Adriena Šimotová, foto© Petr Šálek, 2011

Tento týden, na den přesně 8. srpna 2026, by malířka, grafička a sochařka Adriena Šimotová (1926-2014) oslavila 100.narozeniny. Pražské Museum Kampa připravilo k tomuto výročí působivou retrospektivu. Její název Milá Adrieno… odkazuje na přátelství dvou silných žen, které zanechaly významnou stopu na současné české výtvarné scéně. Zakladatelka Musea Kampa a významná mecenáška umění Meda Mládková poznala Adrienu Šimotovou v roce 1967 při své první návštěvě Prahy po 20 letech v emigraci.

Milá Adrieno … – Adriena Šimotová a Meda Mládková na výstavě v Museu Kampa. Foto© Petr Šálek

Na pozvánku výstavy grafik českých umělců, kterou uspořádala v New Yorku v témže roce, pak zvolila grafiku Adrieny Šimotové. Jejich přátelství pokračovalo a Meda Mládková postupně zakoupila do své sbírky mnoho klíčových děl Šimotové a snažila se jí propagovat v USA. Vzájemné přátelské a profesionální vazby vydržely až do vysokého věku obou žen. Aktuální výstava je tak příležitostí ukázat podstatnou část děl z vlastní kolekce musea společně se zápůjčkami z dalších soukromých a státních sbírek.

Milá Adrieno … – Adriena Šimotová a Meda Mládková na výstavě v Museu Kampa. Foto© Petr Šálek

Přehlídka prezentuje obrazy a kresby Adrieny Šimotové od konce 60. a začátku 70. let. Poslední z dvourozměrných děl jsou přitom expresivní malby vzniklé v reakci na nemoc a úmrtí manžela umělkyně Jiřího Johna.

Milá Adrieno … – Adriena Šimotová a Meda Mládková na výstavě v Museu Kampa. Foto© Petr Šálek

Z pozdější doby, kdy Šimotová opustila malířskou techniku a vytvářela již trojrozměrné objekty z textilu nebo z papíru pomocí experimentálních technik, zaujme dosud nevystavovaný soubor textilních koláží ze sbírek Musea Kampa.

Milá Adrieno … – Adriena Šimotová a Meda Mládková na výstavě v Museu Kampa. Foto© Petr Šálek

Soubor, který Meda Mládková zakoupila v roce 1976, nemohl být vystaven v New Yorku, protože se na něm objevily skvrny od lepidla, které se ani při pozdějším restaurování nepodařilo odstranit. Celý soubor v tomto rozsahu ještě nikdy nikdo neviděl. Je vystaven i s fleky a přijde nám, že jim ani v odstupu 50 let neubírají na působení…. Možná je v jejich nedokonalém stavu více zachována komplikovanost vztahu těchto dvou dam, než kdyby byly restaurovány do zářivé podoby, poznamenal Jan Skřivánek.

Milá Adrieno … – Adriena Šimotová a Meda Mládková na výstavě v Museu Kampa. Foto© Petr Šálek

Vrcholnou tvorbu Adrieny Šimotové zastupují tři prořezávané kresby nebo spíše objekty, které vyřezala do rolí papíru při svém pobytu v klášteře v Hostinném v r. 1984. Jedná se o část z původní série šesti monumentálních figur na hranici kresby a sochy. Z pozdějších děl je zastoupen cyklus velkoformátových frotáží Schoulení, které autorka představila na výstavě v Galerii Rudolfinum v předvečer svých 85. narozenin v roce 2011. Přes vysoký věk a tělesný handicap její díla z této doby nepřestávají působit ženskou křehkostí, hloubkou prožitku a výtvarným citem.

Expozice, kterou je možné navštívit v Museu Kampa do 13.září 2026, přináší také ukázky z korespondence obou žen.

Více na: www.museumkampa.cz

Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

Summary

The centennial of the birth of the prominent Czech painter and sculptor Adriena Šimotová (1926-2014) falls this week, on August 8, 2026. Prague’s Kampa Museum has prepared an impressive retrospective for this anniversary. Its title, Dear Adriena…, refers to the friendship of two strong women who have left a significant mark on the contemporary Czech art scene. The founder of the Kampa Museum and a prominent patron of the arts, Meda Mládková, met Adriena Šimotová in 1967 during her first visit to Prague after 20 years in exile. Their friendship continued, and Meda Mládková gradually purchased many of Šimotová’s key works for her collection and tried to promote her in the USA. Their mutual friendly and professional ties lasted until the advanced age of both women. The current exhibition is an opportunity to show a significant part of the works from the museum’s own collection, together with loans from other private and state collections. The exhibition can be visited at the Kampa Museum until September 13, 2026.

