poslední sovětský voják). Vystaveny jsou fotografie z let 1990-1991, nicméně soubor je doplněn i fotografiemi dvacet pět let „poté“, které vznikly na místech bývalých sovětských lokalit především v oblasti Ralska koncem roku 2015. Ubohost a apatie sovětských vojáků uprostřed omšelých agitačních kulis symbolizuje začínající agónii totalitního systému, respektive rozpad sovětského impéria.

Odchod. Foto: Dana Kyndrová

The post S nimi a bez nich… appeared first on ARTmagazin.eu.

Výstava zahrnuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se autorka systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února, mírový kongres) a na Strahovském stadionu (Spartakiády). Tyto tři základní politické „ pilíře“ projektu doplňují fotografiemi z každodenního života v období normalizace, respektive tzv. menšími, nepolitickými či přesněji osobními rituály jako jsou taneční, maturita, vánoční svátky, zabíjačka, poslední leč, diskotéky, chmelové brigády, Matějská pouť, atd., které atmosféru tehdejší neutěšené doby nepřímo podtrhují. Epilog projektu tvoří fotografie z listopadu 1989. Autorka řadu těchto fotografií již dříve představila v rámci několika dílčích projektů. Nicméně, takto koncepčně, kdy se jedná víceméně o retrospektivu její tvorby 70. a 80. let, jsou fotografie vystaveny poprvé.
K výstavě je vydána stejnojmenná doprovodná publikace (135 fotografií) s úvodním textem Ivana Klímy (nakl. Kant). Na závěr knihy je kapitola Popisky fotografií, kde jsou podrobně vysvětleny dobové reálie či historická fakta, která se vztahují k jednotlivým fotografiím. Texty jsou v češtině a angličtině.
Autorka výstavu doplnila o cca 20 fotografií z projektu Odchod sovětských vojsk 1990 – 1991. Jednak si nyní připomínáme dvacáté výročí této události, ale součastně odchod vojsk byl i faktickým završením normalizace.

Dana Kyndrová, 8.7. 2011

The post Dana Kyndrová – RITUÁLY NORMALIZACE – Fotografická výstava appeared first on ARTmagazin.eu.