The post Milá Adrieno … – Adriena Šimotová a Meda Mládková na výstavě v Museu Kampa appeared first on ARTmagazin.eu.

Alegorii paměti na výstavě zastoupila rekonstruovaná knihovna česko-německého historika Franze Machilka (1934-2021). Foto© Petr Šálek

Výstavu, kterou pod názvem Fragmenty paměti Svatovítský poklad v zrcadle současného umění prezentovala Správa Pražského hradu společně s Metropolitní kapitulou u sv. Víta, umožnila prohlédnout si zblízka a v naprostém klidu 150 nesmírně vzácných sakrálních artefaktů. Zastoupeny byly relikviářové sošky, kříže, nádoby, rukopisy, textilie nebo malby. Většinu z nich pro Svatovítský poklad získal nadšený sběratel a uctívatel ostatků svatých – císař Karel IV. Po čtyři měsíce tak bylo možné si prohlédnout i unikátní Zlatý nebo Korunovační ostatkový kříž Českého království

Zlatý ostatkový kříž zvaný Korunovační, 70.léta 14.století. Foto archiv.

nebo fragment Evangelia sv. Marka s vlastnoruční rukopisnou poznámkou samotného Karla IV. Tato část expozice byla prezentována v uzavřeném černém bloku podle návrhu architekta Josefa Pleskota.

Ve zbývajícím otevřeném prostoru i na balkonu Jízdárny Pražského hradu se prezentovala díla významných současných umělců, mezi nimi i Josepha Beuyse

Francis Bacon, Studie papeže Inocence X. podle barokního portrétu Diega Velázqueze, Foto©  Petr Šálek

nebo Gerharda Richtera.

Gerhard Richter – Šedé zrcadlo, 1991, zrcadlí se v něm autor snímku. Foto©  Petr Šálek

Naprostým unikátem bylo u nás úplně poprvé vystavené dílo malíře Francise Bacona – variace na portrét Papeže Inocence X. od Diega Velazqueze. Od českých tvůrců byly zastoupeny plastiky Magdaleny Jetelové

Magdaléna Jetelová, Vyhnání, 1969, rekonstrukce 2025-26, Foto©  Petr Šálek

a fotografie Josefa Koudelky.

Josef Koudelka, z cyklu Zeď, 2008-2012, Foto©  Petr Šálek

Spojnicí obou tak rozdílných částí výstavy byla podle autorů lidská paměť, která je nositelem stop civilizace dané doby. Teprve historické souvislosti, uložené v naší paměti, dávají předmětům a v tomto případě vystaveným dílům, patřičný význam. Alegorii paměti na výstavě zastoupila rekonstruovaná knihovna česko-německého historika Franze Machilka. Spolu s dalšími díly na výstavě zároveň tematizovala odsun německého obyvatelstva po 2.světové válce, kterým si prošla i Machilkova rodina. Jsme schopni podívat se do minulosti a poučit se z ní?

Josef Beuys, Pro Lidice, 1967, Foto©  Petr Šálek

Obdobná expozice v menším rozsahu proběhla před dvěma lety ve Státních uměleckých sbírkách v Drážďanech. Jejím autorem, stejně jako i současné výstavy v Praze, byl historik a kurátor Jiří Fajt, který byl ředitelem Národní Galerie Praha v letech 2014 až 2019. V paměti nám zůstává několik mimořádných výstav, které v té době v Praze uspořádal. Svou velkorysostí a rozmachem současná výstava tuto éru připomněla.

Text: Soňa Šálková

Summary

A breathtaking exhibition of precious relics from the St. Vitus Treasure, in confrontation with examples of works by prominent contemporary artists as e.g. Francis Bacon, Joseph Beuys, Gerhard Richter, came to an end this week in the Prague Castle Riding Hall. The exhibition, entitled Fragments of Memory: Treasury of The St. Vitus Cathedral in the Mirror of Contemporary Art, presented 150 extremely rare sacred artifacts and artworks by 9 renown contemporary artists. According to the authors, the link between the two very different parts of the exhibition was human memory as bearer of traces of civilization of a given time.

The post Výstava Fragmenty paměti na Pražském hradě končí appeared first on ARTmagazin.eu.

Film Veřejný prostor Františka Skály. Produkce: Nataša Slavíková, režie a scénář Petr Slavík a umělec František Skála. Foto© Petr Šálek

Vzhledem k velké šíři tvůrčích aktivit všestranného tvůrce se film soustředí na Skálovu tvorbu v městské i přírodní krajině, která podle jeho slov „pro něj není typická, ale přináší víc příležitostí“.

Drátěný pes Vulpes Gott Františka Skály  v Drážďanech, foto© Petr Šálek a ještě v Praze zde

Film, který vznikal 6 let, tak sleduje osudy monumentální drátěné sochy Vulpes Gott, dřevěného Prastánku, kovového Špióna nebo meditativní Rajské zahrady ve Sluňákově jako vybrané zastávky, které tvoří rámec snímku. Hlavním cílem je přitom autentický portrét jejich tvůrce.

Fotoska z filmu Veřejný prostor Františka Skály, foto archiv

František Skála se v dokumentu zcela spontánně představuje jako osobnost nabitá tvůrčí energií a optimismem. Jeho smysl pro humor a nakažlivá radost ze života v kombinaci s pracovitostí a zodpovědností k sobě i vůči okolnímu světu jsou fascinující. Divák prožije 90 minut, které ho okouzlí a inspirují. Cestuje lodí s Vulpes Gottem do Drážďan nebo se zúčastní divokého vystoupení Františka Skály s dechovou kapelou Provodovjané na hudebním festivalu Rock for People. Stejně tak zažije Františka Skálu při práci v ateliéru i na chalupě, s kytarou nebo při listování svými originálními deníky.

Prastánek na Malostránském náměstí. Foto© Petr Šálek, 2017

Film, který je oslavou svobody a tvůrčí energie výjimečné osobnosti, která „se nenechá omezovat společenskými ani uměleckými konvencemi“ , vstoupí do kin 30.července 2026.

František Skála s chotí to rozjel před Ministerstvem financí doprovázen dechovou kapelou Provodovjané. Foto© Petr Šálek, 2022

Text: Soňa Šálková

Summary

One of the most original contemporary Czech artists – sculptor, painter, performer and musician František Skála is the main protagonist of the new film documentary entitled Public Space by František Skála. Due to a wide range of creative activities of the versatile creator, the film focuses on Skála’s work in urban and natural landscapes, which, according to him, „is not typical for him, but brings more opportunities.“ The documentary as a celebration of freedom and creative energy of an exceptional personality will enter Czech cinemas on July 30, 2026.

Fotoska z filmu Veřejný prostor Františka Skály, foto archiv

The post Dokument Veřejný prostor Františka Skály je plný pozitivní energie a kreativity appeared first on ARTmagazin.eu.

Poslední film Wima Wenderse Dokonalé dny (Perfect Days).

Letní kina ve třech českých městech nabídnou o prázdninách výběr z oceňovaných německy mluvících filmů v rámci festivalu DAS SOMMERKINO. Během července a srpna tak mohou zájemci v Praze, Brně nebo v Ústí nad Labem zhlédnout osvědčené tituly z předchozích ročníků nebo archivní filmové unikáty. Jako příklady lze uvést dokumentární portrét kontroverzní režisérky Riefenstahl režiséra Andrese Veiela,

Portrét kontroverzní režisérky Riefenstahl režiséra Andrese Veiela.

poslední film Wima Wenderse Dokonalé dny (Perfect Days), komedii  Dvě ku jedné (Zwei zu eins) Natji Brunckhorst, která s humorem připomíná skutečné události z období po pádu železné opony, nebo kultovní němý film Upír Nosferatu s živým hudebním doprovodem. Z filmových novinek loňského roku festival nabídne třeba historické drama Franz režisérky Agnieszky Holland, inspirované životem Franze Kafky, nebo hudební film Köln 75: Koncert století (Köln 75) režiséra Ida Fluka, který zachycuje přípravy legendárního koncertu jazzového klavíristy Keitha Jarretta v Kolíně nad Rýnem.

Kultovní němý film Upír Nosferatu s živým hudebním doprovodem.

Festivalové filmy v Praze uvedou: Letní kino Kinská a Letní kino na Pragovce.  Holešovické Centrum současného umění DOX promítne dokument Zákulisí novinařiny (Hinter den Schlagzeilen) Daniela Sagera, v rámci doprovodného programu k probíhající výstavě Hit by News.  V Brně budou projekce opět realizovány ve spolupráci se spolkem Noční motýl v Letním kině Brno-střed. Do přehlídky se zapojí také ústecký Hraničář.

Fotoska z filmu Spát s tygrem.

DAS SOMMERKINO, stejně jako podzimní DAS FILMFEST, spolupořádají Goethe-Institut Česká republika, Rakouské kulturní fórum v Praze a Švýcarské velvyslanectví v České republice. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Kompletní program je k dispozici na www.dasfilmfest.cz.

Summary

Cinemas in three Czech cities will offer a selection of German-speaking films at the summer festival DAS SOMMERKINO.  During July and August, interested visitors in Prague, Brno or Ústí nad Labem can watch proven titles from previous years or archive cinema uniques. The program will include e.g. Andres Veiel’s documentary portrait of the controversial film director Riefenstahl, Wim Wenders‘ latest film Perfect Days, Natja Brunckhorst’s comedy Two to One, which humorously recalls real events from the period after the fall of the Iron Curtain, or the cult silent film Nosferatu with live musical accompaniment. DAS SOMMERKINO, as well as the autumn DAS FILMFEST, is co-organized by the Goethe-Institut Czech Republic, the Austrian Cultural Forum in Prague and the Swiss Embassy in the Czech Republic. All films will be shown in their original versions with Czech subtitles. The complete program is available at www.dasfilmfest.cz

The post DAS SOMMERKINO – festival německy mluvených filmů pro letní večery appeared first on ARTmagazin.eu.

Výstava JOSEF SUDEK: ŽELEZO, OCEL, STROJ v Galerii Josefa Sudka. Foto: Josef Sudek, bez názvu, 20.-30.léta 20. století, fotografická sbírka Uměleckoprůmyslového musea.

„Téma, které jsme pro tuto výstavu zvolili, jde trochu proti běžným výkladům Sudkova díla. Nesleduje totiž romantickou linii, která u něho převažuje, ale naopak jsme si vybrali téma, které prochází jeho dílem od 20. let: železo, ocel a stroje, říká kurátor fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze a autor výstavy Jan Mlčoch. 

Výstava JOSEF SUDEK: ŽELEZO, OCEL, STROJ v Galerii Josefa Sudka. Foto: Josef Sudek, fotografická sbírka Uměleckoprůmyslového musea.

Komorní výstava v prostorách, kde Josef Sudek v letech 1959-76 žil, pracoval a setkával se s přáteli, začíná ukázkou snímků kovových předmětů z 20. let, kdy Sudek ještě studoval.

Výstava JOSEF SUDEK: ŽELEZO, OCEL, STROJ v Galerii Josefa Sudka. Výstavu doplňuje kovová plastika Návrh stroje z r. 1940 od sochaře Vincence Makovského, který byl Sudkovým blízkým přítelem.  Foto: Petr Šálek

Na ně pak navazují fotografie ze 30. let vytvořené na zakázku pro legendární Krásnou jizbu nakladatelství Družstevní práce. Technicistní fotografie předmětů ze železa a oceli ovlivněné stylem nové věcnosti akcentují geometrické tvary, lesky a hutnost materiálů, ale nebojí se ani zobrazení chaosu. 

K nim patří i vystavená fotografie původní barokní mříže na památku Jana Nepomuckého na Karlově mostě. Foto: Josef Sudek, fotografická sbírka Uměleckoprůmyslového musea. Všechny vystavené fotografie jsou originální autorské zvětšeniny. Po roce 1940 pak Sudek začal preferovat kontakty z velkoformátových aparátů. Ve své komerční práci se omezil na fotografie architektury a památek.

Co je uloženo v trezoru, kde před Sudkem byl hodinář Novotný, zůstává zatím tajemstvím. Foto © Petr Šálek

Výstavu JOSEF SUDEK: ŽELEZO, OCEL, STROJ  je v Galerii Josefa Sudka možné zhlédnout do 4.října 2026. 

Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

V prvním patře vedlejšího domu umístil Sudek sklad archivu. Foto© Petr Šálek

Zde v prvním patře vedlejšího domu trávil pravděpodobně  Josef Sudek volné chvíle. Foto© Petr Šálek

Další aktuální výstavy s fotografiemi Josefa Sudka je možné navštívit v Litoměřicích,  Kostelci nad Orlicí a také v rámci výstavy Váza v historické budově UPM.  

Summ

The intimate exhibition Josef Sudek: Iron, Steel, Machine in Prague Gallery of Josef Sudek situated in the former flat of the famous photographer focuses on a lesser-known aspect of his work, created before he leaned towards a subjective style. Technical photographs of objects made of iron and steel, influenced by the style of new objectivity, accentuate geometric shapes, shine and density of materials, and sometimes depicting even chaos. The exhibition in on display until October 4, 2026. More at: www.upm.cz

The post JOSEF SUDEK: ŽELEZO, OCEL, STROJ, výstava v Galerii Josefa Sudka appeared first on ARTmagazin.eu.

Radka Bodzewitz – Faust v DOX

Mladá malířka a sochařka Radka Bodzewicz (*1991) ve své výtvarné tvorbě reflektuje svůj silný vztah k literatuře a filosofii. Inspirací aktuální výstavy v Centru současného umění DOX jí bylo jedno z nejdůležitějších děl světové literatury Goethův Faust.

Radka Bodzewicz: FAUST – výstava v centru DOX, Foto© Petr Šálek

Legenda o učenci, který pro naplnění svých tužeb uzavře smlouvu s ďáblem, ji inspirovala k vytvoření nového cyklu 22 velkoformátových obrazů. Přitom se nezaměřila na příběh ale na archetypy jeho tří protagonistů.

Každé ze tří pater výstavy je proto zasvěceno jednomu z nich. Mefisto (Stín), Markétka (Anima) a Faust (Hledač nebo Ego) jsou v jejím pojetí nositeli vlastností každého z nás.

Radka Bodzewicz: FAUST – výstava v centru DOX, Foto© Petr Šálek

„Radka Bodzewicz s literaturou pracuje způsobem, který je pozoruhodný. Studuje každou část textu a pak ho malířsky interpretuje…Faust je jedním z jejích dosud nejambicióznějších projektů. Spolupráce s ní je kurátorský sen, její pojetí je na vysoké úrovni a vše promýšlí do nejmenších detailů. I v pojetí malby je velmi ambiciózní. Je to další krok, nepostupuje jako v předešlých cyklech, vydala se dál a experimentuje a dál se posouvá. Je v tom velká bravura, se kterou to téma zpracovává. A Faustovi sedí“, říká kurátorka výstavy Michaela Šilpochová.

Radka Bodzewicz: FAUST – výstava v centru DOX, Radka Bodzewicz a kurátorka výstavy Michaela Šilpochová. Foto© Petr Šálek

„Vybírám si témata intuitivně, je to dílo, které lze zpracovávat celý život. Je to pro mě velké téma, kterým se intenzivně zabývám od loňského podzimu.  Prameny příběhu sahají až do starověku. Snažila jsem se hledat přesah a další vodítka. … – Je to plné metafor. Překládám si vše do mého vlastního jazyka a skládám mozaiku z více symbolů.   Je to téma, které je společné každému člověku, a je v nás“, říká autorka a dodává „Všechno vzniklo cíleně na výstavu a chtěla jsem vyjádřit rozpolcenost naší bytosti – překládám to do vnitřní roviny – je to vnitřní zápas“.

Radka Bodzewicz: FAUST – výstava v centru DOX, Foto© Petr Šálek

V průběhu expozice se mění barevné ladění obrazů. Od zářivé barevnosti na začátku postupně přechází do temných tónů a obrazy nabývají na abstraktnosti. Figury jsou méně zřetelné a vytrácejí se.

Obrazovou část doplňuje pět objektů vytvořených 3D tiskem, který Bodzewicz, stejně jako další nové technologie, s oblibou využívá.

Radka Bodzewicz: FAUST – výstava v centru DOX, Foto© Petr Šálek

Klasická malba na této výstavě však jednoznačně dominuje. Vystaveny jsou i přípravné skici autorky, které jsou důkazem velmi důkladného studia a příprav ke zpracování tématu. Expozici doplňují i vybrané citáty z literární předlohy.

Výstava Radka Bodzewicz: Faust potrvá v Centru současného umění DOX do 8.listopadu 2026.

Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

Summary

Young Czech painter and sculptor Radka Bodzewicz (*1991) reflects her strong relationship with literature and philosophy in her art. The inspiration for the current exhibition FAUST at the Prague DOX Center for Contemporary Art was one of the most important works of world literature, Goethe’s Faust. The legend of a scholar who makes a pact with the devil to fulfill his desires inspired her to create a new cycle of 22 large-format paintings. She did not focus on the story, but on the archetypes of its three protagonists. Each of the three floors of the exhibition is therefore dedicated to one of them. In her view, Mephisto (Shadow), Gretchen (Anima) and Faust (Seeker or Ego) are the bearers of the characteristics of each of us. The visual part is complemented by five objects created using 3D print. Traditional painting, however, clearly dominates this remarkable exhibition which is on show until November, 8, 2026. .

More at: www.dox.cz

The post Radka Bodzewicz: FAUST – výstava v centru DOX appeared first on ARTmagazin.eu.

Výstavu Vita Aeterna představili Martina Chadimová, Magdaléna Nerudová, Radka Potměšilová a Radim Vondráček. Foto © Petr Šálek

Je jen málo profesí, které vyžadují tak široký okruh činností a expertíz jako povolání konzervátora a restaurátora uměleckořemeslných předmětů. Práce restaurátora dnes zahrnuje provádění a vyhodnocování odborných analýz, volbu a řemeslné provedení zvoleného postupu, doporučení ochranného režimu a zdokumentování celého procesu. Přitom se jedná o poměrně mladý obor. Opravy a rekonstrukce historických předmětů mají dlouhou historii, ale prováděli je zpravidla řemeslníci příslušného zaměření.

Restaurovaný dřevěný příborník z r. 1920 podle návrhu Josefa Gočára s rekonstruovaným horním dílem podle dobových fotografií. Foto © Petr Šálek

Začátek výstavy ve Votivním sále historické budovy musea představí téma na pěti ukázkách historických předmětů uměleckého řemesla vyrobených z hlavních materiálů, se kterými restaurátoři pracují. Prezentované artefakty z textilu, keramiky, papíru, dřeva a kovu přitom již úplněnebo částečně prošly procesem konzervace a restaurování.

Masivní stříbrný korbel, Berlín okolo r. 1825, se zasazenými zlatými a stříbrnými mincemi v rozpracovaném stavu konzervátorsko-restaurátorského zásahu. Foto © Petr Šálek

Výstava pak pokračuje v expozici ART LIFE, kde v bezprostřední blízkosti stálých exponátů prezentuje na ukázkových objektech rozmanité přístupy v různých stupních rozpracovanosti.

Kurátorky výstavy Martina Chadimová a Magdaléna Nerudová nad vitrínou s odborně ošetřeným a částečně rekonstruovaným mosazným chladičem na nápoje ze 17.století. Foto© Petr Šálek

Kurátorky Magdaléna Nerudová a Martina Chadimová diskutují nad prezentací částečně ošetřených  předmětů.

Dřevěné podnoží stolu, Augsburg okolo r. 1650, s doplňky nedochované řezby ze slonoviny a ebenového dřeva náhradními materiály. Foto © Petr Šálek

Přiložené QR kódy přitom ukážou, jak vypadaly v původním stavu. V oranžově zbarvených vitrínách lze vidět rozloženou zlacenou mosaznou monstranci z 19.století, jejíž jednotlivé části již byly vyčištěny a ošetřeny. V rozloženém stavu je i empírový vějíř, který se skládá z několika materiálů.

Kurátorky výstavy Magdaléna Nerudová a Martina Chadimová a  při komentované prohlídce. Foto © Petr Šálek

Ukázky konzervace a restaurování historických knih nebo vykládaného nábytku jsou příkladem velmi složitých a náročných postupů. Obzvlášť citlivé zacházení pak vyžaduje historický textil. Některé vystavené předměty nesou stopy předchozích neodborných zásahů, které bylo nutné odstranit. Naproti tomu skupinka pohárů a číšek v minulosti spojených drátkem nebo vyztužených kovem se zachovala zřejmě jen díky těmto opravám.  „Dehonestace předchozích restaurátorů, se kterou se občas setkáváme,  je chybná. Staré zásahy byly poplatné době a bez zásahu by se předměty vůbec nedochovaly,“ říká s pochopením Martina Chadimová, vedoucí restauratorského oddělení a spolukurátorka výstavy.

Ve vitríně Laterna magica, 19. století, mosazná promítací skříňka a původně rozbité skleněné obrázky s barevnými výjevy po očištění, sesazení a fixaci. Foto© Petr Šálek

Restaurátoři se podílí na výuce oboru restaurování a konzervování na vysokých školách.  Studenti jsou také autory videozáznamu z rozhovorů s pamětníky o historii restaurátorského oddělení i o době před jeho vznikem, který se promítá na výstavě.

Stálá expozice ART LIFE, v pozadí dvě secesní křesílka s područkami, Vídeň okolo r. 1900, jedno kompletně zrestaurované a druhé v původním stavu. Foto © Petr Šálek

Teprve v 70. letech 20.století zavedlo UPM odborné pozice konzervátora a restaurátora. Samostatné restaurátorské oddělení zde vzniklo až v r. 1995 a  prostory nového depozitáře UPM teprve od r. 2016 v pražských Stodůlkách. poskytují moderní zázemí pro uložení sbírek a odbornou péči o ně.

Výstava Vita Aeterna je v Uměleckoprůmyslovém museu k vidění do 18. října 2026.

Více na: upm.cz                 Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

Summary

The current exhibition ´Vita Aeterna´ (Eternal Life) at the Museum of Decorative Arts in Prague (UPM) focuses on the profession of conservator and restorer of arts and crafts objects. The exhibition which begins in the Votive Hall of the museum’s historic building, features five items—made of textiles, ceramics, paper, wood, and metal—that have already undergone the process of conservation and restoration, either completely or partially. The exhibition then continues as part of the permanent ART LIFE exhibition presenting various approaches at different stages of development on sample objects located in the orange-coloured display cases placed next to the permanent exhibits.

The „Vita Aeterna“ exhibition is on view at the Museum of Decorative Arts in Prague until October 18, 2026.

The post Vita Aeterna – věčný život památek díky restaurování appeared first on ARTmagazin.eu.

32. narozeniny U zavěšenýho kafe doprovodila kapela Marek & the Seladons. Foto© Petr Šálek

Ve čtvrtek 11.června 2026 zaplnily restauraci U zavěšenýho kafe davy věrných příznivců a štamgastů této proslulé vzdělávací a občerstvovací instituce. Důvodem radostné sešlosti byla oslava 32 let existence tohoto ostrova pravdy a lásky, který již více než tři dekády věrně a neúnavně šíří odkaz Václava Havla.

32. narozeniny U zavěšenýho kafe doprovodila kapela Marek & the Seladons, Marek Hlavica. Foto© Petr Šálek

Pořízení tradiční společné fotografie před restaurací v Loretánské ulici na Hradčanech se letos ujal umělecký fotograf Dušan Šimánek.

Zakladatel a majitel Zavěšenýho kafe, výtvarník Jakub Kuba Krejčí pak po pohoštění pozval na vystoupení kapely Marek & The Seladons. Koncert byl součástí hudebního festivalu Echofest 2026, který U zavěšenýho kafe až do září nabídne vystoupení více než 20 kapel nejrůznějších žánrů. Seladons pod vedením svého frontmana Marka Hlavici ve složení Jakub Doležal (klávesy a saxofon), Eva Holická (basová kytara a zpěv) a Jiří Chmela (kytara) zahráli výběr z vlastní písňové tvorby. Zazněly šansony s prvky blues, jazzu, soulu ale i tanga, zejména ty z nového alba Výročí. Škoda jen, že ve shonu mimořádného setkání starých přátel trochu zapadly dobře vypointované české texty. Ale pohoda a nálada na terase s neuvěřitelným výhledem na Prahu tento drobný nedostatek vykompenzovala. A zájemci o hlubší znalost textů si zato mohli CD na místě zakoupit.

Pořízení tradiční společné fotografie před restaurací v Loretánské ulici na Hradčanech se letos ujal umělecký fotograf  Dušan Šimánek. Foto© Soňa Šálková

Více info: https://uzavesenyhokafe.eu

Text: Soňa Šálková, Foto: Petr Šálek

Pohled z terasy Zavěšenýho kafe každého potěši. Foto© Petr Šálek

Summary

On Thursday, June 11, 2026, the restaurant U zavěšenýho kafe (The Hanging Coffee) was packed with loyal supporters and regulars of this renowned educational and dining establishment. The reason for this joyful gathering was the celebration of the 32nd anniversary of this island of truth and love which has been tirelessly spreading the legacy of Václav Havel for more than three decades. After the traditional group photo taken by Dušan Šimánek, the band Marek & The Seladons took the stage. The concert was part of the Echofest 2026 music festival which will be featuring performances by more than 20 bands of various genres at U zavěšenýho kafe through September.

The post 32. narozeniny U zavěšenýho kafe doprovodila kapela Marek & the Seladons appeared first on ARTmagazin.eu.

Vojta Náprstek Reloaded, výstava, Náprstkovo muzeum.

Výjimečnou osobnost Vojty Náprstka, která v mnoha ohledech předběhla svou dobu, připomíná výstava v pražském Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, které založil. Název expozice Vojta Náprstek Reloaded odkazuje nejen na mnoho proměn, kterými přesvědčený vlastenec a odvážný zastánce pokroku ve svém životě prošel, ale přináší i nový současný pohled na jeho úlohu v našich dějinách.

Vojta Náprstek Reloaded, výstava, Náprstkovo muzeum.

Vojtěch Náprstek (1826-1894), původním jménem Adalbert Fingerhut, se nespokojil s pohodlím, které mu nabízel jeho zámožný původ. Lákaly ho dálky, především Orient. Osud ho však zavedl do USA, kam odjel, aby se vyhnul pronásledování rakousko-uherských úřadů pro svou účast při nepokojích v r. 1848. Mezi více než 420 exponáty na výstavě proto nemůže chybět slavná dakotská sbírka z roku 1856, kterou Náprstek získal během své cesty k severoamerickým Siouxům.

Vojta Náprstek Reloaded, výstava, Náprstkovo muzeum.

Po návratu do Prahy se začal plně věnovat osvětově-vlastenecké činnosti. Vybudoval knihovnu a rodný dům U Halánků proměnil ve společenské centrum českých vlastenců. Výstava připomíná přednášky Náprstkem iniciovaného Amerického klubu dam, který podporoval do té doby nedosažitelné vzdělávání a emancipaci žen. Ve své touze po poznání, svobodě a podpoře rovnoprávnosti a lidské vzájemnosti byl Náprstek členem mnoha spolků a propagoval moderní životní styl. Výstava prezentuje i řadu technických vymožeností pro domácnost, které Náprstek přivezl jako novinky do Prahy ze světové výstavy v Londýně.

Vojta Náprstek Reloaded, výstava, Náprstkovo muzeum. Autorky a kurátorky výstavy Gabriela Vrtalová a Adéla Tůmová.

Samostatný sál expozice je věnován přátelství Vojty Náprstka se slavnými cestovateli a umělci, jako byli například Emil Holub, Enrique Stanko Vráz a Josef Kořenský nebo malíř Bohumír Lindauer nebo spisovatel Julius Zeyer, kteří mu věnovali věci ze svých cest.

Výstava připomíná i zásluhy manželky Vojty Náprstka – Josefy Křížkové, která byla neúnavnou podporovatelkou a praktickou realizátorkou jeho úsilí. O jejím pokrokovém smýšlení svědčí i to, že jejich sňatek byl teprve druhým civilním sňatkem v Praze.

Další přelomovou událostí bylo i to, že oba manželé ve své poslední vůli napsali, že po smrti chtějí zůstat ve svém muzeu a rozhodli pro pohřeb žehem. Jejich urny jsou proto vystaveny v závěru expozice uvnitř stánku stylizovaného v asijském stylu.

Výstava Vojtěch Náprstek Reloaded, která je novým pohledem a důstojnou připomínkou velké osobnosti českých dějin, bude v Náprstkově muzeu k vidění do 31.prosince 2026.

Více informací na www.nm.cz

Text a fot © Soňa Šálková

Summary

The exceptional personality of Vojta Náprstek (1826-1894) who in many ways was ahead of his time, is commemorated in an exhibition at the Náprstek Museum of Asian, African, and American Cultures in Prague, which he founded. The title of the exhibition, Vojta Náprstek Reloaded, not only refers to the many transformations that this great patriot and courageous advocate of progress underwent during his lifetime, but also offers a new, contemporary perspective on his role in our history.

The post Vojta Náprstek Reloaded v Náprstkově muzeu appeared first on ARTmagazin.eu.

Jiří Petrbok a jeho Deník pacienta v centru DOX, Jiří Petrbok a kurátor Otto M. Urban.

„Já nikdy nedělal autoportréty v tradičním slova smyslu. Nikdy jsem neměl model. Přijímačky na AVU jsem dělal tak, že jsem maloval sebe a nějak mi to zůstalo. Já hodně deformuju a někdo by se mohl urazit. Proto se mi deformuje líp sebe než někoho jiného. Ale důležité je, že v těch obrazech nejde o mě, ale spíš o to, co přes sebe do těch obrazů dávám.“

Výběr z tvorby malíře Jiřího Petrboka (*1962) na jeho autorské výstavě v Centru současného umění DOX s titulem Deník pacienta se věnuje tématu autoportrétu. Jako nosné téma, které se autorovou tvorbou prolíná od 80. let, podává výstava „vizuální výpověď, která se pohybuje mezi osobní zpovědí a imaginativní hrou“.

Jiří Petrbok a jeho Deník pacienta v centru DOX

„Cítím se jako jakési médium, které nasává, co se děje, tak reaguju. …Nemůžu malovat nějaký hezký obrázky na zeď nebo krajinky a ignorovat nespravedlnost. Dnešní doba je narvaná tématy. Je to možná v současné době pro mě priorita. Pořád to opakuju, není to samoúčelný,“ říká Jiří Petrbok při komentované prohlídce své výstavy.

Jiří Petrbok a jeho Deník pacienta v centru DOX

Ať jde o velká plátna s fantaskními postavami a výjevy nebo koláže a drobné kresby, vždy se jedná o pohled vnímavého umělce s velkou obrazotvorností, který osobitým způsobem, sarkasticky i laskavě, zprostředkovává své vidění světa formou jakéhosi časosběrného deníku.

Jiří Petrbok a jeho Deník pacienta v centru DOX

Expozice, tvořená ze zápůjček z institucí, soukromých sbírek i archivu autora, podle kurátora výstavy Otto M. Urbana není rozdělena do podskupin, ale pracuje s průhledy, jejichž návaznost by vnímavému divákovi neměla uniknout.

Výstavu Jiří Petrbok: Deník pacienta je v Centru současného umění DOX možné zhlédnout do 16.srpna 2026.

Jiří Petrbok a kurátor Otto M. Urban.

Text: Soňa Šálková, Foto© Petr Šálek

Summary

A selection of works by painter Jiří Petrbok (*1962) at his solo exhibition at the Prague DOX Center for Contemporary Art, entitled ´Patient Diary´, explores the topic of self-portrait. As a central theme that has run through the artist’s work since the 1980s, the exhibition presents a visual narrative that oscillates between personal confession and imaginative play.

More at: www.dox.cz

The post Jiří Petrbok a jeho Deník pacienta v centru DOX appeared first on ARTmagazin.eu.